Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Volby jako sportka. Ano, všem jde o peníze

© REUTERS / David W CernyČeský premiér Andrej Babiš na zasedání parlamentu
Český premiér Andrej Babiš na zasedání parlamentu - Sputnik Česká republika, 1920, 05.08.2021
Sledujte nás na
To jsou paradoxy, co? Přesně tohle se chce říct - a bude to naposledy, co budeme citovat Havla dramatika - když se díváme na tu naší politickou scénu. Do voleb se hrne důstojný počet stran a hnutí, ale důvěra Čechů k Poslanecké sněmovně se vypařuje.
Začněme tou první informací. K letošním volbám do Poslanecké sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Tehdy dodalo kandidátky 31 stran a hnutí.
Největší výběr by mohli mít voliči v Praze a v Jihomoravském kraji, kde bylo podáno 21 kandidátek. Naopak v Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Královéhradeckém kraji se sešlo po 17 kandidátkách.
Kandidátní listiny podle očekávání podaly všechny sněmovní strany, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. ANO, SPD, ČSSD a KSČM kandidují samostatně, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořily koalici Spolu, koaliční kandidátku sestavili také Piráti se Starosty.
Zástupci Trikolóry se propojili se Soukromníky a Svobodnými jako jedna volební strana. Místa ve Sněmovně by si chtěl udržet rovněž Volný blok. Favorizovanější je ale podle průzkumů nové hnutí Přísaha bývalého policisty Roberta Šlachty.
To jsou hlavní adepti na poslanecká křesla. A dál? Dál tu máme rozmanité spektrum různých stran. Ve volbách nebudou chybět Zelení nebo strany hájící zájmy Moravanů. Ale naopak neuvidíte volební lístek Republikánů Miroslava Sládka, Realistů nebo Unie H.A.V.E.L 17.
Proč o poslanecký mandát usiluje tolik stran? Jejich účast ve volbách je jako sázka na jackpot ve sportce. Cožpak si Hnutí Prameny myslí, že prorazí a zaujme ve Sněmovně místo třeba takových sociálních demokratů?
A tu se hlásí o slovo druhý fakt. Češi nejméně důvěřují Poslanecké sněmovně. Zjistil to sociologický průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Dolní komora parlamentu získala v červenci 29 procent kladných hodnocení. Naopak 66 procent dotázaných sdělilo, že Sněmovně nedůvěřuje.
Sociologové sice hlásí mírné zlepšení - v červnu důvěra Poslanecké sněmovně byla jen 21 procent - ale co to je? Poslance, kteří mají zastupovat občany a rozhodovat v náš prospěch, česká společnost vnímá tak jako tak negativně.
Mohou to snad volby změnit? A proč se vůbec malé strany snaží hrát tu sportku? O tom Sputnik hovořil se známým politologem Tomášem Doležalem.
„Fakticky jde o snížení počtu subjektů, které se budou účastnit sněmovních voleb, zhruba o jednu třetinu, protože letos, oproti roku 2017, kandidují tři koalice. Ale, co se týče samostatné kandidatury, jde o pokles v rozmezí jedné třetiny a jedné čtvrtiny.
Spíše než nízkou důvěrou Sněmovny u veřejnosti to může byt tím, že některé v minulosti kandidující neúspěšně subjekty již zanikly a pro jiné je kandidatura finančně, organizačně i personálně příliš náročná. A jiné subjekty zas celkem rozumně uvážily, že samostatná kandidatura jim sněmovní mandáty nepřinese a tak se spojily s jinými stranami či hnutími do volebních koalic. I proto je vzhledem k zákonitostem podoby a fungování volebního systému do Sněmovny společná kandidatura vždy výhodnější, než kdyby příslušné subjekty kandidovaly samostatně, protože při celostátně shodném počtu hlasů dosáhne tato společná kandidatura více poslaneckých mandátů, než by tomu bylo v případě samostatné kandidatury těchto subjektů, byť by celkový počet získaných hlasů byl v obou případech shodný," míní expert.
Má vůbec pro malé strany smysl účastnit se voleb, když je jasné, kdo zvítězí? Průzkumy hovoří jasně.
„Určitě ano. Protože pokud dosáhnou v celostátním měřítku alespoň pěti procent hlasů - a díky tomu získají i určitý počet poslaneckých mandátů - můžou hrát následně zásadní roli při utváření nové vlády resp. nové vládní většiny a díky tomu si mohou nárokovat mnohem více pozic v exekutivě i v Parlamentu, než by odpovídalo jejich volebním výsledkům a jejich poměru vůči silnějším subjektům.
Dalším významným motivačním faktorem je pak vidina finančního příspěvku od státu, na který mají nárok subjekty, které celostátně dosáhly zisku alespoň 1,5 procenta voličských hlasů. A cílem některých subjektů nemusí být primárně vlastní úspěch, ale například i oslabení programově podobných subjektů," říká pan Doležal.
Existuje vůbec recept, jak zvýšit důvěru Čechů k politikům a Poslanecké sněmovně?
„Je to obtížné a není to jen české specifikum. Určitým receptem by mohla být změna jednacího řadu Sněmovny, která by omezila možnost rozsáhlých a dlouhodobých obstrukcí sněmovního jednání, např. typu blokace dovolby členů Rady České televize. Anebo větší transparentnost a medializace aktivit resp. neaktivit jednotlivých poslanců, např. jejich docházky a práce ve Sněmovně v hlavních, zejména veřejnoprávních médiích, která by zvýšila veřejný tlak na zákonodárce.
A v širším smyslu by změnu mohl přivodit přechod z poměrného na většinový systém volby poslanců do Sněmovny, kdy by jeden každý zákonodárce zastupoval jeden volební odvod a byl by tak pod drobnohledem i pod vyšší veřejnou kontrolou než dnes, zvláště pokud by chtěl svůj mandát obhajovat," říká politolog Tomáš Doležal.
Premiér Andrej Babiš - Sputnik Česká republika, 1920, 05.08.2021
Česko
„Lízejte, než to zakážou!“ Babiš útočí na Piráty kvůli předvolebnímu nápadu
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала