Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Starostka Lidic: Po válce tu žily jen ženy. Ze solidarity vznikla v zahraničí stejnojmenná místa

© Vladimír FrantaObec Lidice
Obec Lidice - Sputnik Česká republika, 1920, 10.06.2021
Sledujte nás na
V těchto dnech si připomínáme tragédii Lidic; nacisté vesnici vypálili a místní obyvatele povraždili, přežily jen některý ženy a děti. Podobný osud stihl i další české vesnice. Lidice svým jménem patří k nejznámějším v sérii tragédií. Ptáme se starostky obce Veroniky Kellerové, jak se vesnice po válce znovu stavěla a jak se v Lidicích žije dnes.
Původní Lidice byly zničeny. Po válce vyrostla opodál obec nová. Jak se tu žije? Od pohledu je to hezké místo.
Veronika Kellerová, starostka obce Lidice: V Lidicích jsem se narodila. Babička pocházela ze starých Lidic, dostala zde dům, mí rodiče mě zde přivedli na svět. Od mala se mi tu žilo velmi dobře. Jako starostka jsem na toto místo hrdá; spolu s dalšími šesti zastupiteli usilujeme o zlepšování života vesnice. Chceme, abychom si i dál udržovali tvář moderní obce. Podoba dnešních Lidic vzešla z architektonické soutěže v roce 1945; vyhrál projekt Václava Hilského (jeho syn je známý filolog, čerstvý laureát ceny Magnesia Litera /2021/). František Marek, Antonín Tenzer a Josef Podhájský – to byli další architekti, kdo přišli s návrhy: záměrem bylo zbudovat moderní vesnici, resp. s moderními městskými prvky. Díky nim vesnice nemá chybu. Kdo sem přijede, je tváří vesnice nadšen. Jsme tu na zastupitelstvu 12 let, daří se nám, také díky investičním dotacím pro obce. Jinak naše obec má 562 obyvatel.
Jako dítě jsem tu měla krásné dětství. Odjakživa tu jsou parky, lidé jsou přátelští, měla jsem mnoho kamarádů. Nechybělo nám zde nic. V dospělém životě jsem se toužila do Lidic vrátit. Po 9letém životě v Praze se mi to splnilo. Rozhodnutí nelituji. Z hlediska občanské vybavenosti tu je kromě školy asi všechno: školka, tři hřiště, jedno víceúčelové, jedno fotbalové. Zajíždí nám sem autobusy. Je tu dobře, naleznete tu i fungující obchodní centrum, dům pro seniory; o starou generaci je postaráno. Památník Lidice se skvostně stará o pietní území. Původní domy byly citlivě zrekonstruovány. Místní ženy zde v padesátých letech dostaly střechu nad hlavou. V Lidicích můžete navštívit citlivě opravený dům. Je opraven do podoby, v jaké ženy domy i s původním nábytkem dostaly.
© Vladimír FrantaStarostka obce Lidice Veronika Kellerová
Starostka obce Lidice Veronika Kellerová - Sputnik Česká republika, 1920, 10.06.2021
Starostka obce Lidice Veronika Kellerová
Jak to bylo s demografií po válce?
Z lidických občanů se vrátily jen ženy a 17 dětí. Vesnice se vystavěla v roce 1947, o dva roky později se sem stěhovaly ženy, které přežily z původní vesnice. Mezitím se některé vdaly a už měly své potomky. Určitou dobu byla vesnice opravdu plná žen. Postupně se rodily děti. Má babička se sem přistěhovala v roce 1950, v tomtéž roce se narodila i moje máma. Ženy vytvářely skvělou atmosféru mého dětství, přestože předtím v životě zažily hrozné útrapy. Některé ženy za války přišly o několik členů rodiny, včetně dětí… Navzdory tomu si zachovaly zdravou mysl. Byly na ostatní hodné. Pamatuji si, jak mi kupovaly sušenky, čokoládu. Vlastně v nás viděly ty své syny a dcery. Možná měly v nitru ohromný smutek, navenek to nedávaly najevo.
Z dětství si pamatuju školní protifašistické koutky. I tak mám pocit, že mé generaci tak moc nedochází, co to bylo za válku. Jak to bylo v Lidicích s historickou pamětí v dalších generacích?
Zde byla jednou ročně veliká pieta. Necelých 80 let se držela ve stále stejném gardu, byť ji trochu zeštíhlil covid. Z dětství si pamatuji, že se sjížděla širší rodina, aby všichni uctili památku zavražděných mužů. Pokládaly se věnce, tak kolem 10. června. Tradice velela, že to muselo být v sobotu a po desáté hodině. 10. června se jinak všechny ženy sebraly, jely do kladenské reálky, každá si stoupla na to své místo, kde strávila poslední hodiny se svými dětmi. Tam se pokládaly květiny – bez projevů. V tichosti. To bylo vždy hodně emočně vypjaté.
Tradice držíme i dál, jak to dělávaly naše babičky a maminky. Vzpomínám, že s babičkou jsme se stavovaly na hřbitově, kde jsou pohřbeni lidičtí muži, rozsvítili jsme svíčku, položili věneček, symbolicky se obnovil hrob na starém hřbitově. Tento rituál sdílely i jiné ženy. Z Lidic totiž nezůstal kámen na kameni. O to větší byla snaha po válce, aby se dodržela pieta. Přese všechno předtím zlé se jinak žilo po válce normálním, běžným životem. Byli jsme členy protifašistických bojovníků, život ale šel dál.
© Vladimír FrantaPomník obětem
Pomník obětem - Sputnik Česká republika
1/6
Pomník obětem
© Vladimír FrantaLidice dnes - pohled na Lidickou galerii (Galerii).
Lidice dnes - pohled na Lidickou galerii (Galerii) - Sputnik Česká republika
2/6
Lidice dnes - pohled na Lidickou galerii (Galerii).
© Vladimír FrantaJedna z ulice se jmenuje 10. června 1942. V ten den staré Lidice zažívaly peklo...
Jedna z ulice se jmenuje 10. června 1942 - Sputnik Česká republika
3/6
Jedna z ulice se jmenuje 10. června 1942. V ten den staré Lidice zažívaly peklo...
© Vladimír FrantaZákladní kamen Lidic
Základní kamen Lidic  - Sputnik Česká republika
4/6
Základní kamen Lidic
© Vladimír FrantaObec Lidice
Obec Lidice - Sputnik Česká republika
5/6
Obec Lidice
© Vladimír FrantaObec Lidice
Obec Lidice - Sputnik Česká republika
6/6
Obec Lidice
1/6
Pomník obětem
2/6
Lidice dnes - pohled na Lidickou galerii (Galerii).
3/6
Jedna z ulice se jmenuje 10. června 1942. V ten den staré Lidice zažívaly peklo...
4/6
Základní kamen Lidic
5/6
Obec Lidice
6/6
Obec Lidice
Když sem jezdí i zahraniční delegace, zavítají i do obnovené obce, nebo si vesměs prohlíží památník?
Jak kdo. Vysoký představitel Arménie přišel až sem k nám, tedy od Památníku Lidice. Před úřadem tu máme arménskou sochu. Viděl i dětskou výstavu: každý rok se v létě otevírá dětská výstava; chodí nám obrázky z celého světa, dokonce i ze Severní Koreje. Připomínají se tak umučené lidické děti. Stal se z toho fenomén. Ročně nám chodí tak na 25 000 obrázků. Mohli jste tu vidět umístěné obrázky z obou Korejí, osudem a politikou rozdělených zemí...
Smyslem výstavy dětských obrázků je ukázat, že svět je jen jeden a že má být otevřen všem lidem. V Jižní Koreji měli problém s Japonci, kteří mají na svědomí životy Korejců. Příběh Lidic i tam dobře chápou (záminkou bylo, že místní korejská žena hodila kamenem po japonských okupantech…).
Ve světě jsou obce jménem Lidice, či se tak jmenují jejich části, či památníky tam umístěné. Mohla byste k tomu pár slov?
Taková místa najdeme v USA – v Illinois: Místní američtí Češi zde konají vzpomínkové akce k uctění památky našich Lidických, koná se tam tryzna za popravené. Další taková místa jsou v Mexiku, Brazílii, ve Venezuele, v Panamě. Edna Gómez Ruiz dostala cenu Ministerstva zahraničních věcí České republiky, za šíření dobrého jména ČR v cizině. 10. června vystupují v San Jerónimo Lídice. Naše Lidice v Mexiku připomíná zbudovaný amfiteátr. Akcí k uctěním Lidic se tam účastní i velvyslanci z Česka a Slovenska.
V Brazílii jsou dvě vesnice, nesoucí jméno Lidice. Jedno místo je spíše osadou, druhé pak skutečně vesnicí, kde mají kavárnu jménem Lidická růže. Bývalý starosta této obce nás před třemi lety navštívil. Dnes je to starý pán s chotí, bylo to úžasné setkání. Přivezl velká alba fotek, aby nám ukázal, co v Brazílii na památku Lidic organizují, přičemž úspěšně kooperují s naším velvyslanectvím. Postavili jsme jim tam školku. Osud je to, co nakonec propojilo lidi všude po světě.
Ptají se vás ostatní média na novodobou historii Lidic?
Spíše je zajímá Památník Lidice. Měli bychom vědět, že sbírku a podnět ke znovuvybudování Lidic dali v Anglii, horníci. 32 000 liber bylo vybráno, je to v přepočtu asi 7 000 000 korun. Tyto prostředky byly předány exilové vládě. Určitě to významně přispělo k tomu, že Lidice po válce znovu ožily.
Naše republika byla v situaci, kdy tu byl přídělový systém. Najednou přišly peníze na výstavbu docela luxusní vesnice. Iniciátorem britské sbírky byl donátor Barnett Stross, byl to člen Labouristů a státní tajemník ve sféře zdravotnictví. Z Británie nám dodali i mozaiku ke stu letům ČSR. Máme ji umístěnou před úřadem v parku. Odhalení mozaiky se ujali britský velvyslanec Nick Archer a manželé Cheryl a Alan Gerrardovi. Spolupracujeme hodně s Coventry, osud tohoto místa je v ČR dobře znám.
Podobnou spolupráci máme s Brémami, kde mají Lidice House. Tento projekt vymysleli němečtí evangelíci, čeští protestanté u nás financovali dům pro seniory, podílela se na tom Českobratrská církev evangelická. Němečtí věřící do Lidic podnikali poutě od 60. let… V moderní době spolupracujeme s Řeckem. Také tam byla za války vypálena vesnice (1943).
Žije v Lidicích kromě přeživších dětí nějaký přímý pamětník vypálení Lidic?
Ještě žije paní Skleničková. Má bezmála 100 let a těší se výbornému duševnímu zdraví.
V rámci rozvoje obce, co chystáte?
Chtěli bychom vybudovat víceúčelovou budovu. Máme jednu starší ze 70. let, vybudovanou v rámci tehdejší Akce Z. Dnešní nárokům nevyhovuje. Měla by sloužit jak sportu, tak kultuře. Momentálně nám chybí plnohodnotný sál pro setkávání.
V Lidicích máme různé výstavy, rozhodně to u nás žije. Chtěli bychom mít místo i na tancovačku či plesy. Máme hotovou studii, připravujeme projekt. Uvidíme, jak se nám zadaří.
Budeme vám držet palce a nechť letošní pieta proběhne za příznivého počasí.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала