Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Praha 3 líčí Koněva jako okupanta. Na vysvětlující tabulku se prý nevešla přesnější informace

Praha 3, ulice Koněva - Sputnik Česká republika, 1920, 22.06.2021
Sledujte nás na
Radnice nechala nainstalovat do Koněvovy ulice v Praze doplňkovou tabulku, která se věnuje životním událostem sovětského maršála. Zaráží, že text odkazuje na pozdější historii a Koněva líčí jako okupanta. Důvod? Sputnik se ptal na oddělení kultury v Praze 3.
Kromě odboru kultury na Praze 3 stylistiku textu vysvětlující tabulky Sputniku také okomentoval bývalý velvyslanec České republiky v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta a odborník na moderní dějiny slovanských národů, profesor Jan Rychlík.
Obracím se na odbor kultury v Praze 3 s prosbou o ozřejmění: začetl jsem se do vysvětlující tabulky, umístěné v Koněvově ulici na Praze 3, pod cedulí s názvem ulice. Je zde například věta: „Maršál Sovětského svazu, velitel 1. ukrajinského frontu, jehož jednotky vstoupily jako první 9. května 1945 do Prahy...“ Působí to na mě tak, jako by sovětští vojáci byli okupanty, ignoruje se fakt, že před nimi do Prahy vstoupila nepřátelská německá vojska (a to již v r. 1939). Čili před Koněvem byli v Praze nacističtí vojáci, proti kterým Koněv přece bojoval.
Eva Hájková, oddělení kultury, Praha 3: Vysvětlující tabulka má omezený prostor; že vstoupily Koněvovy jednotky 1945 do Prahy… Zde se předpokládá, že ten, kdo si přečte danou informaci, ví, že v květnu 1945 končila druhá světová válka. Vzdělaný člověk by měl vědět, že to nebyla žádná forma okupace. Jednotky 1. ukrajinského frontu vstoupily jako první do Prahy: naznačuje se tím, která vojska Rudé armády byla v Praze nejdříve. Je to spíše v duchu prvenství než nějakého dalšího širšího výkladu. Bohužel ono pojmout tak komplexně osobnost Koněva v minimalizovaném prostoru [tabulky], to je velmi složité.
Ale o Rudé armádě se tam explicitně nepíše…
Vše bylo konzultováno s VHÚ, text tabulky byl posouzen, prý je v pořádku a může být takto prezentován.
Velikost tabulky se přece dá přizpůsobit. Pak by ty formulace mohly být přesnější.
Ne, nedá. Tahle je daná. Jde o typizovanou velikost, která se používá v památkové zóně. Aby tam ta dodatková tabulka mohla být, musíme dodržet její rozměry.
© Foto : Facebook page of Praha 3Tabulka v ulici Koněvova
Tabulka v ulici Koněvova - Sputnik Česká republika, 1920, 22.06.2021
Tabulka v ulici Koněvova
Když se tu a tam provádí dotazování mladých lidí, oni většinou neví přesně, co se dělo v roce 1989, natož aby vnímali jasněji rok 1945. Lze se vůbec spolehnout na to, že lidem stačí na tabulce jen „naznačit“ a oni se zorientují?
Víte, to není ani tak o povědomí; je to záležitost učitelů dějepisu na základních školách. Jde o charakter výuky dějepisu. Pokud je vám kolem 40 let, jste v generaci mého syna. Já vím, čím prošel ve školství, a to je historik. Samozřejmě je schopen srovnání. Ví, kde mu jako dítěti končila výuka historie, kam se dějiny posunuly, zkrátka nedostatečnost ve výuce je nasnadě.
Když se před dvěma třemi lety připomínal vznik ČSR, proběhl dotazník na místopis ulic majících vztah k události vzniku státu. Výsledek byl tristní. Znalosti dotazovaných byly nedostatečné… Takže dotyčná tabulka má být inspirativní, měla by podnítit zájem o historii, aby třeba i mladý člověk, kdo si to přečte, aby měl snahu se o věci něco dozvědět. Lidé by ideálně některé znalosti měli mít ze školy…
budova krajského úřadu v Ústí nad Labem - Sputnik Česká republika, 1920, 22.06.2021
Česko
Z budovy krajského úřadu v Ústí nad Labem odstranili komunistický symbol. Kvůli stavu musel dolů
Napadá mě souvislost, že na tabulce čteme větu, že „Na podzim [Koněv] řídil potlačení maďarského povstání sovětskou armádou…“ Ale Maďarsko je jiné území a historie, nesouvisí to s květnem 1945 v Praze (tehdy sovětská armáda /SA/ nebyla sovětská, ale Rudá, pozn.). Nebylo by lepší nepsat o Maďarsku a na uspořené místo použít relevantní informaci, která by měla vztah k události, díky níž ulice nese od roku 1947 své jméno? Nestačilo, že zmínka o Maďarsku byla na nám. Interbrigády?
Zde bylo záměrem představit v průřezu nejdůležitější etapy Koněvovy vojensko-politické činnosti, resp. od druhé světové války až po závěr jeho aktivní vojenské dráhy. Byly vybrány takové ty nejdůležitější okamžiky, které mají přesah. To, že sem ta vojska přišla v květnu ‘45, to není jenom záležitost Prahy. Je to věc, která se týkala celého válečného konfliktu. V rámci možností, které byly dány, jsme se snažili o vystižení klíčových okamžiků kariéry maršála.
Měl jsem za to, že ulice Koněvova nereflektuje celistvou dráhu Koněva, ale že je to reakce na 9. 5. 1945 v Praze, kdy Koněvova armáda sehrála klíčovou úlohu v potírání wehrmachtu. To, co líčí tabulka, se jistě v nějaké formě stalo, ale proč musí obsahovat poznámky k Berlínu a Maďarsku? To jsou přece už poválečné fáze jiné historie, té studenoválečné… Květen v Praze přece nesouvisí s Berlínskou zdí ani s maďarským povstáním.
Takto si to nemyslím. Podobné tabulky jsou v Praze 3 a Praze 8 – popisují jiné významné osobnosti či události. Snaží se vystihnout profil popisované postavy, ať je to politik, voják, umělec… Je to komplexní přístup, který shrnuje profesní život významné osobnosti. Nemyslím si, že by tak, jak je to formulováno, že by to bylo nějaké zavádějící nebo scestné.
Tu tabulku si může přečíst člověk, který nemusí být z Prahy. Natrefit na ni může náhodný návštěvník, dočte se tam něco o tom či onom člověku. Třeba máme v současnosti připraveny další tabulky, postupně se budou instalovat na další ulice, jde o tematický projekt. Teď máme tabulky k husitům, na podzim to bude Seifert s Ježkem, každý z nich má výročí. Také tam bude průřez jejich osobností, jejich životem. A to v rámci daných rozměrů tabulky, pochopitelně.
Pražáci – ti mladí – si možná neuvědomí, že osvobození Prahy předcházela Pražská operace, kterou 12 000 sovětských vojáků zaplatilo životem. Bez této operace by asi ani vlasovci, ani Pražané neměli šanci, zvážíme-li, že Schörnerova armáda čítala milion mužů a že se ve středních Čechách bojovalo i po 9. květnu. Dle některých výroku Schörnera Prahu mohl stihnout osud hořící výhně…
Nedomnívám se, že by to bylo takto špatně, že by tam měla být jen souvislost s Prahou. Upřímně řečeno, pokud jde o celý konflikt druhoválečný: příchod Koněvovy armády byla politika. Bylo to takto dohodnuto. Šlo o přerozdělení úloh jednotlivých frontů Rudé armády, které buď postupovaly na Berlín, nebo jim bylo určeno, že mají postupovat na Prahu.
Víme, že první, kdo velmi výrazně pomohl Praze v povstání, byli vlasovci, o nichž se dlouhá léta mlčelo; z historie vypadli. Je to složitější, nic není černobílé. Chcete-li popsat osobnost, může to být těžké, každý to může vidět z jiného úhlu, proto jsme se snažili být maximálně struční, opravdu dát na roveň jednotlivé etapy, které zapadají do kontextu evropských dějin a jež s osobností Koněva souvisejí.
Medaile 100letého veterána Velké vlastenecké války, účastníka bitvy o Moskvu Ivana Špagina - Sputnik Česká republika, 1920, 21.06.2021
Názory
Vzpomeňme si, že 22. června na SSSR zaútočili i Rumuni, Maďaři, Italové, Finové a Slováci…
Ještě dovolte dotaz, na tabulce je napsáno: „Na jaře 1968 [Koněv] vedl vojenskou delegaci, jejíž členové v Československu mj. prováděli zpravodajský průzkum před srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy.“ Paní doktorko, pokud je to pravda, proč pak vůbec ulice v Praze 3 nese jméno Ivana Koněva?
Byla pojmenována takto bezprostředně po válce, v roce 1947. Celá řada pražských ulic byla pojmenována buď po vojenských či dalších sovětských osobnostech. V onom roce byla takto pojmenována. Ani v období normalizace, ani po roce 1968 nebyl důvod ulici přejmenovávat. Pak tu také byly různé informace skryty v archivech, které jsme se dozvěděli později. Ani dnes však není důvod tuto ulici přejmenovávat.
Přece jen z té tabulky tak trochu vyplývá, že Koněv je okupant, když je to na tabulce, která má primárně odkazovat na 9. květen 1945. Každopádně je bizarní také to, že by měla ulice nést jméno člověka, který – dle tabulky – u nás vyvíjel protistátní zpravodajskou činnost, viz „průzkum před srpnovou invazí…“ Není to pak trochu protimluv? Vypadá to nejednoznačně. Ještě prosím, kdo určuje velikost a poměr stran vysvětlující tabulky?
Určuje to odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. Vydává závazné normy, abychom mohli budovy tabulkami osazovat. Vše je dané: rozměry i samo osazení, musíme posuzovat vizualizaci osazené fasády, bez souhlasu bychom to nemohli udělat.
Tolik komunikace s odborem kultury a památkové péče.
Nyní o krátkou glosu poprosíme pana Jaroslava Baštu a historika Jana Rychlíka.
Bašta: Když si vezmete text dané vysvětlující tabulky na Praze 3, která má představit sovětského maršála Koněva, udivuje, že na jednu stranu text tabulky říká, že šlo o jednoho z nejslavnějších světských velitelů. Na druhé straně je tu věta, že jeho jednotky vstoupily do Prahy jako první. Působí to vážně tak, jako by šlo o okupanta. Žádné slovo o nacistech, žádné o osvobození...
Věta, že maršál Koněv měl před invazí vojsk Varšavské smlouvy u nás provádět zpravodajský průzkum, ta mi přijde absurdní, protože umíte si představit, že něco takového provádí maršál, který má na svém kontě už nějaký ten křížek? Radní Prahy jeví známky jisté kulturně-historické schizofrenie, protože buď maršál Koněv hoden úcty je, nechť je po něm pojmenována ulice, nebo ať se ulice jmenuje jinak. Obojí sotva…
PzKpfw 38 (t) 7. tankové divize wehrmachtu během útoku na Moskvu - Sputnik Česká republika, 1920, 22.06.2021
Názory
Před 80 lety Německo přepadlo Sovětský svaz. Každý pátý tank nacistů byl české výroby
Na Praze 3 mě ujišťovali, že není a nebyl důvod ulici přejmenovat. Z dalších zdrojů vyplývá, že v ulici bydlí celá řada lidí a měnit její jméno by bylo technicky náročné, navíc prý z něj nechtějí dělat mučedníka. Dává to smysl s tím mučedníkem? Mimochodem politická reprezentace v Praze 3 a na Praze 6, odkud byla odstraněna socha maršála Koněva, je vlastně stejná.
Bašta: Současné dějiny ovlivňují lidé, kteří by asi byli rádi, kdyby válka dopadla jinak. Dříve to vypadalo, že dějiny píší vítězové. Nyní to vyhlíží tak, že ji píší poražení. Nemyslím, že si toto Pražané zaslouží. Že ulice má své jméno kontinuálně od roku 1947, to už přece o něčem vypovídá. Pokud si někdo myslí, že hrozí, že by mohl být Koněv vnímán jako mučedník, pak to znamená, že současná kritika Koněva není tak úplně upřímná.
Rychlík: Podívejte, lidé se mění, Koněv roku 1945 je jiná osoba, než „ten samý Koněv“ ze šedesátých let. Pokud tabulka uvádí, že Koněv, jako již starý pán, u nás prováděl špionáž, pak to považuji za nepravděpodobné. Hlavně nevím, v jakých archivech by o tom měla být uložena informace, která by jako že vyplavala na povrch. Tajné služby takto přece nepracují: každý slušný agent po sobě hezky zamete stopy...
Směšovat různá desetiletí a historické události, to korektní není. Jak říkáte, Koněvova ulice je pojmenována na počest vítězství, ke kterému Sověti přispěli zcela podstatně, už Winston Churchill říkával, že bude bolševiky vždy kritizovat, ale že ve válce proti nacismu, německému wehrmachtu jsme spojenci. A naopak: posuzovat národ a jeho dějiny na základě jedné dějinné události – to není v pořádku. Taky přece nepředhazujeme Švédům, jak nás obsazovali.
Vše se mění, nic není jednou dané... Souhlasím s tím, že přejmenovat ulici Koněva by bylo technicky náročné. Pokud se tam objevila vysvětlující tabulka, to je otázkou spíše současné politiky, který sleduje své moderní cíle…
Snad i na úkor historii. Díky i vám oběma za rozhovor.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала