Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Všechno se změnilo.“ Největší vojenské základny USA byly uznány za bezbranné

© AP Photo / Qassim Abdul-ZahraAmerická vojenská základna Ein al-Assad v Iráku
Americká vojenská základna Ein al-Assad v Iráku - Sputnik Česká republika, 1920, 01.06.2021
Sledujte nás na
Američtí vojáci rozmístění po celém světě se už necítí v bezpečí. Analytici Centra pro strategická a rozpočtová hodnocení (Center for Strategic and Budgetary Assessments, CSBA) tvrdí, že vojenské základny v zahraničí jsou mimořádně zranitelné. Rusko a Čína jsou schopny prorazit jejich obranu, a proto jsou nutné zásadně nové zbraňové systémy.
Kritická zranitelnost
Američané mají nyní přes 800 vojenských základen. Většina z nich se považovala od roku 1945 za bezpečné a málo zranitelné. Za jednu z hlavních hrozeb Pentagon po dlouhou dobu považoval omezený útok balistickými a okřídlenými raketami ze států „odpadlíků“, například KLDR a Íránu. Odborníci CSBA však museli konstatovat, že existující prostředky protivzdušné obrany už nebudou stačit k odražení útoku Číny nebo Ruska.
„Systém obrany našich základen v zahraničí neodolá velkému množství raket nebo bezpilotních letounů,“ uvádí se ve zprávě Centra pro strategická a rozpočtová hodnocení. „Dnes spoléháme hlavně na komplexy protivzdušné a protiraketové obrany vyvinuté ještě v letech studené války, zatímco naši eventuální nepřátelé dosáhli vážného pokroku v modernizaci svých útočných možností,“ uvádí se ve zprávě.
Analytici podotýkají, že Čína má k dispozici 1 200 balistických raket krátkého doletu a 200 až 300 kusů munice schopné doletět na druhý řetěz ostrovů v Jihočínském moři. Kromě toho má Peking tisíc raket s plochou dráhou letu pozemní dislokace o doletu minimálně 1 500 kilometrů. A konečně vážnou hrozbu pro americké základny představují čínské strategické bombardéry H-6 a v perspektivě také „neviditelná“ letadla H-20, která budou schopná zaútočit na území USA. Moskva zase ohrožuje vojenské objekty Pentagonu v Evropě. Rusko má velký arzenál taktických jaderných zbraní, balistických komplexů krátkého doletu Iskander-M a širokou škálu raket s plochou dráhou letu pozemní, námořní a vzdušné dislokace. Zvláštní obavy Washingtonu vyvolávají také nejnovější ruské hypersonické útočné systémy.
Sázka na drony
Obrana vojenských základen USA se zakládá na protiletadlových raketových komplexech Patriot a protiraketových systémech THAAD, které zasahují všechny druhy aerodynamických a balistických cílů. Pro blízké pásmo mají Američané norské protiletadlové raketové komplexy NASAMS a dělostřelecké komplexy Phalanx. Efektivita podobné protiletecké a protiraketové obrany však vyvolává pochyby.
Například exportní Patrioty v Saúdské Arábii prokázaly už několikrát svou úplnou bezmocnost proti dronům jemenských Hútíů. Kromě toho nedokázali Američané odrazit íránské raketové útoky na základnu v Iráku v lednu 2020, po vraždě generála Kásima Sulejmaního. To znamená, že pro spolehlivou ochranu vojenských základen před útoky nepřítele je nutné vypracovat a uplatnit koncepci vícevrstvé protiraketové obrany za využití perspektivních technologií. Desítky navzájem spojených bezpilotních letounů s výkonnými snímači budou létat v autonomním režimu na pravděpodobných trasách okřídlených raket a také sledovat balistické cíle a vysílat údaje na jiné platformy.
Další obrannou čáru tvoří stíhací letouny a drony se zachycovacími raketami vzduch-vzduch velkého doletu. Jejich úkolem je zachycení balistických cílů na počátečních úsecích jejich trajektorií a ničení okřídlených raket ve velké vzdálenosti od základny. Část dronů bude vybavena perspektivními lasery na tuhé palivo o výkonu 100 až 150 kW, které budou moci sestřelovat letouny a munici v přímé viditelnosti.
Hospodářský užitek
Jak se očekává, právě zbraně na nových fyzikálních zásadách pomohou zajistit bezpečnost amerických základen a doplnit existující komplexy PVO a PRO. Do roku 2022 má Pentagon obdržet první vzorky 300kilowattového laseru pozemní dislokace.
Bude dost výkonný na to, aby zaručeně ničil bezpilotní letouny a rakety s plochou dráhou letu, v perspektivě také pilotované letouny. Navíc je toto zařízení mnohem efektivnější než protiletadlové raketové komplexy z hlediska ekonomického. Cena jedné protiletadlové rakety komplexu Patriot činí asi pět milionů dolarů, zatímco jedna laserová salva bude stát směšných 100 dolarů. Do roku 2024 dostane americká armáda mikrovlnné kanóny THOR (Tactical High Power Operational Responder), které generují mohutný elektromagnetický impuls. Tato zbraň umožní efektivní boj s hejny menších dronů a s okřídlenými raketami tím, že vyřadí z provozu jejich složitou elektroniku.
A nakonec poslední obrannou čáru tvoří dělostřelecká zařízení M109, pro něž se vyvíjí perspektivní hypersonická střela HVP (Hyper-Velocity Projectile). Tato univerzální munice se dá používat i proti vzdušným cílům, protože vytváří před raketami hustá mračna kovových střepin.
Podle názoru analytiků CSBA podobná konfigurace protivzdušné a protiraketové obrany základen v zahraničí zakryje vojáky spolehlivým „deštníkem“ o poloměru až 250 námořních mil (asi 460 kilometrů). Neexistují však zatím žádné systémy protivzdušné obrany, které by se nedaly překonat jednoduchým přebytkem objektů k zachycení. Stačí jen vystřelit více raket, než je schopen nepřítel sestřelit.
Ruský stíhací letoun páté generace Su-57 - Sputnik Česká republika, 1920, 30.05.2021
Názory
„Su-57 pro jiné.“ Proč Rusko vyvíjí novou stíhačku?
Sázka USA na laserová zařízení pozemní dislokace a také na mikrovlnné zbraně vypadá logicky. Tyto obranné komplexy se ale zatím teprve vyvíjí a není známo, kdy budou vyrobeny jejich prototypy.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала