Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Profesor Beran vysvětluje, proč se prodlužuje doba očkování. Uvedl i podmínku pro revakcinaci

© Vladimír FrantaEpidemiolog Jiří Beran
Epidemiolog Jiří Beran - Sputnik Česká republika, 1920, 01.06.2021
Sledujte nás na
Od pátku se mohou k očkování registrovat občané České republiky pod 30 let. Mladší generace přitom vykazuje jistou skepsi vůči vakcinaci. Nejčastější obavy mladých, včetně doby trvání imunity po prodělání covidu-19, nežádoucích reakcí u alergiků a dopadů na kojící maminky, pro Sputnik okomentoval profesor a vakcinolog Jiří Beran.
Ke konci května bylo v České republice naočkováno první nebo druhou dávkou vakcíny zhruba 36 % obyvatel. Dle zdrojů Aktuálně.cz kompletní vakcinaci proti covidu 13,47 % občanů. Ministerstvo zdravotnictví postupuje dle plánu a dne 4. června se k imunizaci mohou registrovat osoby pod 30 let. Za dobu fungování vakcinace se objevilo několik průzkumů mapujících zájem Čechů o očkování.
MZ ČR uvádí, že zatím nejmenší aktivní zájem o očkování projevuje věková skupina mezi 30 až 34 lety. Seznam Zprávy koncem minulého týdne provedl terénní průzkum mezi mladými lidmi v ulicích dvou měst a potvrdil jejich váhavý postoj k očkování proti covidu. Obavy mladých souvisí především s možnými zdravotními následky vakcín, které zatím nejsou vědecky potvrzeny. Obrátili jsme se proto na epidemiologa a ředitele Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové, prof. MUDr. Jiřího Berana, CSc.
Podle průzkumu portálu Seznam má mladá generace Čechů pod 30 let obavy z vakcinace proti covidu-19 víc než ze samotného onemocnění. Mezi důvody vymezující se proti očkování uvádí nedostatek údajů o možných vedlejších účincích, zejména pokud mají kožní nemoci, typu lupénka, nebo jde o kojící matky. Nakolik jsou jejich obavy oprávněné?
Jiří Beran: Především musím říct, že vakcína nebyla zkoušená u kojících matek. Tam se neví, jestli se messengerová ribonukleová kyselina přenáší do mateřského mléka nebo ne. (Informuje o tom Česká vakcinologická společnost ve svém oficiálním Doporučení pro očkování proti onemocnění covid-19. V dokumentu k tomu zaznívají následující slova: „Dostupná data neumožňují posoudit účinnost a bezpečnost vakcín proti onemocnění covid-19 v graviditě. Animální studie vývojové a reprodukční toxikologie neprokázaly žádný škodlivý vliv na těhotenství. U žen, které otěhotněly v průběhu klinických studií, se neobjevily žádné bezpečnostní signály. U těhotných žen s dalším zdravotním nebo profesním rizikem by se k očkování mělo přistupovat po individuálním zvážení prospěchu a rizika vakcíny.“, pozn. red.).
Andrej Babiš - Sputnik Česká republika, 1920, 30.05.2021
Česko
Registrace k očkování pro lidi pod třicet let se otevře v pátek, uvedl Babiš
Myslím si, že mladí lidé okolo 30 let jsou spíše lidé, které nemoc nějakým způsobem prodělali a spíše se domnívají, že vakcína je zbytečná. To si myslím, že je hlavní důvod. Nemyslím si, že se obávají, že by jim narostly rohy nebo by měli závažný nežádoucí účinek. Nejspíš považují imunizaci za zbytečnou, a to ve chvíli, kdy onemocnění prodělali nebo jej prodělali lehce.

Doba imunity po prodělání covidu-19

Pokud se budeme opírat o dostupné informace, jak dlouho má člověk po prodělání covidu imunitu?
Jsem přesvědčen, že imunita je dlouhodobá, především ta buněčná. Protilátky tam hrají jen okrajovou roli. Buněčná imunita je důležitější. Podle výzkumu, který loni na podzim ukazovali v Institutu Karolinska ve Švédsku, by měla být dlouhodobá, a vzhledem k dobré imunitní paměti i několikaletá. (Výzkum se prováděl na vzorku 200 lidí, kteří prodělali mírnou nebo bez symptomatickou formu onemocnění, pozn. red.).
Během stejné doby probíhala jedná další studie ve Velké Británii, v níž sledovali 8278 lidí, kteří covid prodělali, a zhruba 17 383 lidí, kteří covid neprodělali, a počítali množství nových infekcí. Ze 8278 účastníků, kteří nemoc prodělali, celkem 44 osob onemocnělo ještě jednou, tentokrát lehčí formou britské mutace. Vypočetli také, že člověk, který covid prodělal, je s jistotou chráněn proti covidu stejně jako očkovaný člověk, pokud nemoc prodělá po dobu minimálně 7 měsíců. To je důvod, proč se nyní prodlužují intervaly tzv. ochrany nebo „bezinfekčnosti“ u lidí, kteří onemocnění prodělali. Ta ochrana je samozřejmě podstatně delší.
Doba ochrany po prodělané infekci je samozřejmě individuální. Mám nyní ve sledování téměř 20 let po provedeném očkování cca 200 osob, kde u některých byl na začátku po imunizaci nižší titr protilátek. Na začátku jsem si myslel, že bude doba ochrany u osob s iniciálně nižším titrem protilátek výrazně kratší, ale zdá se, že nižší titr protilátek klesá pomaleji než vyšší titr. Například jeden člověk měl titr protilátek u nemoci, kterou jsem sledoval, 100, a druhý měl 1000. Jednomu klesly protilátky za pět let na 500, a tomu druhému to kleslo třeba jenom na 90. Když je titr protilátek po prodělaném onemocnění covid-19 výrazně vyšší, např. 1500 až 2000, než je běžný titr protilátek po očkování, který je třeba 200 až 400, tak jsou spolehlivě chráněni. Ti, co mají po půl roce po prodělaném onemocnění titr protilátek kolem 100, jsou podle mého názoru také velmi dobře chráněni.
Převoz pacienta s covidem-19 v Londýně - Sputnik Česká republika, 1920, 31.05.2021
Svět
Téměř 40 % Britů je plně očkováno proti covidu, přesto v zemi začíná třetí vlna
Je také možné přistoupit k tomu tak, jak to dělají v Rakousku. Člověk který doloží titr protilátek větší jak 30 jednotek, tak dostává certifikát na 3 měsíce. U nás se neuznává žádný titr protilátek, což je velká škoda. Když si vezmete, že je celá řada lidí, která nešla na PCR test, a která onemocnění prodělala, tak si teď nechá změřit titr protilátek. Tito lidé se berou, jako kdyby neexistovali. Například člověk s titrem protilátek 1000 je z hlediska české legislativy člověkem, který covid neprodělal, není proti němu chráněn a může onemocnění přenášet, musí se testovat PCR anebo antigenním testem, což je samozřejmě absurdní. Tímto problémem by se mělo zabývat naše ministerstvo zdravotnictví a zaujmout k němu alespoň stejné stanovisko jako v Rakousku. Takových osob podle mě není v naší populaci jen 1000. Podle mého názoru je jich přibližně stejně jako těch, kteří byli PCR pozitivní, čili přibližně 1,5 mil. Tyto osoby mají pocit, že onemocnění prodělaly, domnívají se na základě informací např. z Rakouska, že jsou chráněny, ale nikdo jim nevěří a stát je ignoruje.

Jak to mají alergici s očkováním proti koronaviru

Jistou hrozbou je údajně očkování pro alergiky. Stále probíhá doba kvetení rostlin a stromů, a to jak v přírodě, tak na zahradách i ve městě. Pokud člověk trpí pravidelnou sezónní alergií, je to důvod být opatrnější s očkováním proti covidu?
Myslím si, že ne. Sezónní alergie a vůbec alergie v imunitním systému působí především přes kaskádu, které se říká pomocné Th2-lymfocyty. Pokud použijete očkovací látku, která postupuje stejnou kaskádou, jakou je například vakcína proti tetanu nebo vakcína proti žloutence, tak samozřejmě může krátkodobě na dobu 14 dnů až 3 týdnu dojít na přechodné zhoršení onemocnění resp. alergie.
Očkovací látky, které jsou vyvinuty (je jedno, jestli jsou vyvinuty jako messengerová rybonukleonová kyselina v tukové kapce nebo je to messengerová rybonukleonová kyselina ve vektoru adenoviru), působí jiným způsobem přes CRISP- kaskádu Th1, tedy pomocí Th1 lymfocytů, což jsou jakoby na týmu závislé endogenní antigeny. Takové vakcíny kaskádu Th2 téměř žádným způsobem neovlivňují. Lidé, kteří mají sezónní alergie, atopické ekzémy a podobně, vakcinací proti Covid-19 nebývají nějak ovlivněni.
Očkování vakcínou Sputnik V ve Venezuele - Sputnik Česká republika, 1920, 13.03.2021
Svět
Ředitel Gamalejova ústavu Alexandr Ginzburg uvedl, jaká skupina lidí by se neměla očkovat proti covidu-19

Možné podmínky revakcinace

Vláda připravuje občany i na to, že bude třeba podrobit se opakovanému očkování. Přitom vakcína proti virovému onemocnění jako chřipka byla vždy dobrovolná, přestože je rovněž nabízena každý rok, a důraz na opakovanou vakcinaci není v tomto případě kladen. Proč tato informace od vlády zní? Souvisí to s očekávaným výskytem mutací?
Nemyslím si, že by budoucí mutace viru SARS-CoV-2 byla tak rozsáhlá, aby to byl v podstatě nový virus. Také si nemyslím, že by lidem, kteří onemocnění prodělali nebo byli očkování, ta imunita vůbec k ničemu nebyla. Mutace se vytváří postupně, stejně jako u chřipkových virů. U postupných mutací dochází k tomu, že člověk má vždy nějakou částečně zkříženou ochranu. Zkřížená ochrana člověka vždy chrání před těžkou formou onemocnění. Pro vyhodnocení klinických a epidemiologických aspektů mutací je potřeba sledovat dva důležité faktory: prvním je počet nově (sekundárně) infikovaných mezi osobami, které v minulosti covid prodělaly, a druhá je počet nových infekcí u lidí, kteří byli v minulosti proti covidu očkováni. A to je jediné, co ukáže, zda je tato mutace nějakým způsobem klinicky či epidemiologicky významná nebo ne.
Když se vrátím zpátky k vaší otázce, především si myslím, že pokud se budou sledovat tyto dva parametry, to znamená počet nových onemocnění u těch, kteří covid prodělali, a počet nových onemocnění u osob, které byly očkované, a zjistí se, že ani jedno nechrání vůči nové mutaci viru, tak samozřejmě bude potřeba, aby byli znovu imunizováni. Je to velmi jednoduché sledování, protože databáze očkovaných osob a osob, které covid-19 prodělaly, existují. Je možné každý týden prezentovat data, která budou ukazovat tyto výsledky. Pokud v rámci epidemiologické bdělosti (epidemiologic serveillance) uvidíte, že například v okrese Karviná je zvýšený výskyt nových onemocnění u osob, které onemocnění prodělaly v minulosti nebo byly očkované, tak se u vzorků z této oblasti udělá sekvenace a zjistí se, jestli je tam nějaká nová mutace. Potom je potřeba s touto mutací pracovat a zjistit, jestli je potřeba zajistit novou vakcinaci.
Koronavirus v Česku - Sputnik Česká republika, 1920, 31.05.2021
Česko
V Česku se objevila indická mutace: Dva případy hlásí Novoborsko
Ty výstřely, že bude potřeba znovu vakcinovat, nejsou seriózní. Je třeba vycházet z reálných dat, která mají jednotlivé státy. Pokud bude docházet k opakovaným infekcím, které budou spojované s hospitalizacemi a úmrtím, tak bude potřeba s tím něco dělat. Neměli bychom občany děsit, ale musíme se připravit na to, že lidé, kteří byli očkovaní, a lidé, kteří covid prodělali, prodělají v dalších sezónách nějakou lehkou formu onemocnění covid-19. To je úplně normální.

Cestování pro (ne)vakcinované

V nedávném rozhovoru jste podotkl, že podporujete zrovnoprávnění osob, které jsou očkovány, s osobami, které covid prodělaly. Česká vláda, stejně jako sousední státy, současně uvádí vakcinaci jako podmínku vstupu cizinců ze sousedních států a ze 6 států mimo EU. Je to podle Vás do jisté míry diskriminační? Proč nestačí pouze negativní PCR test?
Myslím si, že pro vstup na území ČR stačí negativní PCR test. Samozřejmě, že lidé, kteří jsou imunizováni, tak jsou považováni za lidi, kteří to onemocnění nemohou znovu prodělat. To je jedna z věcí, kterou jsem kritizoval. Podle mě jsou na tom imunizovaní úplně stejně jako ti, kteří onemocnění už prodělali.
Jak se k tomu postavit v mezinárodním pohledu? Jestliže existují státy EU, jako je Rakousko a Německo, které uznávají, že COVID-19 člověk prodělal, že nebyl na PCR testu a má nějaké protilátky, je potřeba o tom seriózně diskutovat a umožnit těmto lidem cestovat ze státu do státu (V současné době platí, že občané České republiky mohou volně vycestovat do Rakouska a šesti dalších států již po první dávce vakcíny, a také s negativním PCR testem, pozn red.). Pokud v Rakousku stačí titr protilátek, proč by tam nemohl cestovat Čech, který bude mít stejný titr protilátek?
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала