Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Lékař: Štěstí, že jsme v ČR. V Indii covid provází nebezpečná černá plíseň. U nás covid ustupuje

© AFP 2021 / Sam PanthakyStráž stojí u vchodu do oddělení pro lidi infikované černou plísni nebo vědecky známou jako Mucormycosis v nemocnici v Ahmedabadu, Indie
Stráž stojí u vchodu do oddělení pro lidi infikované černou plísni nebo vědecky známou jako Mucormycosis v nemocnici v Ahmedabadu, Indie - Sputnik Česká republika, 1920, 15.06.2021
Sledujte nás na
Koronavirus u nás ustupuje, dobře, že máme rozvinuté zdravotnictví. Jinde ve světě provází covid nebezpečné přidružené infekce. V Indii se například rozjel fenomén jakési „černé plísně“. Nakolik je něco takového aktuální v ČR? Ptáme se lékařského biologa a genetika Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. Františka Lišky.
Podle posledních zpráv se covidová situace zlepšuje, neměli bychom ale usnout na vavřínech. V éře home office jsme si paradoxně trochu snížili imunitu. Více než dříve nám proto mohou hrozit tzv. oportunní infekce. Odstrašujícím příkladem je Indie, kde obyvatelstvo začínají ohrožovat celkem běžné plísně, a to závažným způsobem. Karanténa je pryč, jak i dál zůstat zdravý?
František Liška: Začal bych druhou otázkou. Oportunní infekce nás ohrožovaly i před covidem, budou nás ohrožovat nadále, většinou jde o mikroorganismy, které zdravému člověku neublíží. Dotyčné mikroorganismy se ale chopí příležitosti (proto oportunní) vždy, kdykoli je systém hostitele oslaben: můžeme mít třeba za sebou právě prodělanou infekci. V takovém případě jsou mikroorganismy připraveny kolonizovat tělo člověka, což už pak hrozbu pro zdraví vytváří. Zdraví jedinci se takových infekcí obávat nemusí. Zde bych čtenáře chtěl uklidnit po roce špatných zpráv: oportunní infekce sice jako takové hrozí, ale jen lidem, kteří se v tu chvíli potýkají se sníženou imunitou či imunitou poškozenou. Ostatní, čili většina, si s tím poradí.
Světová média říkají, že se v Indii rozjel fenomén jakési „černé plísně“. Prý je to plíseň, která je k vidění například na zkaženém chlebu. Pokud takovou potravinu sníme, většinou se nic neděje. Avšak pokud tento typ plísně napadne oslabené tělo, prakticky se toho nelze zbavit, přinejmenším v podmínkách Indie. Lidem pomáhají až radikální amputace. Můžeme si říkat, že jsme v ČR s ohledem na fenomén plísně ve větším bezpečí?
Chápu-li to dobře, v Indii jde o plíseň, která má latinský název Mucor. Mezi její zástupce patří například plíseň paličková; jde skutečně o běžné plísně, vyskytující se po celém světě. Normálně neškodí. Máme-li oslabenou imunitu – jde-li přímo o těžký imunodeficit, těžkou poruchu imunity – pak zde může dojít k napadení plísní (kolonizaci). Zde je častým přenosem inhalace plísňových spor, čili případ, kdy člověk vdechne výtrusy plísně – plíseň je vlastně houba.
V ČR teď covidová vlna celkem rychle odchází. Snad už budeme brzy „covid free“. Koncentrace plísní je v našem prostředí trochu nižší než v Indii, byť v létě mohou být koncentrace vyšší, pořád je to ale méně než třeba v tropických oblastech. Zdravotní stav naší dobře živené populace zase tak špatný není, navíc máme v Česku stále fungující zdravotnictví, péče je na odpovídající úrovni. Tento systém je také většině lidí dostupný. Právě proto dojde-li vzácně i k invazivní mykóze – mucor infekci u nás v ojedinělých případech máme – v našem prostředí nedospívá do stádií, aby se musela řešit amputacemi. Zde bych čtenáře uklidnil.
Kromě inhalačních přenosů se může stát, že dojde i infekci do existující, špatně se hojící rány apod. (nesprávné převazování rány). Jak říkám, tyto komplikace bych nečekal v podmínkách České republiky. U nás nemáme problém s léky či odborností. Spíše to hrozí v jiných zemích. Shrnuto: hygiena a dostupnost lékařské péče znamená hodně pro příznivý průběh mykotické infekce, pokud k ní dojde.
Trochu mě překvapilo, že v lidském těle může „kvést“ (plesnivět) vlastně jakákoli tkáň. Když k nějaké invazi/infekci dojde, stává se, že se uvnitř těla plíseň chová dosti destruktivně. Zvlášť nebezpečná je plíseň v plicích. Říkáte, že u nás jsou takové infekce vzácné. Přesto, dojde-li k nim, jak pak vypadá účinná terapie, tedy boj s takovouto plísní? Jak je pacient léčen u nás?
Osobně nejsem přímo klinik, pracuji v laboratoři. Znám plísně z laboratorního prostředí a dívám se na ně jako genetik, ale pokud mohu soudit dle literatury a zkušenosti jiných, pak je hlavním problémem včasná a správná diagnóza. Lépe řečeno, plísně mohou postupovat rychle, je třeba od začátku správně určit, že pacient trpí právě mykózou.
Mykózy jsou povšechně systémovými houbovými onemocněními. Jak jsem říkal, tyto oportunní infekce jsou relativně vzácné, proto nesmí být přehlédnuty. Samozřejmě některé mají výskyt častější, uvedu příkladem kandidózu. Mucor mykóza je vzácnější, proto hraje roli i zkušenost lékaře a také rychlé potvrzení takovéto infekce laboratoří. Ano, i v krvi pacienta se může vyskytnout nějaké živé stádium houby. Pak by léčba byla samozřejmě za prvé symptomatická, kdy se ulevuje potížím. Za druhé by se přikročilo ke kauzální terapii: většina plísní je citlivá na vybraný antimykotický přípravek. Antimykotik máme sice méně druhů než antibiotik (ty se používají proti bakteriím). Přesto máme několik velice účinných skupin antimykotik. Dají se podávat také intravenózně, tedy nitrožilně a třeba i ve vysokých dávkách. Takováto léčba vede k potlačení infekce.
Český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch - Sputnik Česká republika, 1920, 15.06.2021
Česko
Vojtěch otočil: Maďaři, Slováci a Srbové očkovaní Sputnikem i Sinopharmem mohou volně do Česka
Při mykózách se pak hlavně řeší imunodeficit, který vedl k napadení plísní. Je-li deficit způsoben covidem, jde o přechodný stav. Ještě pár týdnů po covidu může být člověk oslaben. Z tohoto stavu se člověk samovolně uzdraví a imunita se dostane na předchozí, normální hladinu. Horší to je u lidí, kteří už tak jsou na tom špatně – jsou třeba staří a mají spoustu přidružených chorob (komorbidita). Tam je to horší a záleží, zda se během covidu třeba nezhorší přidružené infekce.
Kromě hub může oslabený člověk chytit i agresivní viry či bakterie. O co tu jde? Jaké jiné infekce nás při oslabené imunitě ohrožují?
Mikroorganismů, které mají na svědomí oportunní infekce, je nepřeberné množství. Jde tu o všelijaké viry, všechny možné bakterie či pestrou škálu hub. Řadu problémů mohou způsobit eukaryotní organismy jako jsou prvoci. K léčbě takovýchto infekcí přispěla i epidemie AIDS (syndrom získané imunitní nedostatečnosti); pacienti mají přidružená onemocnění jako oportunní infekce, tyto jsou předmětem letitého výzkumu. Dnes už víme, jak s tím vším bojovat.
Zajímavé je, že AIDS se ani dnes nedá zcela vyléčit, přesto se dá zastavit: desítky let může choroba přetrvávat v zastaveném stavu. Prognóza je tím pádem relativně dobrá. Díky pacientům s AIDS a jejich přidruženým infekčním onemocněním jsme o dost moudřejší než třeba v éře před AIDS. Měli bychom říci, že oportunními infekcemi jsou dosti ohroženi také třeba pacienti po transplantacích či pacienti s některými typy zhoubných nádorů.
Měli bychom ale skončit tím, čím jsme začínali. Oportunní infekce jsou vzácné, covid u nás ustupuje, zdravotní systém je na dobré úrovni a je všeobecně dostupný. Mít povědomí o oportunních infekcích je věc správná, je to zcela na místě. Obavy mít celkově moc nemusíme. Stále platí, mám-li podezření, řešme věci včas.
Očkování vakcínou Pfizer v USA - Sputnik Česká republika, 1920, 13.06.2021
Svět
EU chce zrychlit vakcinaci ve světě a skoncovat s pandemií v roce 2022
Jak si celkově zvýšit imunitu? Co přesně pro to dělat?
Jmenoval bych zdravý životní styl: dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, dostatek kvalitní stravy. Důležité je být také v psychické pohodě. Metlou lidstva je strach. Strach napomáhá rozvinutí chorob a infekcí. Pokud mohu radit, příliš se neznepokojujme tím, co sami těžko ovlivníme. Běžné bakterie a paraziti, ty s námi budou pořád. Ve většině případů nám nijak neuškodí. Pečujme o své zdraví, pohybujme se, jezme zdravě a dobře spěme.
Pane docente, děkujeme za rozhovor. Věřím, že nás čeká návrat do normálu, svět bez roušek, abychom se poznávali i dle výrazu obličeje. Doufáme, že éra covidu z nás neučinila obsesivní neurotiky, kteří si neustále myjí ruce.
Také doufám, přeji všem stálé zdraví.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала