Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Malí rukojmí diplomacie. Žáci školy při Velvyslanectví RF v Praze neví, co přijde v září

© Sputnik / Sergey Melkonov / Přejít do fotobankyŠkolačka v Rize. Ilustrační foto
Školačka v Rize. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 10.06.2021
Sledujte nás na
Osud střední školy při Velvyslanectví RF v Praze zatím není jasný. Dle Ministerstva zahraničí ČR je rozhodnutí na straně Ruska. Zahájení nového školního roku totiž nevyžaduje jen zařízení pracovních víz pro ruské vyučující. Aktuální situaci popsala Natalja Ponjatovskaja, bývalá absolventka školy a signatářka petice o zachování vzdělávací instituce.
Srovnání počtů diplomatických pracovníků mezi velvyslanectvím v Praze a v Moskvě se mimo jiné dotklo i personálu ruské střední školy na území České republiky. Koncem dubna přes dvě stě bývalých absolventů střední školy při Velvyslanectví RF v Praze podepsalo petici a doručilo ji ministrům zahraničních věcí a prezidentům obou států. Autoři dokumentu připomínají, že na škole studují dětí 14 národností a instituce se chlubí letitou tradicí výuky ve škole, která v příštím roce měla oslavit své 75. výročí.
Další činnost této střední školy byla předmětem květnového setkání mimořádného a zplnomocněného velvyslance RF v České republice Alexandra Zmejevského s vedoucím Kanceláře prezidenta republiky Vratislavem Mynářem. Ruskou žádost o pomoc s vyřizováním pobytových povolení pro učitele předal kancléř MZV ČR a MV ČR.
České ministerstvo zahraničí brzy reagovalo a 28. května ve svém tiskovém prohlášení informovalo, že Česká republika neuzavírá a neusiluje o uzavření Střední školy při Velvyslanectví Ruské federace v Praze. „Tato škola působí v režimu tzv. zahraniční školy, které bylo povoleno plnění povinné školní docházky podle platných právních předpisů ČR,“ zaznělo v prohlášení. Ministerstvo také potvrdilo RF svou ochotu pomoci při vyřizování pobytových dokumentů pro zaměstnance školy.
MZV ČR - Sputnik Česká republika, 1920, 31.05.2021
Kauza Vrbětice
Ministerstvo zahraničních věcí vyzývá Rusko, aby nepovažovalo ČR za nepřátelský stát
Další možné kroky kolem budoucího provozu školy zatím nejsou jasné. Přínos střední školy, včetně významných otázek o její budoucnosti, komentuje Natalja Ponjatovskaja, bývalá absolventka školy v letech 1982 až 1987, která zmíněnou petici podepsala spolu se svými spolužáky.
Dle jejích slov je hlavní potíž ve statutu školy a osudu současných absolventů střední školy, kteří kvůli vzájemnému vyhoštění diplomatických pracovníků nemohli řádně ukončit školní rok složením Jednotné státní zkoušky. Ta je základní podmínkou pro absolventy ruských školských institucí, a zároveň i podmínkou pro zápis na vysokou školu v Rusku. Navíc dle Ponjatovské tato škola roky sloužila jako prostředek pro integraci rusky mluvících dětí do českého prostředí.

Společenská instituce integrující ruské žáky do českého prostředí

„Školám při ambasádách, včetně pražské, se vždy povedlo sjednotit děti a zorganizovat jejích studium tak, aby prakticky žily ve škole. Střední škola, aniž by byla opomenuta otázka školení a vzdělávání, je pro ně kulturním i sportovním centrem,“ řekla na úvod Ponjatovskaja.
Problém této střední školy v Praze má dle jejího názoru dvě roviny: sociální a organizační. Ta první je dána posláním podobných vzdělávacích institucí při velvyslanectvích a druhá zatím nejistým statutem instituce samotné. Děti Rusů dlouhodobě žijících v zahraničí studují jazyk země, do které přijely, a postupně se do ní integrují, aniž by zpravidla měly jazykovou bariéru. Jinak to mají dětí, jejichž rodiče byli vysláni na pracovní misi do zahraničí na dobu omezenou.
„Pokud jde o děti zaměstnanců velvyslanectví a diplomatických misí, jejichž rodiče přišli do země dočasně, český jazyk, přestože se jedná o jazyk slovanské skupiny, pro ně není tak snadný, zvláště pokud dítě není malé a znalosti tak snadno neabsorbuje. Existuje jazyková bariéra,“ vysvětlila psycholožka.
Pokračovala tím, že pokud by školák zvolil studium v místní škole, znamenalo by to pro něho ztrátu alespoň jednoho roku: „Když je dítě vytrženo ze svého obvyklého prostředí, umístěno v jiné zemi na dobu 2 až 3 let, je velmi důležité, aby škola nebyla místní. V opačném případě se bude první rok učit pouze jazyk, pak dožene studijní látku, a zahájí studijní proces. Pak ale jeho rodičům skončí služební cesta a už se vrací. Ukazuje se, že pro dítě je to promarněný čas. Proto se domnívám, že je velmi důležité uchovat školu na velvyslanectví v rozsahu, v němž existuje od poválečného období z roku 1947.“
Česká ekonomka Marketa Šichtařová  - Sputnik Česká republika, 1920, 28.12.2019
Česko
„Adorace mládí a opovrhování stářím.“ Měli by v Česku volit i šestnáctiletí? Šichtařová rozebírá nový návrh hnutí STAN

Nábor učitelů z místních zdrojů a ruská státní maturita

Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu vzdělání na Střední škole při ruském velvyslanectví je navíc vysoká kvalifikace vyučujících. Dle slov bývalé absolventky není pro nikoho tajemstvím, že do školy přijížděli dobří učitele na základě ministerského náboru z Ruska, a proto se těší oblibě nejen u diplomatických pracovníků. Podle ní lze v České republice díky četné ruské diaspoře provést nábor pedagogických pracovníků přímo na místě, ovšem na úkor kvality.
Dalším podstatným bodem je možnost složit v rámci školy oficiální ruskou maturitu, které se říká Jednotná státní zkouška ze zvolených povinných a nepovinných předmětů vzdělávacího programu. V tomto roce, kvůli rozuzlení napjaté diplomatické situace a odjezdu pracovníků školy, nemohly děti tuto státní zkoušku absolvovat.
Dle slov bývalé absolventky 30. května děti obdržely vysvědčení o ukončení školního roku, nikoliv ale ze státní zkoušky: „Rodičům, jejichž děti letos chodily do absolventského ročníku, bylo nabídnuto, aby se vydaly na jiné střední školy při ruských velvyslanectvích a složily zkoušky mimo Českou republiku. Kvůli karanténě byly ale hranice uzavřeny a tuto možnost využít nemohly,“ vysvětlila Ponjatovskaja. Kvůli tomu si ale děti nemohou podat přihlášky na vysokou školu v Rusku a pokračovat ve svém studiu.

Statut střední školy

V neposlední řadě jde o budoucí statut vzdělávací instituce. Současně spadá pod vedení ruského ministerstva zahraničních věcí. Pokud by se to změnilo, měla by se řešit otázka jejího financování, o kterém zatím nepadla ani zmínka.
Důrazně se nad tím pozastavila i Ponjatovskaja. „Všichni předstírají, že nejde o nic náročného, ale ve skutečnosti existují značné potíže. Češi zejména navrhli, aby se učitelé k 1. září vrátili s akreditací a pracovním vízem. Pokud je škola v rozvaze ministerstva zahraničních věcí, musí být zaměstnanci školy akreditováni prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí. Pokud škola nebude spadat do rozvahy MZV RF, kdo ji bude financovat?“ ptá se bývalá absolventka školy Natalja Ponjatovskaja.
On-line výuka - Sputnik Česká republika, 1920, 09.11.2020
Česko
Jak českou vzdělanost ničí on-line výuka. Pedagog promluvil o dalším dopadu epidemie koronaviru na společnost
Dle dostupných údajů o dalším postupu a otevření školy v příštím školním roce zatím stále nebylo rozhodnuto.
Střední školy při velvyslanectvích Ruské federace existují od roku 1953 v 87 státech světa. Jejich hlavními funkcemi je poskytování studia pro děti pracovníků ruských zahraničních misí na území partnerských států. Pražská střední škola se chlubí svou bohatou historií. Vznikla v roce 1921 jako Ruské reálné gymnázium pro děti krajanů, kteří svou vlast opustili po druhé ruské revoluci. Škola se následně stěhovala na Pankrác a za doby války byla využívána jako špitál pro německé vojáky. Po válce svou činnost obnovila a v 60. letech byla předána do vedení MZV SSSR při Velvyslanectví v Československu. Své aktuální umístění dostala po posledním stěhování v roce 1980.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала