Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Nota. Příběh tajného ukrajinského tanku, který by se mohl stát „vrahem“ ruské Armaty

© Foto : Ministry of Defence of the Russian FederationArmata
Armata - Sputnik Česká republika, 1920, 04.07.2021
Sledujte nás na
V devadesátých letech by dokázal tento stroj zničit všechno možné a pak se změnit v tank dron. Jenže Ukrajině se to nepovedlo. Přečtěte si historii tohoto projektu od starých sovětských časů do radostné žluto-modré současnosti.
Ukrajinský tank Nota by dokázal nejen konkurovat ruskému tanku T-14 Armata, ale překonat ho svými kapacitami. V těchto dnech o tom napsal ukrajinský magazín Defence Express.
Jenže existuje jedno ale. Bylo by to možné, kdyby reálně existoval.
Nicméně je to velmi zajímavá otázka - dokáží ukrajinští výrobci tanků přetrumfnout ruské? Abychom na ni odpověděli, vysvětlíme, jak se v SSSR vyvíjela výroba tanků.
Na které tanky vsadili v SSSR?
V Sovětském svazu měli do chvíle jeho rozpadu tři podniky na výrobu tanků, Leningrad, Nižnij Tagil (Ural) a Charkov (Ukrajinská SSR). Charkov a Leningrad byly považovány za místa vysoce technologických a pokrokových projektů.
V šedesátých letech byl v Charkově vyvinut unikátní stroj, který činil nárok nejen na roli hlavního tanku pozemních vojsk, ale také specializovaného průlomového tanku. Jde o T-64. Byl vyzbrojen silným kanónem s hladkým vývrtem hlavně ráže 125 mm, který mohl v budoucnu střílet nejen konvenčními střelami, ale také protitankovými řízenými raketami. Pro tento tank byl použit poprvé nový kompozitní vícesložkový pancíř a nový druh dieselového motoru na různé palivo originálního uspořádání. Stroj byl vybaven protiletadlovým kulometem s dálkovým ovládáním, velitel tanku nemusel opustit kvůli střelbě pancéřovanou věž. T-64 byl dost složitý pro obsluhu, ale přitom velmi účinný v boji. Na svoji dobu, konec šedesátých – začátek sedmdesátých let, to byl zřejmě nejlepší hlavní tank na světě. Jeho vývoj měl samozřejmě obrovský vliv na rozvoj tankové výroby v SSSR.
Na začátku sedmdesátých let byla v Leningradě vyvinuta varianta T-64 s novým plynovým turbínovým motorem, který byl v roce 1975 přijat do výzbroje sovětské armády. Byl to tank Т-80 /objekt 219. Ihned dostal název reaktivní tank za specifický zvuk při jízdě a za vynikající rychlostní vlastnosti. Zkušební provoz batalionu tanků objekt 219 v Pobaltí v letech 1974-1975 ukázal, že mají průměrnou rychlost jízdy 1,3krát vyšší než obyčejné tanky. Tanky T-80 s plynovou turbínou vyrobené v Leningradě a Omsku (jihozápadní Sibiř) má ruská armáda dodnes ve výzbroji.
A co na Urale, v Nižním Tagilu? Vyráběli tam nejmasovější tank T-72, který byl rovněž vyvinut na základě T-64. Na rozdíl od T-64 a T-80 byl aktivně dodáván do zahraničí.
Zvolila Ukrajina ve výrobě tanků vlastní cestu?
Koncem sedmdesátých let se v Charkově rozhodli přetrumfnout leningradské výrobce tanků a vyvinuli T-80U. V roce 1991 stihlo Rusko získat do výzbroje maximálně zdokonalené T-80UD vybavené dieselovým motorem o kapacitě tisíc koní, s nejmodernějším kanónem ráže 125 mm a možností střelby protitankovými raketami, měly rovněž nejmodernější systém zaměřování a komunikace, a také silný kombinovaný pancíř s prvky aktivního pancíře.
V sérii hodlali vybavit tank systémem aktivní ochrany, který měl sestřelit blížící se střely a rakety. Faktickým pokračováním T-80UD byl první ukrajinský tank T-84 Oplot, který vyrobili v malé sérii pro ukrajinskou armádu, a také v dostatečném množství na export.
Ale současně s vývojem T-80U probíhala v Charkovské konstrukční kanceláři práce na tanku nové generace, objektu 477, který v různých letech měl různá jména, Boksjor a Molot. Na začátku devadesátých let byla tato práce zastavena kvůli rozpadu SSSR, avšak po několika letech projevilo zájem o perspektivní tank Rusko a práce na tanku objekt 477A1, který dostal název Nota, pokračovala.
Tank-dron s pěti úrovněmi ochrany
Projekt Nota měl na tu dobu revoluční uspořádání s rozmístěním posádky ve středu tanku pod ochranou silného pancíře v čelní části trupu o tloušťce asi jednoho metru. Tank měl dostat neobývanou věž s mocným kanónem ráže 152 mm nabíjeným automaticky střelami různého druhu. Tank měl získat pět úrovní ochrany, pancíř, vestavěný aktivní pancíř, závěsné kryty, systém aktivní obrany a systém na aerosolové a kouřové clony, který by automaticky zabránil laserovému zaměření moderních zbraní na tank.
„Srdcem“ super tanku měl být dieselový motor o kapacitě 1 500 koní. Nota používala nový delší podvozek a svou hmotností se těsně přiblížila hranici 50 tun přípustné pro hlavní tank.
Nový nabíjecí automat měl zajistit velkou rychlost střelby dost velkými střelami ráže 152 mm, navíc s možností volby druhu munice. Kanón této ráže zajistil stroji palební kapacity prostě neuvěřitelné pro devadesátá léta.
Řídit nový tank měla tříčlenná posádka, mechanik řidič, zaměřovač operátor, a velitel tanku. Hlavní je, že se Nota mohla v budoucnu stát řízenou na dálku, tedy tankem-dronem. Jenže se to nepovedlo a práce na tanku byla ukončena krátce po roce 2000 ve stadiu vzorků, které absolvovaly zkoušky jak na Ukrajině, tak v Rusku. Pravděpodobně právě v této době se ruské ministerstvo obrany rozhodlo soustředit se na vlastní ruské elaboráty, objekt 195 a objekt 640, které ale nakonec nebyly do výzbroje přijaty. Dnes je v Rusku jediný podnik na výrobu tanků, na Urale, kde byl v roce 2010 zahájen vývoj pancéřovaného tanku Armata, který byl nakonec přijat do výzbroje ruské armády.
Zaplatí zahraniční zákazník za ukrajinský tank?
To, co nebylo realizováno v devadesátých letech v projektu tanku Nota, spatřilo světlo světa v Armatě. Je to kabina posádky, neobývaná věž, kulomet řízený na dálku, silný diesel na různé palivo, a v budoucnu možná také ovládání na dálku.
Ano, Armata je zatím vyzbrojena dělem ráže 125 mm a ne 152 mm, ale dnes je zřejmě vybavení tanku silnější zbraní předčasné, protože pro takové monstrum nejsou zatím ani cíle, ani úkoly. Ano, Armata se zatím nedá ovládat na dálku, ale je to jeden z hlavních modernizačních úkolů na nejbližší dobu, ale ukrajinská Nota, přestože to byl svého času dost jedinečný projekt, realizována nebyla. Běžící vzorek měl být předveden v Kyjevě v roce 2017 v Den nezávislosti, avšak na poslední chvíli se této myšlenky vzdali s odvoláním na tajnost projektu.
Ostatně, jak píše Defence Express, vzorky tohoto stroje byly přepraveny z Charkova do speciálního skladu ukrajinského ministerstva obrany. Ministerstvo obrany informovalo, že obrození projektu NOTA v jeho původní podobě je málo pravděpodobné, poněvadž potřebuje značné investice a čas, avšak to neznamená, že nahromaděné zkušenosti v rámci zkušební konstrukční práce nemohou být použity při vývoji jiných vzorků pancéřované techniky.
Americká letadlová loď Carl Vinson - Sputnik Česká republika, 1920, 28.06.2021
Názory
„Silnější než NATO.“ USA zakládají silný vojenský pakt východně od Ruska
Je možné, že Ukrajina nakonec získá financování, například od velkého zahraničního zákazníka. Také charkovská škola výstavby tanků má, myslím, ještě potenciál. Ale nejvíc realisticky vypadá scénář z Defence Espress: Nota ještě dlouho zůstane pro ukrajinské konstruktéry tanků jistým Svatým Grálem.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала