Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Žantovský o mainstreamu: Naše média si zprivatizovala tlampače jediného povoleného názoru

Petr Žantovský - Sputnik Česká republika, 1920, 25.05.2021
Sledujte nás na
Kancelář Pražského hradu oznámila přerušení spolupráce s řadou českých médií. Své rozhodnutí zdůvodnila šířením dezinformací, kterými dotyčná média poškozují jméno České republiky. Opatření KPR a jeho možné následky, včetně reakce média komunity a přístupu k dezinformacím v EU, pro Sputnik zhodnotil člen Rady ČTK a mediální expert Petr Žantovský.
V pátek 21. května vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář oznámil, že kvůli nestandardním způsobům získávání informací o probíhajících vyšetřováních se úřad rozhodl přerušit reakce na žádosti týdeníku Respekt, serveru Seznam Zprávy, blogu Deník N, redakcím 168 hodin a Reportéři ČT.
Mynář rozhodnutí KPR zdůvodnil opakovanými pochybeními a nepřesnostmi v podávání informací, včetně využívání typických praktik dezinformačních médií. Dle jeho slov je rozhodnutí v souladu se zákonem. „Boj proti dezinformační scéně je přitom jedním ze zásadních témat nejen Evropské komise, ale i české vlády, a KPR se tímto krokem k této snaze připojuje,“ podotkl kancléř.
Prohlášení spustilo v české mediální komunitě ostrou kritiku obviňující úřad z diskriminace médií. Krok odsoudil zejména český výbor Mezinárodního institutu médií, založeného ve Spojených státech, který prosazuje svobodu a nezávislost tisku.
Jiří Ovčáček - Sputnik Česká republika, 1920, 21.05.2021
Česko
„Média už dávno nejsou oporou svobody a demokracie.” Ovčáček dal podkouřit novinářům
Rozhodnutí KPR má dle mediálního experta a člena rady ČTK Petra Žantovského několik úhlů pohledu. Nicméně se nejedná o ojedinělý případ na české mediální scéně. Bývalý letitý novinář také okomentoval zálibu zmíněných médií ve využívání anonymních zdrojů v rezonančních událostech a prozradil svůj pohled na boj s dezinformacemi v podání Evropské komise a názor na vyváženost podávání informací v žurnalistice.
Kancelář prezidenta republiky koncem týdne uvedla, že nadále nebude poskytovat jakékoli informace třem českým médiím, vč. redakcí 168 hodin a Reportéři ČT. Zdůvodňuje to dlouhodobým a vědomým šířením zkreslených, lživých a neobjektivních informací, které škodí dobrému jménu ČR v zásadních aktuálních tématech. Jak tento krok hodnotíte? Změní to podle Vás styl práce zmíněných médií a proč?
To je třeba rozdělit na dvě části. Ano, je pravda, že jmenovaná a některá další média se vyžívají v útocích na prezidenta a často přitom nevyužívají korektní, etické a profesionální prostředky. O tom se ostatně může přesvědčit každý čtenář či divák těch médií. V tom smyslu Miloši Zemanovi rozumím. Na druhou stranu bojovat s dezinformacemi a útoky tímto způsobem je zbytečné a marné. Předně – ta média si z toho nic nedělají a je to pro ně jen další důvod, proč si z Hradu a hlavy státu dělat terč. Dále, a to odpovídám na závěr vaší otázky – jejich styl práce se nezmění, spíš k horšímu, protože tito lidé nemají sebemenší smysl pro novinářskou etiku, sebereflexi, chápání žurnalistiky jako služby veřejnosti s cílem poznávat pravdu. Ne, oni dělají svoji práci často jako osobní exhibici, či jako politickou práci v něčím žoldu, případně obojí najednou. To nezmění Kancelář prezidenta republiky.
Ostatně – máme v tom směru už obdobnou zkušenost. V roce 2010 před volbami tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek udělil moratorium podobného typu na některé noviny, myslím, že šlo o Mladou frontu Dnes a další. Zdálo se mu tehdy, že o něm nepíšou objektivně a vyváženě, v čemž měl jistě pravdu. Výsledek? Kampaň proti němu jen zesílila a Paroubkova strana klesla ve volebním výsledku skoro na polovinu předvolebních odhadů a Paroubek musel přenechat místo předsedy B. Sobotkovi.
Logo firmy Seznam - Sputnik Česká republika, 1920, 05.05.2021
Kauza Vrbětice
Bývalý premiér promluvil o „prefabrikátoru lží“ pramenícího ze Seznamu
Říká se, že s médii nemá smysl bojovat. Člověk se přitom jen ušpiní a dá takovým médiím jen další materii k ostřelování. A věcně vzato, prezident není povinen odpovídat na otázky médií. Může reagovat ve smyslu „Nezlobte se, ale vaše dosavadní výsledky mě opravňují k závěru, že nejste solidní novinář, a proto s vámi nemám o čem mluvit.“ Z vlastní zkušenosti vím, že to funguje. Když jsem nastoupil do Rady České tiskové kanceláře, začal proti mně vést kampaň pořad ČT Newsroom. Poskytl jsem jim jeden rozhovor, ten zkreslili a zdeformovali tak, že jsem jim na jakékoli další žádosti o vyjádření odpověděl záporně. Je to snadné a efektivní.
Proč podle Vás vyhlášený EK v prosinci minulého roku boj proti dezinformacím účinkuje prozatím pouze vůči tzv. alternativním médiím, kterým se od té doby říká dezinformační?
Protože je na tomto základě postaven. Nejde o to bojovat proti „dezinformacím“, ale proti diskusi, polemice, odlišným názorům. Jde o to zakonzervovat a všemi možnými předpisy obkroužit jediný povolený názor na podstatné věci zejména zahraničně politické (Rusko, Čína, USA, EU atd.). Tzv. mainstreamová média téměř jako jeden muž drží společnou vlajku přikázaného názoru (třeba z Bruselu). Vyslovíte-li byť jen pochybnost nebo výzvu k věcné argumentaci, ocitáte se v zámezí, na půdě ostouzených, ostrakizovaných a v budoucnu zřejmě i zakazovaných médií.
I zde najdeme historickou analogii. Komunisté v 50. letech tvrdili, že nás ohrožuje „americký brouk“, dnešní „liberální demokraté“ používají ve stejném denunciačním smyslu pojem „kremelský šváb“. Kde je rozdíl – jinde než v druhu hmyzu? Jenže historické souvislosti jsou jiné. Poválečná realita studené války a tehdejší propaganda sázela na nedávnou smutnou zkušenost s nacismem, a také na jednosměrnou mediální komunikaci. Dnes jsme jinde. Máme mnohem víc informací, víme lépe, kde, jakým způsobem a která velmoc se angažovala (Vietnam, Haiti. Panama, Irák atd.), a máme k dispozici digitální, tedy hypertextová a interaktivní média. Jednoduše řečeno, obelhat dnešního člověka je mnohem těžší, než kdysi.
Mediální expert Petr Štěpánek - Sputnik Česká republika, 1920, 06.04.2021
Názory
Štěpánek o vysílání ČT: V demokratické zemi by žádná organizace neměla hledat dezinformaci, obzvlášť za veřejné zdroje
Kritici tohoto kroku vyčítají KPR, že se jedná o seznam kritických vůči Hradu nezávislých médií, která jsou ostrakizovaná. Co si o tomto postoji myslíte?
To je oblíbený narativ, který se dá zjednodušit do úsloví: „Zloděj křičí: Chyťte zloděje.“ Jestli jsou pořady typu Reportéři ČT nebo týdeník Respekt ostrakizované, pak já se jmenuji Cassius Clay. Naše mediální prostředí si zprivatizovaly tlampače jediného povoleného názoru (viz výše), a pokud s nimi někdo vyjádří nesouhlas, byť je to prezident, jsou ihned „v ohrožení“. Marku Twainovi bývá připisováno rčení: „Máme mnoho zákonů na ochranu tisku, ale ani jeden na ochranu před tiskem.“
Pět českých médií získalo podporu hlavní redaktorky časopisu Ekonomie Zuzany Kleknerové v podobě nabídky klást Kanceláři prezidenta dotazy za ně. Co si myslíte o tomto projevu solidarity? Navíc řada kritiků tomuto kroku oponuje s tím, že se jedná o porušení svobody slova. Mají v něčem pravdu, nebo by to měl hodnotit čtenář, nikoliv konkrétní instituce?
To už je kašpárkovina hodná proslulého českého Kocourkova. Je přece úplně jedno, kdo klade otázku, ale jak je ta otázka podložená věcně, fakticky, je-li kladena s důrazem na nestrannost a nezávislost atd. Gesto, o němž mluvíte, je jen prázdným plácnutím do vody, jehož cílem není přiblížení se faktům a pravdě, ale selfpromotion daného subjektu, a samozřejmě také přihlášení se ke „společnému“ názoru a postoji.
Je podle Vás náhoda, že významná část zdrojů pro „odhalení“ zmíněných českých médií pochází z ministerstva zahraničí?
Nu, já myslím, že na tomto úhoru si své odpracovalo i ministerstvo vnitra a BIS. Ale dnešní stav české vlády snad ani nechci v tomto kontextu komentovat. Snad jen, že po říjnových volbách může být ještě hůře.
Česká politička Natálie Vachatová - Sputnik Česká republika, 1920, 06.01.2021
Česko
Vachatová otevřeně: „Boj s dezinformacemi“ohrožuje demokracii. A schytal to i primátor Hřib
Jak se stavíte k anonymním zdrojům informací v novinářské praxi? Připomíná Vám to dobu udání za časů komunistů, a zároveň relativizaci pravdivosti informací obecně?
Jsem naprosto proti anonymním zdrojům, protože poskytují nepoctivým novinářům vydávat svoje dohady a zájmová tvrzení za „zdroj, který si nepřál být jmenován“. Jsem absolutně přesvědčen, že „anonymní zdroje“ jsou jednou z příčin totálního znevěrohodnění žurnalistiky jako takové. Podobně jako využívání sledovací techniky (utajené kamery a mikrofony), zveřejňování záznamů a informací z otevřených spisů (tam jde přímo o trestný čin, páchaný v souladu novinářem, který takové věci kupuje, a policistou, státním zástupcem či jiným justičním úředníkem, který je pro zveřejnění prodává). Nemravnost všech těchto „žurnalistických“ metod je zjevná a já ji zcela odmítám. Za více než 30 let své novinářské praxe jsem se k ničemu podobnému ani jedinkrát neuchýlil, protože bych se za sebe musel stydět. Ale dnešní čeští novináři většinou slovo stud neznají. Jim jde jen o jejich ego a profánní zájmy.
Co je podle Vás vyvážený způsob podání informací v rezonančních tématech, za která zmíněná média obdržela ostrý nesouhlas prezidentské kanceláře?
Vyvážená žurnalistika obecně je taková, která dává slovo oběma stranám případného názorového nesouladu, neuchyluje se k insinuacím, urážkám a ostrakizování jednoho ve prospěch druhého, nesměšuje zpravodajství a komentář, nefabuluje vymyšlené příběhy, snaží se dobrat co nejblíže k pravdě, i kdyby nebyla příjemná. Což jsou ostatně základní etické normativy novinařiny jako takové. Nic víc k tomu není třeba přidávat. Toto stačí.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала