Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Pro hon na tanky: které další přednosti má běloruský bojový robot Bogomol

© Foto : BSVT– New Technologies LLCBěloruský bojový robot Bogomol
Běloruský bojový robot Bogomol - Sputnik Česká republika, 1920, 06.06.2021
Sledujte nás na
Minsk má zajímavého robota. I přesto, že má slabou ochranu, a nemůže se příliš vzdálit od majitele, vyznačuje se ostrým zrakem, univerzalitou, užitečnou slučitelností se sovětským dědictvím, dobře se vyzná ve městě. Klidně se může přihlásit do klubu výrobců bezpilotních strojů.
„Permanentní zvýšení vojenského kontingentu Severoatlantické aliance u hranic Svazového státu a sestavení na polském území nové mechanizované divize může způsobit aktivizaci přijetí Bogomolu do výzbroje běloruským vedením,“ píše ruský magazín Vojenno-promyšlennyj kurier.
Jde o robotizovaný protitankový systém vyvíjený místním obranným průmyslem. Prototyp Bogomolu byl prezentován již v roce 2017, zúčastnil se několika vojenských přehlídek na počest Dne nezávislosti Běloruska, ale do sériové výroby se zatím nedostal.

Drony na export?

Roboti létající, plazící se a plavající jsou samozřejmě dost vážným světovým trendem v rozvoji vojenské techniky. Zvláštnost dnešních robotických prostředků spočívá v tom, že je mohou vyvíjet menší a soukromé podniky. Důkazem je nyní známá turecká soukromá společnost Bayraktar, která dodává létající bezpilotní stroje do mnoha zemí. Polsko například koupilo od Turecka 24 strojů, o čemž byla během návštěvy polského prezidenta Andrzeje Dudy v Turecku v květnu 2021 podepsána příslušná dohoda. Bayraktar TB2 již předvedl svoje schopnosti ve vojenských akcích v Náhorním Karabachu během konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020.
V Bělorusku se pozemním dronům věnuje státní zahraničněobchodní podnik Belspecvněštechnika, což svědčí o exportním zaměření elaborátu.
Běloruský stroj Bogomol není samozřejmě unikátní. Ruská armáda má například od roku 2019 ve výzbroji robotické systémy Uran-9 s protitankovou zbraní, jež byly vyzkoušeny v Sýrii. V Evropě pracují na analogickém systému Anti-Tank UGV. Cena „vstupu do klubu“ výrobců robotických prostředků je zatím poměrně nízká, Bělorusko přitom mělo jistý potenciál a kapacity.

Sovětské rakety ve službách Bogomolu

Systém Bogomol je v podstatě pásový samohybný podvozek s elektromotory a dieselovým elektrogenerátorem, ovládání je dálkové s pomocí radia. Elektrické motory zajišťují téměř úplně nehlučný pohyb. Na podvozek instalují palebný modul s optickým elektronovým sledovacím přístrojem a odpalovacím zařízením protitankových řízených raket.
Bogomol se dá ovládat na vzdálenosti 5 kilometrů. Není to moc, ale na boj s tanky na bojišti v jisté vzdálenosti od linie bezprostřední srážky to stačí. Minus malé vzdálenosti spočívá v tom, že operátor může být odhalen prostředky elektronické rozvědky a infračerveného sledování, a může být zlikvidován, například frontovým letectvem. Ale před útočícími tanky tato vzdálenost zachrání.
Velké plus výzbroje Bogomolu spočívá v jeho univerzalitě, která se zajišťuje použitím nejrůznějších protitankových raket sovětské a postsovětské výroby, jako je Fagot, Konkurs, Metis. Je celkem pravděpodobné, že tento stroj dokáže použít také modernější Kornety a jakékoli jiné protitankové rakety odpalované z transportních odpalovacích kontejnerů s různými zaměřovacími systémy.
Zvláštnost podobných raketových systémů řízených na dálku spočívá v tom, že dokážou zasáhnout široké spektrum cílů, tanky a pancéřovaná vozidla, vznášející se vrtulníky, palebné pozice a nepřátelskou pěchotu. A samozřejmě mohou být použity jako pozorovací stanoviště ovládaná na dálku a jako předsunutá ochrana, a také na přisvěcování cílů pro různé útočné prostředky, letecké, tankové, raketové.
Raketový komplex Vichr - Sputnik Česká republika, 1920, 26.05.2021
Věda a technologie
V Rusku úspěšně otestovali vylepšené rakety Vichr

Tam, kde neprojde tank, proleze Bogomol

A jaké má zápory? Je to dost jasné, operátor potřebuje především vysokou kvalitu rozhledu, která umožní zjistit nebezpečí a cíle, a také zaměřit zbraně. Týká se to rovněž rychlosti, odolnosti komunikačních kanálů vůči poruchám, kvality monitoringu, a také prostředků zobrazení informací na obrazovce operátora.
Je rovněž potřebný stabilní komunikační kanál maximálně chráněný před poruchami. A nakonec velká rychlost mechanismů samotného dronu, který má pohotově reagovat na všechny povely operátora. Dnešní úroveň rozvoje elektroniky a výpočetní techniky umožňuje dosáhnout v této otázce velmi vysoké úrovně.
Zbývá už jenom vyřešit otázky životnosti podobných dronů na bojišti. Bylo by ideální, kdyby je bylo těžké objevit a zničit typickými palebnými prostředky potenciálního nepřítele. Není to samozřejmě snadné, protože každý moderní tank nebo vrtulník dokáže zlikvidovat takový pozemní dron, obvykle mají tyto robotické systémy pancíř proti kulkám, který ale nedokáže zachránit dokonce před střelami rychlopalného děla ráže 30 mm.
Objevení těchto dronů ze vzduchu je také možné na dost velké vzdálenosti. Mohou být tedy účinné, když nepřítel nemá leteckou podporu, a také na připravených obranných pozicích, jako například stacionární nebo mobilní palebné pozice bez posádky. Nejúčinnější budou tyto systémy v boji s pěchotou, anebo v složitém terénu, kde se nedají nasadit tanky a velká technika, například ve městě.

Robot nebo přístroj ovládaný na dálku?

V každém případě se tyto bojové prostředky teprve začínají dodávat armádám různých zemí. Je třeba nahromadit zkušenosti z provozu a bojového nasazení podobných zbrojních systémů.
Moderní pozemní robotické systémy se dají označit za roboty pouze s jistými výhradami. Jsou to spíš přístroje ovládané na dálku operátory. Totéž se dá zatím říct o létajících a plavajících dronech, všechny je ovládají lidé. Ozbrojené stroje s vlastním umělým rozumem zatím neexistují. Není vyloučeno, že je to naštěstí, protože, jak řekl bývalý velitel pozemních vojsk Polska Waldemar Skrzypczak, „je možné, že vyvineme něco, co nás v budoucnu zabije“.
Budoucnost lidstva ale není tématem tohoto článku.
Bezpilotní stroj Ochotnik - Sputnik Česká republika, 1920, 01.03.2021
Svět
Zdroj: Pro ruské letectvo vyvíjejí proudové bezpilotní stroje fungující v letce
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала