Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Věda a technologie
Věda a technologie | Novinky v technologiích, objevy a výzkum

Vědci odhalili nejstarší živočichy na Zemi

CC BY 2.0 / Doc Searls / The Kiglapait Mountains of norther coastal LabradorHorské pásmo Kiglapait. Ilustrační foto
Horské pásmo Kiglapait. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 29.07.2021
Sledujte nás na
Paleontologové ve starých podmořských útesech objevili zkameněliny připomínající mořské houby, jejichž věk činí 890 milionů let. Pokud budou tyto výsledky potvrzeny, půjde o nejstarší nález mnohobuněčných živých organismů na Zemi.
Článek byl zveřejněn v časopisu Nature.
Vědci měli za to, že první mnohobuněčné organismy, jež se dají s jistotou označit za živočichy, vznikli na Zemi přibližně před 635 miliony let v ediacariu, posledním geologickém období starohor. Jde o vendobionty, záhadné radiálně a dvoustraně symetrické organismy, jež vedly sedavý nebo málo pohyblivý život.
Někteří vědci ale mají za to, že prvními živočichy na Zemi byly mnohobuněčné mořské houby připevněné ke dnu, které jsou dodnes velmi rozšířené po celém světě.
Dobře zachovalé prastaré mořské houby jsou známé z kambria, jež začalo před 541 miliony let, fylogenetický rozbor a biologické markéry však svědčí o tom, že mořské houby existovaly mnohem dříve, v sedimentárních horninách starých 750 milionů let objevili vědci křemíkové spikuly, prvky mineralizované kostry mořských hub.
Indický oceán - Sputnik Česká republika, 1920, 24.07.2021
Věda a technologie
Vědci objevili v Indickém oceánu Sauronovo oko
Kanadská vědkyně Elizabeth Turner z Laurentian University v prastarých podmořských útesech na severozápadě Kanady objevila zkameněliny, jež se strukturou velmi podobají mořským houbám. Útesy patří k bakteriálním stavbám z uhličitanu vápenatého a jsou staré 890 milionů let.
Turnerová identifikovala ve vzorcích hornin rozvětvené sítě trubkovitých struktur mineralizovaných vápencem, krystalickým uhličitanem vápenatým. Průzkumnice má za to, že tyto struktury velmi připomínají vláknitou kostru mořských hub, které se dnes používají na výrobu mycích hub.
Autorka výzkumu míní, že tyto struktury mohou být zkamenělé ostatky kostěných mořských hub, jež existovaly na vápenatých útesech již 90 milionů let předtím, než se hladina kyslíku na Zemi zvýšila na koncentrace, jež se považují za potřebné k existenci živočichů.
Pokud budou závěry vědkyně potvrzeny, bude to znamenat, že se evoluce prastarých živočichů na naší planetě konala nezávisle na oxygenaci, čili nasycení atmosféry kyslíkem, a že první organismy dokázaly přežít nejdrsnější globální doby ledové kryogenního období před 720 - 635 miliony let.
Jupiterův měsíc Ganymed - Sputnik Česká republika, 1920, 28.07.2021
Věda a technologie
Vědci poprvé objevili vodní páru na největším měsíci Jupiteru, Ganymedu
Soudě podle výsledků mikropetrografické rekonstrukce vypadala prastará mořská houba jako připevněný červovitý organismus velikosti několika milimetrů až jednoho centimetru, jež existovaly na povrchu nebo uvnitř podmořských útesů vybudovaných kalcinujícími kyanobakteriemi, fotosyntezátory.
Autorka vysvětluje vzácnost nalezení mořských hub stáří nových starohor tím, že nejspíš neměly mineralizované kostry, křemité nebo vápenaté, ale že se skládaly výhradně z bílkovinných sloučenin, houbovitých nebo keratinových. Proto, jak soudí vědkyně, není třeba hledat ve starých usazeninách prvky kostry, spikuly, ale otisky měkkých tkání, jež zachovaly strukturu. Tyto struktury nacházeli paleontologové také dříve, ale interpretovali je jako zkamenělé mořské řasy nebo prvoky.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала