Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Boj proti Lukašenkovi pokračuje: Europoslanci chtějí tvrdou reakci EU na zločinné akce jeho režimu

© Foto : President of the Republic of BelarusBěloruský prezident Alexandr Lukašenko
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko - Sputnik Česká republika, 1920, 08.06.2021
Sledujte nás na
To, že se režim běloruského prezidenta mnohým nelíbí, není žádné tajemství. Nyní se ozvali i europoslanci, kteří chtějí, aby EU tvrdě zareagovala na zločinné a represivní akce autoritářského režimu Alexandra Lukašenka. V dnešní debatě proto vyzvali unijní země, aby neváhaly s přijetím ekonomických sankcí, které by lídra zbavily zdroje příjmů.
Není to poprvé, co se premiéři a prezidenti zemí Evropské unie postavili proti Bělorusku. Připomeňme, že letos v květnu například jednoznačně odsoudili nucené přistání civilního letu v Minsku, po kterém následovalo zatčení novináře a kritika režimu Romana Protaseviče a jeho partnerky ze strany běloruských úřadů. Reakcí členských zemí EU pak bylo, že vykázaly běloruské aerolinie Belavia z evropského nebe. Stejně tak unijní letecké společnosti vyzvaly k tomu, aby se vyhýbaly běloruskému vzdušnému prostoru.
Dnes však přišla řeč na samotného prezidenta Alexandra Lukašenka. Europoslanci totiž diskutovali o tom, jaké další možnosti by měla EU využít k tomu, aby dotyčnému zamezila v porušování lidských práv.
„Pokud tyto zločiny, jako je únos letadla, ale zejména mučení vězňů, nechá unie bez odpovědi, zničí tím svojí kredibilitu a nechá otevřené pole působnosti pro další diktátory, včetně (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina,“ nechala se slyšet členka evropských lidovců Michaela Šojdrová, která si neodpustila narážku na Rusko.
Šojdrová, stejně jako její další kolegové, vyzvala k přijetí cílených ekonomických sankcí vůči společnostem, které financují režim běloruského lídra.
Liberální místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová se navíc nechala slyšet, že Lukašenka lze přirovnat k dalším světovým diktátorům. Argumentovala tím, že dotyčný nechal během protestů od loňských prezidentských voleb zadržet desítky tisíc lidí. Navíc ve vězení má být nyní podle dostupných zpráv na 450 oponentů režimu.
„V diplomatických službách bychom se měli zaměřit na vypovězení všech známých či podezřelých příslušníků běloruských tajných služeb a podobně jako NATO i Evropský parlament by měl zamezit vstupu do svých prostor běloruským diplomatům,“ řekla Charanzová k možné reakci unijních zemí.
Někteří unijní diplomaté ale mají strach z toho, co by se stalo, kdyby došlo k úplnému odstřižení Lukašenka od peněz, které jeho režimu proudí z obchodu s EU. Mnozí si totiž myslí, že by to znamenalo ještě větší vliv Ruska.
„Nevěřme Lukašenkovým lžím, že ho naše případná silná odveta nažene víc do Putinovy náruče, vždyť Bělorusko je na Rusku závislé už dnes,“ míní europoslankyně Markéta Gregorová.
Zmiňme, že společné usnesení budou europoslanci přijímat ve čtvrtek. K celé záležitosti se vyjádřil i samotný šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle kterého EU v „příštích dnech“ zavede postihy vůči konkrétním činitelům a firmám. Dotyčný tak europoslance ujistil, že členské země bloku sankce jednotně podporují.
„Seznam jednotlivců a firem, včetně těch odpovědných za incident s letem společnosti Ryanair, je na cestě ke schválení a bude přijat písemnou procedurou v příštích dnech,“ nechal se slyšet Borrell.
Uvádí se, že pokud jde o sankce, státy EU se chtějí zaměřit například na bankovní sektor, ropný průmysl či produkci potaše, v níž je Bělorusko druhé na světě.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала