Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Kobza: ČR by měla být obezřetná s pomocí afghánským tlumočníkům. Mohlo by jít o dvojité agenty

© AP Photo / Rahmat GulAfghánistán
Afghánistán - Sputnik Česká republika, 1920, 29.07.2021
Sledujte nás na
Prezident Zeman doporučil vládě, aby byla poskytnuta pomoc afghánským tlumočníkům, ti pracovali v Afghánistánu pro NATO. Poslanec za SPD Jiří Kobza vyzývá k obezřetnosti. Odvolává se na zkušenosti z doby, kdy pracoval na velvyslanectví v Íránu a poznal i okolní země. „Přesuňme tlumočníky např. do Pákistánu. Pořád by mohlo jít o džihádisty,“ tvrdí.
Pane poslanče, proč se obáváte toho, že pomoc České republiky afghánským tlumočníkům může být příběhem ze série omylů jménem Humanitární bombardováníuprchlíci do EU – kvóty – solidarita…
Jiří Kobza: Česká republika by neměla hasit to, co ji nepálí. Naši vojáci participovali na afghánské misi ze solidarity vůči NATO. Nemělo to nic společného s našimi národními zájmy.
V roce 1991 se říkávalo: „Bližší Loket než Bagdád (nebo dneska Kábul) …“ Mainstream vám namítne, že naši vojáci bojovali přece proti teroristům…
Větší smysl by mi dávalo, kdyby naši vojáci bránili státy NATO, kde dochází k teroristickým útokům. Mainstream z teroristů dělá tak akorát lidi labilní… (kteří za to snad ani nemohou). Ještě lepší by byla ale prevence teroristických útoků. Tzn. zamezení jakékoli migrační vlny do Evropy. Má tu jít o takovou zahraniční politiku EU, která nezvyšuje napětí ve světě, která nevyváží demokracii na křídlech bombardérů. Pokud někoho nutíme do evropocentrického modelu, výsledkem tu pak máme záplavu migrantů, do které se snadno přimíchají radikální islamisté.
Kdyby se v Afghánistánu efektivně bojovalo s teroristy, asi by tam už dnes žádní nebyli. Horší však je to, že si je tam Západ dříve sám vychoval, aby je používal proti SSSR. Kdo s čím zachází, ten s tím také schází…Nemám nic proti tlumočníkům, ale pojďme napřed prověřit, co jsou opravdu zač.
© SputnikPoslanec za SPD Jiří Kobza
Poslanec za SPD Jiří Kobza - Sputnik Česká republika, 1920, 29.07.2021
Poslanec za SPD Jiří Kobza
Lze říci, že tak jako v Afghánistánu nepochodil SSSR, že tam nyní nepochodily ani USA?
Politika NATO nebyla opřena o žádný konstruktivní plán. Američtí vojáci se kvapně z Afghánistánu stahují, přičemž za 20 let jejich „pobytu/ působení“ nebylo dosaženo plánované demokratizace afghánské země. Stal se přímo opak. Dobře vyzbrojení mudžahedíni se chopili iniciativy a zakrátko ovládnou celý Afghánistán. Problémem je to, že tito lidé jsou radikálními islamisty, kteří věří v život na základě šaríi. Možná se Západ neměl vůbec míchat do toho, čemu nerozumí. Jiný kraj, jiný mrav. U SSSR je pochopitelné to, že tento stát s Afghánistánem hraničil. Měl tam bezpečnostní zájem. Avšak kde je Afghánistán a kde jsou Spojené státy, míněno geograficky? Nicméně ani taktika sovětů evidentně promyšlená nebyla…
Má se nezasahovat do zemí, kde panuje bezpráví?
Zasahovat může, když už, tak evidentní autorita. Nemělo by to být bombardováním z bezpečné výšky. Něco rozmlátit – to umění není, není to ani nic, co by bylo humanitární. Celkově vzato: Afghánistánu, kde je možné kamenovat ženy, v demokratickém slova smyslu pomoženo vůbec nebylo. Spíše to vypadá, že se tam Tálibán snad legalizuje… V dané lokalitě rostl tak akorát provoz narkotických látek. Džihádisté by je z regionu nebyli schopni vyvážet svépomocí. Asi jim „někdo“ „pomáhal“… Z jedné strany jsou zde verbální proklamace západních politiků, z druhé strany takováto tvrdá realita.
Ano, někteří tlumočníci byli popraveni. Z pohledu některých afghánských kruhů jde vlastně o zrádce. Nebo může jít o dvojité agenty, kteří buď ztratili cenu, nebo mohli začít být jinak nebezpeční pro ty, kteří přebírají v regionu moc. Ukažte mi mezinárodní autoritu, která by toto uměla objektivně posoudit, která by se nebyla zapletla s těmito kruhy…
Výhled na Kreml v Moskvě. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 29.07.2021
Situace v Afghánistánu. Tálibán vstoupil do hlavního města
Kreml se vyjádřil k situaci v Afghánistánu
Ostatně vybavuji si článek v Independentu, kdysi přinesl fotku Bin Ladina, který byl prezentován jako „…bojovník na cestě ke svobodě“…
Už jsem řekl, že kdo s čím zachází, s tím také schází. Chápu tíži situace v Afghánistánu, rozumím tomu, že řada místních lidí bude čelit šikaně ze strany Tálibánu, ale na pomoc těmto lidem se mělo myslet dříve, preventivní politikou, která by zabránila vývoji terorismu v zárodku…
Preferoval bych nyní zvýšenou aktivitu euroatlantických diplomatů, kteří by jistě byli schopni domluvit to tak, aby se desítkám či stovkám osob, které vyvíjely součinnost s NATO, pomohlo v sousedních oblastech, například v Pákistánu. Existují důvodné obavy, že řada tlumočníků, kteří se rekrutovali z místních lidí, spolupracovala s NATO účelově, z finančních důvodů. Tito lidé často mizeli poté, co absolvovali školení NATO. Mohli sebrat „peníze“ a se vytratit… Tito lidé nemusí vůbec vyznávat západní hodnoty. Pokud prověrka nepotvrdí něco jiného, mohlo by teoreticky jít o spící bojovníky, různé dvojité agenty či osoby se skrytými úmysly... Ukážu vám fotku, kde jsem v uprchlickém táboře na hranicích Íránu a Afghánistánu. Byla pořízena v roce 2002. Posuďte sám, zda se lidé na fotografii podobají běžencům, či bojovníkům. To druhé je pravděpodobnější.
Proč Američané vyklízejí pozice tak kvapně?
Určitě to důvod má. Domnívám se hlavně, že Američané svým odchodem zkomplikovali situaci. Zadělali rozhodně na další vlnu uprchlické vlny. Uprchlíci se zatím ČR vyhýbali, což bylo dáno tím, že v naší zemi nebyly vytvořeny příhodné podmínky pro tyto lidi. Umím si ale dokonale představit, že se EU rozhodne a vytvoří zde stejně příznivé podmínky pro běžence, jaké teď panují například v Německu. Pro ČR by to byl poté stejný problém, kterému čelí jednotlivé spolkové země SRN.
Nemáme žádnou infrastrukturu, která by byla připravena integrovat Afghánce, a to tím způsobem, aby se nepakovaly kriminální excesy, které známe z Evropy, částečně i od nás: pamatujete, jak se dožadoval sexu jistý „synek afghánského tlumočníka“? V jedné z našich nemocnic (Bulovka, pozn.)?
Boj obranných sil Afghánistánu proti Tálibánu (zakázaného v Rusku) - Sputnik Česká republika, 1920, 29.07.2021
Česko
Zeman varoval před zradou padesáti pomocníků české armády v Afghánistánu a odsouzením je na smrt
Tak mě napadá srovnání českých vojáků na misích s někdejšími českými legionáři v Rusku…
Čeští vojáci participovali na afghánské misi dobrovolně. Nenutily je k tomu historické okolnosti jako vesměs naše legionáře kdysi v Rusku. Česká republika v důsledku toho musí řešit i to, že určitý počet vracejících se vojáků ze zóny ostrého konfliktu může vykazovat různá válečná psychologická traumata. Obecně se ví, že lidé, kteří zažili bezprecedentní násilí, mohou se násilně chovat třeba v rodinách apod… V neposlední řadě si někteří veteráni bude asi muset najít normální zaměstnání, což je pro člověka ošlehaného bojovou činností určitý problém. Ještě větším problémem jsou však uprchlické vlny, na které Evropa není zkrátka ještě připravena. Tohle jsme si měli sakra dobře rozmyslet. Pamatujete toho utonulého syrského chlapečka? Je obětí celého tohoto nerozumu.
Ano, Rusové v Afghánistánu sice také pohořeli, ale alespoň po sobě zanechali vystavěné komunikace, a dokonce školy. Rovněž bych rád poukázal na to, že z hlediska Afghánců jsme se zařadili mezi okupanty cizího území, což z nás – bohužel – dělá terč a objekt zájmu džihádu.
Američtí vojáci stahují vlajku v Afghánistánu - Sputnik Česká republika, 1920, 29.07.2021
Svět
Při útoku Tálibánů v Afghánistánu zemřelo osm vojáků
Prezident Zeman to myslel určitě jako projev lidství…
I já chápu gesto prezidenta republiky jako projev humanismu. Ale jinde ve světě to zkrátka chodí jinak, vidět svět optikou Evropy není nutně správný postup. Nechtěl bych, aby se v naší zemi nakonec shazovaly kříže z kostelů, aby kostely hořely, aby se musely rušit Vánoce jako ve Švédsku, aby ženy udržovaly cizí muže na vzdálenost natažené ruky jako v Německu…
Ne, nejsem proti uprchlíkům, ale v tomto případě jde o něco jiného. Než se začneme starat o afghánský personál, měli bychom přemýšlet, zda jsme se dostatečně postarali o naše vlastní válečné veterány a o jejich rodinné příslušníky. Měli bychom se zamyslet, co jsou naše národní zájmy a nevystavovat tuto zemi zbytečnému riziku.
Pane poslanče, děkujeme za rozhovor.
Rádo se stalo.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала