Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

„Budou se muset odepsat.“ Americká armáda uznala svůj tank za nebojeschopný

© Foto : U.S. Army/ Spc. Reese Von RogatszAmerické pancéřované stroje Stryker
Americké pancéřované stroje Stryker - Sputnik Česká republika, 1920, 24.05.2021
Sledujte nás na
Nedostatečné pancéřování, špatná průjezdnost, nadměrná síla kanonu a zbytečná váha. Pentagon byl nucen předčasně vyřadit samohybná děla na základě obrněného transportéru Stryker. Tyto kolové tanky byly vyvinuty na začátku nultých let, již první bojové nasazení v Iráku však zjistilo nedokonalost konstrukce celého systému.
O slabostech americké pancéřované techniky pojednává článek Sputniku.

Dělo na kolech

Pancéřované stroje Stryker přijal Pentagon do výzbroje v roce 2002. Byly vyvinuty na základě kanadského obrněného transportéru LAV III, který je zase modernizovanou verzí švýcarského obrněného transportéru Piraňa zkonstruovaného již v sedmdesátých letech.
Americký transportér se moc neliší od prototypů, trup a celkové uspořádání se nezměnily. Trochu byla navýšena výška, konstruktéři posílili pancéřování a upravili profil podlahy. Posádka je dvoučlenná, výsadkový prostor pojme devět vojáků. Dieselový pohon o výkonu 350 koní dovoluje Strykeru při dvou vypnutých předních nápravách vyvinout rychlost až 100 km za hodinu po silnici. Palivo stačí téměř na 500 km.
Čelní pancíř vydrží zásah 14 milimetrových protipancéřových granátů nebo úlomků 155 milimetrových granátů. Boční strany a zadní část chrání výsadkáře jenom před kulkami ráže 7,62 mm.
Výzbroj standardního modelu se skládá z velkorážního 12,7 nebo 7,62mm kulometu Browning. Existuje možnost instalace 400milimetrového automatického granátometu. Bylo vyvinuto několik variant obrněného transportéru: samohybný 120mm minomet, průzkumný, velitelsko-štábní, inženýrský a sanitní stroj.
Existuje rovněž verze s těžkou zbraní, závitovým 105milimetrovým tankovým kanonem. Právě této modifikace určené k útoku na opevněné pozice, bunkry a pancéřovanou techniku nepřítele se rozhodli zbavit v Pentagonu. Byly zjištěny systémové problémy s kanonem a nabíjecím automatem, který tento transportér dostal mimochodem v USA jako první. Kanony Abramsů jsou například dosud znovu nabíjeny ručně jako za starých časů.
Vojáci spočítali výdaje a dospěli k závěru, že nemá smysl modernizovat tento stroj. Mnohem jednodušší je nahradit těžký Stryker přenosnými protitankovými systémy Javelin.
Americký konvoj v Česku - Sputnik Česká republika, 1920, 23.05.2021
Česko
Američtí vojáci se zastavili na odpočinek v českém Rančířově. Večer se vydají k jižní hranici. Foto

Nesplnil očekávání

Na začátku nultých let objednal Pentagon hned víc než dva tisíce obrněných transportérů, protože chtěl naráz zlikvidovat deficit mobilních dopravních prostředků pro pěchotu. V téže době byly sestaveny speciální mechanizované brigády (Stryker Brigade Combat Team, SBCT).
Každý tento útvar čítá asi 4,5 tisíce vojáků a důstojníků, jež mají k dispozici 300 kolových obrněných transportérů v různém provedení. Z taktického hlediska obsadily SBCT místo mezi vysoce mobilní pěchotou na vozidlech Humvee a těžkými tankovými oddíly.
Má se za to, že tyto brigády mohou být rychle nasazeny a účinně vykonat různé bojové úkoly v jakémkoli bodu světa. Přesun vojáků a techniky zajistí transportní letouny C-130 Hercules.
V roce 2004 vyslali do Iráku první oddíl. Během roku nacvičovali taktiku nasazení „Stryker brigád“ v bojových podmínkách, zkoušeli nové obrněné transportéry. Velení tenkrát vyzdvihlo velkou účinnost těchto útvarů a vozidel, zvlášť v městských bojích. Vojáci si ale stěžovali na závady v konstrukci stroje, na nedostatečnou palebnou sílu a slabý pancíř.
Zpráva speciální komise Pentagonu div nevedla ke zrušení projektu. Zjistilo se, že obrněná vozidla jsou dobrá pouze na rovné cestě a silnici, kdežto v členitém terénu uvíznou v blátě nebo písku. Motor bylo třeba často používat na zvýšených obrátkách, kvůli čemuž prudce klesala životnost. Na rozbahněných cestách nevydřel podvěs, protože Stryker byl oproti kanadskému a švýcarskému analogu mnohem těžší.
Další vážná chyba konstruktérů spočívala v pancíři, který dobře chránil posádku jenom před střelnou zbraní. V reálných bojích střílí nepřítel spíš z granátometů. Granáty snadno prorážely trup, proto bylo třeba urychleně vybavit vozidla mřížkovými deskami.
Navíc se transportéry kvůli vysokému těžišti dost často převrátily při nájezdu na překážku nebo explozi na mině. Přičemž bezpečnostní pásy nedržely lidi při převratech jaksepatří, proto několik vojáků zahynulo.

Spousta problémů

„Dětské nemoci“ se pokusili napravit. Například protikumulativní mřížky a závěsný pancíř začali povinně instalovat již v podniku. Kvůli tomu se zvýšila hmotnost a vznikly komplikace s leteckou dopravou strojů, některé modifikace prostě neodpovídaly limitům nosnosti transportních letounů.
Nová elektronika a přístroje nočního vidění také situaci moc nezměnily. Stryker zůstal strojem se spoustou nepřekonaných problémů. Modernizace navíc vyžadovala dodatečné financování celého projektu.
Ostatně v americké armádě je problém zásobení vojsk obrněnými transportéry odpovídajícími požadavkům moderní války aktuální nikoli první rok. Pentagon se pokusil ztělesnit řadu projektů, avšak bezúspěšně.
V roce 2004 například američtí generálové zamýšleli velkou reformu v armádě. V rámci projektu Future Combat Systems (FCS) chtěli vyvinout rodinu obrněných vozidel v pilotované a bezpilotní variantě. Na vývoj vydali stovky miliard dolarů, plánovali, že v roce 2015 získá novou techniku první brigáda a že v roce 2030 bude sestaveno 15 útvarů. Projekt byl však nečekaně zrušen, podle oficiální verze kvůli změně obranné strategie.
Pak byl zahájen projekt perspektivního bojového vozidla pěchoty Ground Combat Vehicle (GCV), který by poskytoval větší ochranu než zastaralý M2 Bradly a byl přitom lehčí, mobilnější a manévrovatelnější. Ale GCV byl nakonec příliš drahý na sériovou výrobu a v roce 2014 byla celá práce zastavena.
Američané dnes ztělesňují ještě jeden projekt, Optionally Manned Fighting Vehicle (OMFV), což je vývoj pásového bojového obrněného vozidla s umělou inteligencí a ovládáním na dálku.
Zatím má Pentagon přepravovat pěchotu a válčit se „staroušky“ M113 a M2 Bradly a také se věnovat modernizaci „malorážního“ Strykeru. Obnovená verze A1 byla prezentována před několika lety. Měla 30mm kanon, dopracovaný pancíř, výkonnější motor a posílenou převodovku. Existuje rovněž varianta vozidla protivzdušné obrany s krátkým dosahem. Ale není jasné, jestli se Stryker staně vhodnějším pro bojové akce než předcházející verze. Konstrukce přece zůstala stejná.
155 mm samohybná houfnice Caesar - Sputnik Česká republika, 1920, 08.05.2021
Česko
„S jídlem přichází chuť.“ Výrobci děl a raket z Francie a Izraele zvýší ceny. Co učiní Metnar?
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала