Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Ivan David: Na čin Palacha nemáme zapomínat. Není ale ani vhodné provokovat k jeho následování

© Sputnik / Vladimír FrantaStaň se světlem. Brno, leden 2019
Staň se světlem. Brno, leden 2019 - Sputnik Česká republika, 1920, 19.07.2021
Sledujte nás na
Rusko zakázalo portál ČRo v ruském jazyce, důvodem je starý článek o Palachovi. Jde o akt cenzury? Implikuje Palachův čin (či jeho reflexe) latentní apel k politicky motivované sebevraždě? Níže názor psychiatra a politika v jedné osobě. Hovoříme s exministrem zdravotnictví a bývalým ředitelem Bohnic, nynějším europoslancem Ivanem Davidem.
Pane poslanče, média u nás informují, že „Web Radio Prague v ruštině byl zablokován na území Ruské federace kvůli 20 let starému článku o Janu Palachovi…“ Vzpomínám si, že po revoluci u nás tehdejší stanice OK3 zrušila veškeré vysílání sovětské/ruské televize, včetně zpravodajství. Přinejmenším tu vidíme odvolání na minulost („vrbětické kauza“ se taky vytáhla jako kostlivec ze skříně...) Rusové teď argumentují, že jeden článek o Palachovi měl nepřímo podněcovat k sebevraždám. Jak to vidíte jako politik a psychiatr?
Ivan David: Jako psychiatr nebudu hodnotit cenzuru. Jeho čin bych nevnímal jako sebevraždu, protože jeho záměrem nebylo dosáhnout vlastní smrti, cílem jeho jednání bylo vyburcovat společnost z jakési letargie po vstupu vojsk; invaze pro spoustu lidí znamenala zásadní změnu v životě. Pro jiné to bylo nastartování nové kariéry, pro další to bylo zničení dosavadní práce. Je třeba hovořit o sebeobětování. Jeho čin je extrémní. Předpokládá určité osobnostní nastavení; jedinec klade některé hodnoty nad vlastní život. Málokdo si vzpomene, že v 60. letech probíhala vleklá válka ve Vietnamu, v jižním Vietnamu se na ulici upalovali budhističtí mniši na protest proti US intervenci. Těch případů bylo několik. Palacha mohl tento jev inspirovat, aby učinil něco podobného. Chtěl upozornit na vážnost situace a letargii společnosti. Čin nijak situaci nezměnil, ale je pravda, že leckomu došlo, v jak těžkých poměrech se nalézáme a že řada lidí je s tím nějak smířena.
Jan Palach byl mladý a inteligentní člověk. Měl celý život před sebou. Ve Sputniku jsme psali, jak na Palacha vzpomínal Jožka Osoba. Co donutí jedince, aby si sáhl na život? Ještě jinak: lidé běžně sebevraždu nespáchají… Je to nějaká odchylka od normy (viz článek Jiřího Kohoutka na Eportálu.cz)? Počátkem milénia se u nás opět vyskytly případy sebeupálení.
Může to být zkresleno, jedná se o událost dost vzdálenou. Pamatuji si ale tu dobu, byla to má studentská léta. Společnost byla kontemplativnější a zahloubanější. Než aby se vyjadřovala nenávist, lidé diskutovali, přemýšleli (dnešní tweety jsou proti tomu o dost mělčí), kladli si přímo filozofické otázky… Zatímco dnes se o budoucnosti skoro nemluví, tehdy se snažili pochopit, co přijde. Proto musíme vnímat kontext té doby. Palach byl dost senzitivní. Jiní lidé frustraci z politiky řešili emigrací. Z mého ročníku na gymnáziu deset spolužáků s rodinami emigrovalo; po prázdninách už se do školy kamarádi nevrátili. Dívat se na Palacha dnešníma očima může být problematické.
Na studiích nám říkali, že po Palachově činu básník Jaroslav Seifert v médiích apeloval na mládež, aby se neupalovala…(Jaroslav Seifert/17.1-1969/: „Nesmíte mít [vy, mladí studenti] pocit, že není jiná cesta…nechcete-li, abychom se zabili všichni, nezabíjejte se…“) Lze předpokládat, že ten, kdo se na protest upálí, vlastně vyzývá k následování. Jak moc je to ohleduplné vůči jiným mladým lidem? Existují i jiné alternativy, jak vyjadřovat protest…
Myslím, že u Palacha šlo více než o gesto. Slovo gesto implikuje něco povrchního. Zde mělo jít o zásadní výzvu, která byla zkrátka orámována oním skutkem. Ano, dramatické činy mívají pokračovatele/ následovníky, kteří mají pro danou věc určité psychické rozpoložení. Prožívají podobné problémy. Jinak si vybavme „utrpení mladého Werthera“, kdy existovala mnoho let přetrvávající epidemie sebevražd mladých z nešťastné lásky apod. Takže tyto činy mívají své následovníky. Kdoví, zda na toto zrovna Palach myslel. Projev Seiferta v TV si pamatuji. Nedávno jsem slyšel věrohodné vyjádření, že projev Seifert ani sám nepsal, byl v takovém stavu, že se na to nemohl soustředit. Přesto vystoupil a apeloval, aby se situace řešila jinak.
Když byl Palachův týden v roce 2019, na Staroměstském náměstí chvilkaři využili Palachova odkazu k vlastní propagaci. Nad tribunou se skvěl nápis – „Staň se světlem“. Lidé si chodili se svíčkami připálit k věčnému Palachovu ohni. Při vší úctě, vypadalo to jako akce sekty. Sputnik byl u toho Palachovi kamarádi si přímo říkali: „Pochodeň č. 1“, „Pochodeň č. 2“….
Jde o zneužití příkladu Jana Palacha způsobem, který je odsouzeníhodný. Na jeho čin nemáme zapomínat. Není ale ani vhodné provokovat k jeho následování. Ani čin extrémního sebeobětování zásadním způsobem situaci těžko změní. Každé zneužití odsuzuji.
© Sputnik / Vladimír FrantaBez komentáře: Mikuláš Minář demonstruje na Staroměstském náměstí Palachovo světlo. Nad hlavou má nápis - Staň se světlem... (Praha, 2019)
Bez komentáře: Mikuláš Minář demonstruje na Staroměstském náměstí Palachovo světlo. Nad hlavou má nápis - Staň se světlem... (Praha, 2019) - Sputnik Česká republika, 1920, 19.07.2021
Bez komentáře: Mikuláš Minář demonstruje na Staroměstském náměstí Palachovo světlo. Nad hlavou má nápis - Staň se světlem... (Praha, 2019)
Zakazování médií – jde o cenzuru?
Záleží, jak je definována. Každá překážka na cestě šíření informace může být za cenzuru považována. Nedělejme si iluze. Víme, že třeba česká média nepropouští některé zprávy, ba nastolují témata, která se z nějakého důvodu hodí. Do jaké míry v tom má prsty stát a tajné služby, to lze jen hádat. Víme ale, že paní eurokomisařka Jourová vyzývá k tomu, aby docházelo k omezování šíření informací určitého typu. Současně demagogicky tvrdí, že je proti cenzuře. Takže – vždy je to odsud posud. Pro každý režim něco ještě akceptovatelné je, zatímco něco jiného už není.
Slyšel jsem, že Palach chtěl vypít kyselinu, aby nekřičel bolestí, ale že tak neučinil. Možná, že nechtěl zemřít. Co když šlo o „demonstračku“, která se vymkla… Palach z nemocnice, když už byl popálen, poskytl interview.
Lze spekulovat nad tím, že třeba nepočítal se smrtí. Byl dost vzdělán na to, aby si to mohl uvědomit, co mu hrozí, že když se zapálí hořlavina, že to něco znamená, že riziko popálenin může být fatální, že to nepřežije. Zda lpěl na životě, že chtěl přežít, ano, i toto jsem slyšel. Stejně tak i to, že počítal s tím, že nepřežije.
Pane doktore, děkujeme vám za rozhovor.
Studenti si připomínají výročí upálení Jana Palacha - Sputnik Česká republika, 1920, 17.07.2021
Česko
V RF zakázali ruskou verzi Českého rozhlasu. Může za to článek o Palachovi
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала