Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Dvojí metr ukrajinského zákonu o původním obyvatelstvu: Krymské Tatary uznáváme, Rusíny nikoliv

CC BY-SA 3.0 / Silar / Karpatští Rusíni v národních krojích
Karpatští Rusíni v národních krojích - Sputnik Česká republika, 1920, 11.06.2021
Sledujte nás na
Ukrajinský parlament se chystá projednat návrh zákona o původním obyvatelstvu Ukrajiny, který by zahrnoval tři národy Krymského poloostrovu. Dle nové definice by však do stejné skupiny měli spadnout i Rusíni. Návrh zákona a postavení této národnostní menšiny ve střední Evropě a na Ukrajině zhodnotil příslušník rusínské organizace Michail Tjasko.
Novelu předložil prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmíněný návrh zákona by měl udělit původnímu obyvatelstvu právo studovat v jejich rodném jazyce, zakládat své vzdělávací instituce a média na území Ukrajiny. Stát je hodlá chránit před diskriminací a porušováním práv.
Pozoruhodným je pojem „původní obyvatelé“, který je definován jako „původní etnická komunita vytvořená na území Ukrajiny, která představuje v populaci etnickou menšinu a nemá vlastní státní útvar mimo Ukrajinu“. Do seznamu etnických skupin Zelenskyj navrhl pouze tři národy žijící na Krymském poloostrovu: krymští Tataři, Karaité a Krymčakové. Stranou zůstali nejen Rusové, Poláci, Maďaři, Češi, Slováci, kteří mají své vlastní státní útvary, ale také Rusíni, východoslovanští obyvatelé Karpatské oblasti žijící na hranici sedmi evropských států, včetně Ukrajiny, Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.
Obrátili jsme se na místopředsedu Světové rady Podkarpatských Rusínů, sdružující představitele rusínských menšin, Michaila Tjaska, aby se vyjádřil k významu navržené novely a navržené volbě původních obyvatel. V komentáři Sputniku hovoří mimo jiné o postavení Rusínů na soudobé Ukrajině, Slovensku a v České republice.
Zuzana Čaputová během kladení věnců u památníku bitvy o Dukelský průsmyk - Sputnik Česká republika, 1920, 06.10.2019
Slovensko
„Nedostižný příklad skutečného patriotismu.“ Čaputová vyjádřila úctu účastníkům Karpatsko-dukelské operace
Znamenal by nový zákon, který navrhl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, diskriminaci Rusínů?
Michail Tjasko: Právě toto téma jsem dvakrát projednával na půdě OSN. Zkoušeli jsme mezinárodní pomoc, abychom přes ně vyřešili tento problém. V roce 2006 bylo vydáno doporučení OSN k uznání rusínské národnosti na území Ukrajiny a podpoře její kultury, poskytnutí možnosti alespoň regionální výuky rusínského jazyka na území dnešní Zakarpatské oblasti a bývalé Zakarpatské Rusi tak, aby jazyk a kultura nezahynula.
Příkladem pokládáme Slovensko, kterému se v tom vede nejlíp. Slovensko obnovuje rusínskou kulturu, existuje rusínská Prešovská univerzita, kterou podporuje sama prezidentka Čaputová. Stejný případ je i v Srbsku, kde Rusíny podporují na státní úrovni: existují tam různé fondy a dotace pro spisovatele, hudbu a různé kulturní prvky. Polská republika taktéž podporuje Lemkovinu (Lemky, západní Rusíny - pozn. red.).
Projednávali jsme různé způsoby, jak získat mezinárodní pomoc tak, aby Ukrajina na to reagovala a vyřešila to demokratickým způsobem bez jakýchkoliv konfliktů. Rusínský požadavek není totiž dnešní. V roce 1991 na referendu se 78 % obyvatel dnešní Zakarpatské Ukrajiny vyjádřilo k autonomii kraje, chtěli rozhodovat o všech otázkách sami, bez účasti vlády Ukrajiny. Ukrajina de facto jeden bod toho referenda uznala, jmenovitě odchod z bývalého SSSR. Druhý bod o autonomii však neuznala. Od té doby začalo politické pronásledování všech účastníku referenda, byli téměř morálně zničení (Mezi nimi jsou zejména a spisovatel Ivan Petrouci a vynálezce léku na štítnou žlázu prof. Ing. Ivan Turianica. DrSc. Pan profesor Turianice je známou osobností v Nitře. Kvůli politickému pronásledování byl nucen opustit Ukrajinu a odjet na Slovensko. Profesně působí v Nitře a jeho práce je vysoce oceňována a uznávaná nejen na Slovensku ale i světově). Spousta lidí pak nevycházelo z domu, pořád je ohrožovali, zastrašovali, ovlivňovalo to i jejich rodinný život. Jenom za to, že se hlásili k národnosti Rusín a měli rádi svou kulturu a jazyk, měli u sebe doma, na dnešní Ukrajině, peklo do konce svého života.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě - Sputnik Česká republika, 1920, 07.06.2021
Svět
Biden telefonicky hovořil se Zelenským. O čem prezidenti debatovali?
Navíc od roku 1991 jsme jednali s vládou Ukrajiny, před námi jednali naši tatínkové a dědečkové. Bylo napsáno hodně dopisů a proběhla spousta kulatých stolů, obraceli jsme se na státní ústavy - na prezidenta a na vládu Ukrajiny, abychom neprohlubovali tento problém a našli společné rozumné řešení a abychom to nepolitizovali. Nejsme žádnou hrozbou pro Ukrajinu. Jediná legální forma, kde se národ Podkarpatské Ukrajiny odštípl od Ukrajiny, je právě referendum. Mělo by se splnit to, co si lidé zvolili, ale Ukrajina v tom dodnes vidí hrozbu.
Po svržení vlády Janukoviče a od začátku konfliktu nás zapsali na listinu separatistů. Dnes všichni, kdo se hlásí k Rusínům, jsou nacionalisté a separatisté. Bohužel s nimi nechtějí (vláda Ukrajiny – pozn. red.) jednat a konat a mají svou představu, jak se to má dělat.
Co se stalo s uznáním Tatarů dnes na Krymu, tak všichni víme, že by nebyli uznáni ani oni. Jejich jediná výhoda je v tom, že dnes jsou v Ruské federaci. Dnes Krym už není územím Ukrajiny. De iure ano, ale de facto není. Mezinárodně nechtějí všechny státy uznat referendum. Budeme to říkat tak, jak to ale je, pojmenováváme to svými slovy. Dnes tito lidé nežijí na Ukrajině, ale v Ruské federaci, řídí se ruskými zákony a nejsou součástí Ukrajiny. Upřímně řeknu, oni chtějí jenom špinit Rusko, a proto dneska uznávají Tatary.
Jak jsme (Rusíni – pozn. red.) se ocitli ve stejné politické situaci, tak znám hodně Tatarů. Oni se tomu jen smějí, co se tam dnes děje. Jsou ale spokojení, protože buďme upřímní, Rusko je nijak neohrožuje, také je uznávají jako původní obyvatele RF. (Mustafa) Džemilev (bývalý šéf zakázané v Rusku organizace Mejlis krymských Tatarů– pozn. red.) podle mě není žádný vůdce, ale jenom politická figura ukrajinské, nebo můžu říct i americké vlády. Podle mého osobního názoru Ukrajina není samostatný suverénní stát, ale taková americká kolonie, kde schválně dělají nepříjemné věci pro Rusko. Nejsem ukrajinofob, ani rusofob, ale mluvím tak, jak to cítím. Mně osobně Ukrajinci nevadí, jsou to naši sousedé, jako Slováci, ale chovají se hůř než Sověti.
Pohled na nábřeží Sudaku z Janovské pevnosti - Sputnik Česká republika, 1920, 17.04.2021
Svět
Krymští Tataři navrhli schůzku tureckému prezidentu Erdoganovi
Sověti alespoň nezasahovali upřímně ani do církve, ani do našeho jazyka a naší kultury. Jasně, přepsali nás a udělali z nás Ukrajince. Naopak současní Ukrajinci mají zvláštní přístup k našim dětem ve školství. Učí je, aby se styděli za svou kulturu, že to je jen nářečí, překrucují tím historii nejen Podkarpatské Rusi. Dneska ani nikdo neví, co to je. Děti netuší, že jejich dědečkové žili v Rakousko-Uhersku nebo Československu. Tady v Čechách lidé vědí víc o Podkarpatské Rusi.
Jaký mám názor na Zelenského? Řeknu upřímně, zamýšlí se nějaká hra a je potřeba, aby uznali nějaký národ, tak uznali Krymčaky. Ti Tataři stejně nejsou součástí Ukrajiny a nikdy v životě nebudou. A to je jenom politická věc, nic jiného.
Ministerstvo zahraničních věcí Slovenska v roce 2017 oznámilo, že očekává, že Ukrajina bude respektovat práva zástupců národnostních menšin žijících na jejím území na vzdělání v jejich rodném jazyce. Jaká je nyní situace s rusínskými školami a výukou v tomto jazyce na Ukrajině?
Na Ukrajině se rusínský jazyk vůbec nijak nevyučuje. Jsou to jen politická prohlášení a vůbec to není pravda. Možná, že tvrdí, že je to povolené, ale kdo by to vyučoval, když se dneska lidé bojí říct, že jsou Rusíni. Když prohlásí svou národnost, tak hned u dveří máš bezpečnostní službu s prohlídkou.
Máme podobné zkušenosti po zahájení války na Ukrajině. Prováděla se u nás prohlídka a ukradli nám z baráku všechnu literaturu, například Alexandra Duchnoviče a nové spisovatele. Byla nám bez vysvětlení zabavena literatura, kde byly alespoň nějaké prvky, které by nasvědčovaly, že Podkarpatská Rus byla nějak součástí Rakousko-Uherska nebo Československa. Jsme žalování za to, že stojíme za svou kulturou a za svým jazykem a bojujeme s ukrajinským státem, abychom byli uznáni oficiálně a nejen o tom mluvili. Je to velmi smutné, byli jsme zařazení do listiny separatistů kvůli tomu, že ohrožujeme státnost Ukrajiny. Dnes na Ukrajině neexistuje ani jedna škola rusínského jazyka ani pro mladší děti, ani na večerní škole. Jazyk se učí maximálně od rodičů, kteří to nevzdali a doučují jazyk, který je naučili prarodiče.
Od roku 2014-2015 nás pronásledují skoro tak, že nemůžeme jet ani domů. Pokoušel jsem se několikrát, ale návštěvy bezpečnostní služby jsou tak nepříjemné, že jsme se rozhodli neohrožovat rodinu ani lidi kolem nás. Úplně jsme ukončili cesty domů na Ukrajinu. Doufám, že se to změní a vycestujeme tam hned, jak bude možné. Ti kdo jezdili, ohrožovali svou rodinu a děti šikanováním bezpečnostních složek.
Pomáhá EU zlepšovat práva národnostních menšin v České republice a na Slovensku?
Na Slovensku se to výrazně podporuje všemi možnými způsoby: kulturní akce, školství, rádio a časopisy. K Rusínům se na Slovensku na začátku století hlásilo kolem 10 000 lidí, teď už to překročilo 100 000 (Dle dostupných údajů bylo v roce 2001 na Slovensku 24 201 osob neboli 0,4 % a v roce 2011 33 482 osob rusínské národnosti – 0,6 % - pozn. red.). Podpora je výrazná a lidi se nestydí za to, že jsou Rusíni.
Prezidentka SR Zuzana Čaputová sa v pondelok zapojila do sčítania obyvateľstva - Sputnik Česká republika, 1920, 18.02.2021
Názory
V sčítaní obyvateľstva ide o veľké peniaze – mobilizujú preto cirkvi aj národnostné menšiny
Co se týče české republiky (v roce 2011 se k rusínské národnosti hlásilo 739 lidí, neoficiálně jde cca o 10 000 osob), Rusíni zde jsou spíše jako pracovní migranti. Státní podpory dle mých informací nevyužívají. My jsme měli možnost být na 100. výročí republiky u Miloše Zemana, kdy nám vyjádřil podporu (Zeman na oslavy 28. října zval Rusíny, jejichž předci byli v roce 1918 součástí nově vzniklého Československa. Podpořil územní integritu Ukrajiny. Mluvčí Jiří Ovčáček po Zemanově setkání s Rusíny zdůraznil, že otázky decentralizace jsou výhradně vnitřní záležitostí Ukrajiny – pozn. red.).
Prezident Zeman nevidí problém, aby Rusíni byli ve státě podporovaní jako menšina a určitě se budou hlásit na granty podporující jejich kulturu. Tato možnost v České republice určitě existuje. Ted´ v ČR probíhalo sčítání lidu. Očekáváme, že se k Rusínům přihlásí víc lidí a potom budeme jednat o kulturní prvky v ČR.
Poznámka: Ukrajina oficiálně neuznává Rusíny jako samostatnou státní příslušnost, a to navzdory skutečnosti, že Zakarpatská regionální rada podávala žádost Nejvyšší radě Ukrajiny v letech 1992 a 2002. V České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku a Chorvatsku se Rusíni považují za etnickou menšinu. Dle portálu Vlády ČR jsou Rusíni nejvíce zastoupení v Praze, severních Čechách a na jižní Moravě. Rusíni mají jednoho zástupe v Radě národnostních menšin při Vládě České republiky.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала