Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Ospravedlnění člověka moudrého. Vědci zjistili, kdo vyhladil neandertálce

Model neandertálců (Muzeum Neanderthal, Německo) - Sputnik Česká republika, 1920, 06.08.2021
Sledujte nás na
Někteří vědci obviňují ze zmizení neandertálců naše předky kromaňonce, jiní mají za to, že byli na pokraji vymření již před vznikem Homo sapiens v Evropě. O nových hypotézách osudu prehistorických lidí se můžete dozvědět z příspěvku Sputniku.

Neobstáli v konkurenci

Poslední neandertálci obývali Zemi před 40 tisíci let. Izolované populace nevymíraly současně. Podle mínění většiny odborníků však příčina byla jedna, člověk moudrý, který tenkrát přišel do Evropy a na Blízký Východ z Afriky.
Dva druhy si tvrdě konkurovaly v boji o potravinové zdroje. Naši předkové byli silnější a vytlačovali neandertálce. Ti hladověli, trpěli kvůli tomu na různé choroby.
Podle počítačového modelu vytvořeného jihokorejskými vědci je tento scénář vymírání neandertálců jediný možný. Určitě k tomu přispěly také prudké klimatické změny a křížení blízkých příbuzných. Na vině jsou pokrokovější, zdravější a plodnější kromaňonci.
Nepřímo to potvrzuje nedávná práce španělských archeologů, kteří prozkoumali ostatky fauny v 17 objektech ve Vasco-Cantabrii (severní Španělsko a jižní Francie), kde žili neandertálci a současní lidé.
Neandertálci zmizeli z těchto míst o několik tisíc let dříve. Podle názoru vědců vše spočívá v tom, že se kromaňonci v honbě za jídlem stěhovali na velké vzdálenosti. Neandertálci zase dávali přednost sídlištím, proto více záviseli na životním prostředí, častěji zažívali hlad, právě tím se dají mimochodem vysvětlit případy kanibalismu mezi nimi.

Jsme jedné krve

Neandrtálci byli i bez kromaňonců odsouzeni k zániku. Jejich populace se vyznačovala nízkou genetickou diverzitou, ženy měly vážné problémy během těhotenství. K takovým závěrům dospěli díky náhodě francouzští odborníci.
Pracovníci Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS), Univerzity Aix-Marseille a Francouzského krevního institutu (EFS) prostě chtěli upřesnit krevní skupiny prehistorických lidí. Analyzovali genomy jednoho denisovana, jehož kosti byly nalezeny v Denisově jeskyni (Denisova 3) a tří neandertálců z Denisovy jeskyně (Denisova 5), Čagyrské jeskyně (Čagyrskaja 8) a z jeskyně Vindija v Chorvatsku (Vindija 33,19). Ve všech čtyřech případech šlo o ženy, které žily před 130–45 tisíci lety.
Ukázalo se, že altajské neandrtálkyně měly krevní skupinu A (podle klasifikace, na kterou jsme zvyklí), evropské měly B a denisovská žena měla 0. Paralelně bylo při zkoumání Rh (Rh faktoru) zjištěno, že během těhotenství se u těchto prehistorických žen vyskytovalo vysoké riziko neslučitelnosti plodu. To zpravidla vede k hemolytickému onemocnění - takzvanému Rh-konfliktu, který často zahubí dítě v děloze nebo bezprostředně po narození.
Navíc byla potvrzena nízká genetická rozmanitost neandertálců, která souvisela s jejich geografickou izolací způsobenou klimatickými změnami.
Vědci došli k závěru, že v kombinaci s inbreedingem – neandertálci totiž praktikovali křížení mezi blízkými příbuznými - a konkurencí s Homo sapiens vedly tyto dva faktory k úplnému vymizení Homo neanderthalensis.

Prostě měli smůlu

Vědci z Eindhovenské technické univerzity (Nizozemsko) se také domnívají, že neandertálci prostě vyhynuli sami. Když se objevili kromaňonci, populace Homo neanderthalensis byla již příliš malá.
První moderní lidé ničím nepřevyšovali své bratrance - ani intelektuálně, ani kulturně. Ti také používali důmyslné kamenné nástroje, kreslili na stěny jeskyní, vyráběli hudební nástroje a vybarvovali šperky.
Neandertálců však bylo v té době maximálně 70 tisíc. Kromě toho byli kvůli klimatickým výkyvům rozděleni do mnoha malých skupin žijících daleko od sebe. Na jedné straně to přispívalo ke křížení mezi blízkými příbuznými, což se nemohlo neprojevit na zdraví potomků. Na druhou stranu došlo k takzvanému Alleeho efektu. Podstata spočívá v tom, že tak malý počet lidí se nemůže zvyšovat kvůli omezenému výběru životních partnerů, nedostatku lidí k lovu, ochraně potravin před zvířaty a výchově dětí. V důsledku toho se přirozené výkyvy v plodnosti a úmrtnosti a také ve vzájemném poměru pohlaví stávají osudnými.
Zdá se, že přesně to se stalo neandrtálcům. Každopádně to ukázal počítačový model jejich evoluce během více než deseti tisíc let.
Jedinou možnou vinou kromaňonců je podle autorů vědecké práce to, že po příchodu do Evropy ještě více izolovali skupiny neandertálců. A ti to už nepřežili.
Měsíc - Sputnik Česká republika, 1920, 05.08.2021
Astronomové zjistili dobu existence magnetického pole Měsíce
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала