Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Ruský film na KVIFF 2021 i přes covid a sankce všechny překvapí

© Sputnik / Vladimir Fedorenko / Přejít do fotobankyKarlovy Vary
Karlovy Vary - Sputnik Česká republika, 1920, 11.08.2021
Sledujte nás na
Jubilejní 55. filmový festival v Karlových Varech, jenž byl loni zrušen kvůli covidu-19, brzy vypukne. Po mnoho let se bez ruského filmu nekonalo ani jedno promítání na hlavní scéně festivalu v hotelu Thermal. Když k tomu však v r. 2015 na 50. KVIFF došlo, organizátoři zaplnili mezeru retrospektivou filmů geniální ruské režisérky Larisy Šepiťkové.
A letos budou na programu ruské filmy? Na otázku Sputniku odpověděl Sergej Lavrenťjev, známý ruský filmový kritik a dlouholetý člen poroty filmového festivalu v Karlových Varech:
„Tentokrát bylo v plánu, že se soutěžního programu zúčastní film Natalji Kudrjašovové – Gerda. Tento snímek ale na poslední chvíli získal festival v Locarnu. Hlavní soutěž 55. výročí filmového festivalu v Karlových Varech se proto bude konat bez ruského zastoupení. Přeci jen se jedná o festival třídy „A“, jehož podmínkou je premiérové ​​promítání. Je mi upřímně líto, že v Karlových Varech nebude promítán náročný, právě natočený (ještě „teploučký“) film Natalji Kudrjašovové. Je velmi aktuální, protože vypráví o životě moderní ženy a navíc jej natočila žena, což je právě to, co je nyní zapotřebí z hlediska rovnosti pohlaví v Evropě a na Západě. Vše se točí kolem utrpení mladé matky, která studuje sociologii a po večerech pracuje na částečný úvazek ve striptýzovém baru. Film nás ponoří jakoby do zvláštního metafyzického prostoru, ukazuje duchovní zkoušku, která hrdince poskytuje odpovědi na zásadní životní otázky, pomáhá jí pochopit její podstatu, která byla vždy jednou z ústředních myšlenek ruské kinematografie od doby velkého režiséra Andreje Tarkovského. Nabídli jsme Čechům do hlavní soutěže mnoho filmů, ale výběrová komise v Karlových Varech chtěla právě Gerdu. Opakuji však, že na poslední chvíli se filmaři rozhodli představit snímek na filmovém festivalu v Locarnu, kde byl také vybrán do hlavní soutěže. Jednoduše řečeno, bylo upřednostněno Švýcarsko, přestože české i švýcarské festivaly jsou na tom stejně. Obě třídy jsou „A“, což znamená, že se má promítat premiéra.
Takže Rusko letos nebude v Karlových Varech vůbec zastoupeno?
Ale, pročpak by ne? Ve druhém soutěžním programu „Na východ od Západu“ je začleněno zajímavé dílo jakutského ředitele Vladimira Munkujeva, film Nuchcha. Nuchcha – tak Jakuti nazývají Rusy. Film je psychologické drama, které se odehrává na konci 19. století v Jakutské oblasti. Film byl natočen na motivy díla polského spisovatele a etnografa Wacława Sieroszewského. A děj je následující. Chabdžij a jeho manželka Keremes, kteří pohřbili své druhé dítě, se připravují na krutou zimu plnou hladu. Místní kníže jim místo slíbené pomoci vnucuje do obydlí ruského trestance Kosťu, který s nimi podle zákona musí žít ve stejném domě. Najít společnou řeč je nemožné a odsouzený muž se velmi rychle rozhodne, že se stane novým pánem domu. Ve filmu se pak odehrává příběh podivných vztahů mezi lidmi za velmi zvláštních okolností, které budou pro západního (českého) diváka jistě exotické. Film byl natočen na vysoké profesionální úrovni, která je jakutské kinematografii vlastní. Jakuti podle mě v dnešní době točí ty nejlepší filmy v Rusku. Ve vzdáleném Jakutsku, na severovýchodě Sibiře, v tomto největším subjektu Ruské federace, který svou rozlohou přesahuje území Argentiny, vznikl obrovský a silný filmový průmysl. Točí se zde mnoho filmů, které, což je důležité zdůraznit, se místní filmové distribuci vyplácí a jsou distribuovány po celé zemi a po celém světě. V minulé sezóně se brilantní jakutský film Strašidlo stal vítězem našeho filmového festivalu Kinotavr. Letos je tu nový kreativní objev - film Nuchcha s mezinárodní premiérou v Karlových Varech. Zmiňme, že promítání jakutských filmů proběhlo již v Koreji, a tři jakutské filmy byly v roce 2017 vybrány k promítání na festivalu Berlinale. V České republice je jakutský film promítán poprvé!
Filmový festival se bude konat ve dnech od 20. do 28. srpna a zahájí ho životopisný film Davida Ondříčka – Zátopek, o československém sportovci Emilovi Zátopkovi. Očekává se 32 premiér a celkově během festivalu diváci uvidí zhruba 200 filmů. A... jen jeden ruský. Existují zde nějaké předsudky vůči Rusku? Ostatně, komise mohla prohlavní soutěžní promítání místo Gerdy vybrat nějaký jiný ruský film.
Zdá se, že politická situace tuto situaci nějak ovlivňuje, ale neopovážím se to napevno tvrdit. Mohu jen dosvědčit, že čeští pořadatelé upřímně chtěli promítat náš film, ale… chtěli promítat přesně film Gerda. Ruští producenti upřednostnili švýcarský filmový festival před českým, protože ho zjevně považovali za prestižnější…
Daří se vám v této nelehké atmosféře chladných mezistátních vztahů mezi Ruskem a Českem udržovat předchozí přátelské kontakty s filmaři v České republice ?
Samozřejmě, že daří. České kolegy velmi mrzelo, že letos nebudu moci, jako tomu bylo vždy, přijet na festival do Karlových Varů, přestože mi poslali pozvánku. Kromě hygienických překážek tady byl také problém s vízem. Už mi skončilo a není jasné, kde bych ho mohl vyřídit, když český konzulát víza nevydává. Přátelé v České republice se snažili mi s řešením těchto formalit pomoci, ale pak si museli přiznat, že to letos bohužel nevyjde. Nicméně, politika mé osobní vztahy s českými filmaři neovlivňuje. V České republice jsem vždy měl a stále mám mnoho přátel. Jsou mezi nimi i ti, kteří nepotřebují být ve filmovém světě nijak představováni. Jmenovitě je to Bohdan Sláma, Petr Zelenka, Jan Hřebejk. Je to i umělecký ředitel karlovarského filmového festivalu Karel Och a Lenka Tyrpáková, ředitelka programů soutěže „Na východ od Západu“.
A samozřejmě filmová režisérka a scenáristka Irena Pavlásková, kterou mám tu čest označit za svou kamarádku. Jsem upřímným obdivovatelem její práce, kterou v Rusku všemožně propaguji. Například nedávno na Mezinárodním filmovém festivalu v Čeboksarech (hlavní město Čuvašska) její film „Pražské orgie“ podle novely amerického spisovatele Philipa Rotha získal cenu za nejlepší práci s kamerou. Film vypráví skutečný příběh o cestě autora novely do Prahy v polovině 70. let s cílem podpořit zakázané československé spisovatele. Film bohužel neměl v samotné České republice tak velkou odezvu. A to jen proto (shodou okolností!), že vyšel právě ve chvíli, kdy celá země oplakávala smrt Karla Gotta. A v Čeboksarech, což mohu dosvědčit jako umělecký ředitel tohoto festivalu, bylo dílo Ireny Pavláskové aktivně sledováno a někdy lidé žasli nad československou realitou 70. let minulého století.
Jak se daří ruské kinematografii v podmínkách sankcí a omezení, zavedených v souvislosti s epidemií?
Budete se divit, ale na všech mezinárodních filmových festivalech je nyní spousta ruských filmů. Do Ruska zamířila čtyři ocenění jenze 74. filmového festivalu v Cannes. Navíc film Kiry Kovalenko - Uvolnění pěstí (Unclenching the Fists) získal v Cannes Grand Prix soutěže „Zvláštní pohled“. Tři ruské filmy byly zařazeny do programu zářijového Benátského filmového festivalu a v hlavní soutěži bude uveden film Kapitán Volkonogov uprchl. Ve zmíněném Locarnu se kromě Gerdy bude nyní promítat také film Medeja od Rusa Alexandra Zeldoviče v hlavní soutěži. Dne 13. srpna se zde uskuteční dlouho očekávaná premiéra nového filmu Gleba Panfilova - Sto minut ze života Ivana Denisoviče podle epochálního příběhu Alexandra Solženicyna. Filmová režisérka Lena Lanskych zase debutovala filmem Remíza na promítání filmů v San Sebastianu. I v tomto případě jde o příběh jedné ženy, natočený ženou, o „strašném“ mužském šovinistickém světě. Takže v tomto covidovém roce, zatíženém sankcemi, Rusové vydali obrovské množství vynikajících a vysoce kvalitních filmů. Je to sice neuvěřitelné, ale je to tak!“
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала