Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Česko
České novinky: nejnovější zprávy a události z domova

Byla taková doba nebo lidé? Spisovatel Padevět připomněl vyhánění Němců z Jihlavska

CC BY-SA 3.0 / Pavlina Jachimova / Jiří PadevětČeský spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět
Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět - Sputnik Česká republika, 1920, 08.06.2021
Sledujte nás na
Spisovatel Jiří Padevět, jenž ve svých knihách zpravidla mapuje protektorátní a poválečnou historii v českých zemích, se nyní na svém Facebooku vyslovil k vyhánění Němců z Jihlavska. Jak na tuto událost historie pohlíží?
Český spisovatel, knihkupec a nakladatel se na svém facebokovém profilu vrací do dob po válce a nadnáší téma vyhánění Němců.
„Vyhánění Němců z Jihlavska je trochu ve stínu Brněnského pochodu, nebo Postoloprt,“ napsal dotyčný ve svém příspěvku na Facebooku.
Zároveň odkazoval na reportáž na portálu stream.cz, za kterou stojí on sám. V ní hovoří o tom, že během nacistické okupace byl jihlavský jazykový ostrov osídlený převážně Němci a byl tak jedním z center germanizace protektorátu.
„Možná proto byl na jaře 1945 odsun Němců tak brutální a agresivní,“ začíná své video slovy.
Následně popisuje, co se v té době dělo. Připomíná, že dne 11. května 1945 se jihlavský národní výbor usnesl, že všichni Němci musí opustit město.
„Ve městě bylo kromě místních Němců několik tisíc Němců, kteří prchali před Rudou armádou. Jednalo se asi o celkem 16 tisíc lidí. I přes tento příkaz, tj. nejpozději od 19. května, byly v Jihlavě budovány internační tábory pro Němce,“ uvádí.
První takový tábor byl vybudován v Heleníně a byl označen jako koncentrační. Bylo zde umístěno více než 4 000 Němců.
„První týden nedostali vůbec nic k jídlu a vodu si museli po celou dobu existence tábora donášet z nedaleké studny. Ta byla záhy kontaminována a v táborech vypukla epidemie nakažlivých chorob,“ připomíná tehdejší události.
Následně podotýká, že v ostatních táborech na Jihlavsku byla situace velmi podobná.
„9. června 1945 byli Němci z tábora v Heleníně vyhnáni na pochod směrem na Telč. Jednalo se asi o 4,5 tisíce osob a organizátoři se zřejmě inspirovali tzv. brněnským pochodem,“ uvádí s tím, že celou cestu lidé absolvovali pěšky. Pouze ti nejstarší se mohli svézt na koňských povozech, ale za toto svezení museli zaplatit.
Cestou se lidé navíc dozvěděli, že za rakouské hranice budou vpuštěni jen ti, co mají rakouské občanství. Dle jeho slov tak zhruba tisíc osob dál pokračovalo k rakouské hranici, kdežto 3,5 tisíc osob bylo nasměřováno do Stonařova. Jednalo se zejména o starší osoby a děti. Ve Stonařově bylo zřízeno několik internačních táborů v různých budovách.
„Tady ve Stonařově byli internovaní Němci týráni a německé ženy zase znásilňovány, a to jak jak českou ostrahou, tak vojáky Rudé armády. Nejvíc Němců ale zemřelo na úplavici, která v táboře vypukla. Jednalo se zhruba o 200 obětí,“ říká spisovatel.
Ani zde lidé neměli co jíst a byli závislí jen na tom, co jim nosili místní lidé k plotu. Při jedné z předávek potravin ale byla dokonce jedna Němka zastřelena a druhá zraněna, uvádí Jiří Padevět.
Dotyčný však hovoří i o dalších obětech stonařovského násilí. Jedním z nich byl Wilhelm Bardas, který byl zavražděn. Padevět rozebírá i to, že jeho manželka Ema Bardasová pátrala po osudu svého muže, a dokonce dosáhla vyšetřování. Nakonec byli potrestáni i ti, kteří stáli za jeho smrtí.
„Během vyhnání Němců z Jihlavska jich bylo vyhnáno minimálně 10 000, 600 jich zemřelo,“ uzavírá svou reportáž dotyčný.

Reakce na sociální síti

Na příspěvek Padevěta okamžitě reagovali uživatelé a strhla se diskuze.
„Tenkrát byla „ve stínu“ lidskost obecně, taková byla doba. Nezbývá než doufat, že si nedáme repete,“ napsala jeden uživatel.
Na jeho komentář měl však Padevět jasný názor: „Ne doba, lidé.“ Vysvětlil to pak ale tím, že šlo „bohužel i o zcela obyčejné lidi, kteří se v tu chvíli domnívali, že ty rozkazy jsou správné a že tudíž dobře činí“.
„Díky, že události ze stínu vynášíte na světlo. Ani respekt ke kultuře a zákonnosti nestačí a lidstvo ani národ neochrání. Animální pudy jsou blízké lidskému plemeni,“ poznamenal další uživatel.
A objevovaly se různé názory: „Nejhorší na tom je, že se tak choval stát nikoliv občané, sousedi, lidé postižení nacismem… Stát vedený politiky kteří před nacisty utekli a ponechali obyvatele svému osudu. Předznamenalo to tak dobu, která pak následovala...“
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала