Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Piráti jsou proti šovinismu, ale sami trousí nesnášenlivé výroky jako kovaní xenofobové

© AP Photo / Petr David JosekIvan Bartoš
Ivan Bartoš - Sputnik Česká republika, 1920, 12.08.2021
Sledujte nás na
Pirátský poslanec Ondřej Profant soudí, že Poslanecká sněmovna je odtržena od reality, jde-li o sňatky stejnopohlavních párů či o adopci dětí těmito páry. Na adresu svých kolegů utrousil následující: „Sněmovna je plná bílejch páprdů inklinujících k fašismu.“ Ptáme se novináře, historika a překladatele Ivo Šebestíka.
Nepopírá Profant sám sebe? Pirátovi vadí, že manželství „není pro všechny“ a že zatím páry stejného pohlaví nemohou adoptovat děti…
Ivo Šebestík: Tak nejprve k samotné stylistice takovýchto vyjádření. Česká politika – a bohužel v tom není sama – zažívá mimořádně komplexní úpadek. Dotýká se úplně všech oblastí. Především je to politická, odborná, vzdělanostní a osobnostní úroveň lidí, kteří do politiky vstupují a jejím prostřednictvím ovlivňují životy celého národa. Pochopitelně se tento úpadek projevuje i v řeči, ve výrazech, které tyto osoby používají. To všechno odráží jejich úroveň. Není proto důležité komentovat ten či onen výrok takové osoby v politice. Ale k samotnému tématu „manželství pro všechny“. Žijeme v časech, kdy se pojmy často nekryjí s jevy, které označují. Máme za to, že žijeme v zastupitelské demokracii, která respektuje vůli lidu, ale v praxi se jedná o vládu korporací (oligarchie), která organizuje svět pouze prostřednictvím demokratických institucí a mechanismů, které vlastně zneužívá. A s využitím nudící se neproduktivní byrokracie, manažerů, aktivistů, médií, neziskovek. Právě tak můžeme nazvat manželstvím svazek, který manželstvím v původním smyslu není a být nemůže.
Pojem manželství se kryje se svazkem ženy a muže, následně matky a otce. Tyto předpoklady svazek dvou mužů či žen nebo párů takzvaně nebinárních osob, nesplňuje. Nikdo nebrání těmto lidem žít spolu a právní systém by jim měl umožnit čerpat i výhody, jaké čerpá manželství v tom právním smyslu. Ale tím tento nárok končí. Nerozhodují o tom politici, ani média, ale rozhodla o tom podstata lidské přirozenosti trvající tisíciletí. Křesťanská kultura dala tomuto svazku monogamní charakter, jiné kultury upřednostnily polygamii nebo polyandrii. Adoptovat a vychovávat děti představuje riziko, že tyto děti nepoznají přirozené rozdíly mezi mužem a ženou, základní charakteristiku obou pohlaví, jejich chování, jednání, nonverbální komunikaci, zvyky a podobně. Tedy to, co děti vnímají nejprve právě v rodině. Takto mohou vyrůstat děti bez základního pilíře existence, bez identifikace s pohlavím, se svým vlastním i tím druhým. Toto riziko považuji za nepřiměřené.
Ondřej Profant by si přál, aby se ženská jména nepřechylovala, Piráti vůbec by rádi, aby z občanek zmizely údaje o pohlaví. Vadí jim, že by se v ústavě měl posílit princip, že manželství sestává z jednoho muže a ženy. O těchto věcech se dá bouřlivě debatovat, ale mě vlastně uniká, co je v tomto sporu základní problém. Může to být tak, že klasický svět příliš brzdí technologie, že je potřeba vše relativizovat, redefinovat, aby bylo lidské individuum pasováno do středního rodu, se kterým lze jakkoliv manipulovat?
Německý filozof Nietzsche byl toho názoru, že válka je velké zlo, ale ještě větším je dlouhý mír. Francouzský myslitel Georges Bataille tuto myšlenku podepřel tím, když napsal, že každý živý tvor disponuje větším množstvím energie, než kolik jí potřebuje pro zabezpečení své existence a zachování druhu. A upozornil na to, že přebytky energie, pokud se nespotřebují v tvorbě díla, mají být zahozeny, neboť jinak mohou působit velice nebezpečně.
V souladu s oběma tezemi soudím, že mnoho problémů současné západní civilizace pochází z přebytku neužitečně nahromaděné energie, jež není spotřebována v užitečné tvorbě. Je zahazována právě aktivitou pro aktivitu, produkcí činností, které rozhodně nejsou prioritní. Je to dáno také tím, že na řešení skutečných zásadních témat, jejichž řešení lidé na Západě potřebují jako sůl, si aktivisté a polici bez formátu a bez programu netroufají. Možná ani nedokážou rozlišit, co je a není nutné udělat.
Podíváme-li se na vnitřní firemní kulturu ve velkých, zejména (ovšem nejenom) nadnárodních institucích a firmách, vidíme, že se skládá z obrovského množství neužitečných aktivit a prezentací těchto aktivit, které vlastně zahazují do koše energii, jakou tato „firemní kultura“ nedokáže nebo ani nechce nasměrovat užitečným a tvůrčím směrem. Primitivní kmeny vybíjely nahromaděnou energii ve vyčerpávajících rituálech, moderní lidé na Západě v aktivismu.
Akademicky vzato, v některých jazycích se nerozlišuje on/ona (finština). Jiné jazyky se toho z politických důvodů částečně „zřekly“ (švédština).
Čeština dosahovala vynikající úrovně už ve středověku, v období baroka byla vyspělým evropským jazykem s bohatou slovní zásobou a pevnou gramatickou strukturou. Pak v čase rekatolizace následovalo její upozadění a přišla dlouhá doba stagnace, ze které ji nepředstavitelným úsilím vyvedlo národní probuzení. Jazyk je národní klenot, svorník se starou národní kulturou a dějinami. Je také živý organismus, který se vyvíjí, ale měl by se vyvíjet přirozenou cestou, vlastní dynamikou a na základě vnitřní potřeby mluvčích. Vůbec nemám pocit, že by Češi cítili sami od sebe, bez cizího prosazování, vnitřní bytostnou potřebu rozrušit systém tří gramatických rodů u deklinací.
Neodpověděl jste mi na to přechylování…
Ano, tedy k tomu přechylování. Koncovka ženských příjmení, tedy ono „-ová“ vyvolává dojem mužova vlastnictví ženy. Jakoby paní Nováková byla vlastně paní Novákova. Podle mě by ona čárka nad písmenem „a“ měla stačit k odbourání tohoto dojmu. Ale pokud se některá žena příjmením zakončením na „ová“ cítí být deklasována v majetek svého muže, pak ať se přípony zbaví. Ale myslím si, že naprostá většina žen nemá se svým sebevědomím ani ten nejmenší problém. A takovou berličku si snadno odpustí.
Jak je možné, že Piráti, moderní to mládež, každého s nimi nesouhlasícího rovnou označí za fašistu? Přitom jim nevadí, že z Prahy zmizela socha maršála Koněva, tedy člověka, který s fašismem bojoval? Asi bychom měli pro jistotu zdůraznit, že úspěšně… Jak vnímáte zmatení hodnot? Kdo z toho čerpá benefit?
To je opět kuriozita. V našich časech se prosadilo nálepkování. Když se chcete s nějakým názorovým protivníkem vypořádat opravdu tvrdě, tak mu zasadíte úder nálepkou. Je to rychlé a snadné. Nemusíte nic dokládat fakty, prostě vystřelíte slovo. Často lidé, kteří takto střílejí od pasu slova, ani netuší, co pojem znamená. Ten Profant by možná ani nedokázal vysvětlit rozdíl mezi fašismem a nacismem. Velice rychle mizí i to nejobecnější povědomí o dějinách, což je opět nebezpečný trend.
Ti lidé, kteří tak nadšeně odstraňovali sochu maršála Koněva z podstavce, by nejspíš nedokázali popsat dráhu, kterou se ubírala východní fronta od Stalingradu a Kurského oblouku směrem k Berlínu a k Praze. A už vůbec zůstává mimo jejich představivost každodenní realita čtyři roky trvajících urputných bojů každého jednotlivého vojáka o každý metr zablácené a zakrvácené země, ustavičné setkávání se smrtí, nejistota příští hodiny, k tomu okolnosti napjatých vztahů, které panovaly mezi sovětským velením a západními spojenci, vztahů přeplněných nedůvěrou. Prostě všechny ty nesmírně důležité a zásadní souvislosti, bez kterých není možné o této válce a osvobození československého území ani diskutovat, natož vyvozovat závěry, soudit a tvůrce operací, které osvobodily české země, odvážet lidem pryč z očí. Proč? Aby lidé zapomněli nebo přijali jiný výklad událostí?
Dejme tomu, že v Česku agendu začnou určovat minority. Minority obecně. Jak to zamíchá s klasickou nabídkou a poptávkou? Kam se začne ubírat kapitalismus poté?
Odpověď souvisí s tím, co jsem řekl před chvílí o celkovém úpadku politických stran a jejich čelných reprezentací a v těch citacích Nietzscheho a Bataille. Pozornost se věnuje minoritám, protože se jedná o zástupné téma umožňující aktivitu jen pro aktivitu a bez rizika konfliktu se zdroji skutečných problémů. Korporace chtějí udržet své zisky a vládu nad co největší částí světa. Vzdělané a autonomně uvažující obyvatelstvo, které se zabývá opravdu důležitými věcmi, má k dispozici potřebné a objektivní (neselektované a nezkreslené) informace, jedná podle vlastního rozumu, a tedy hrozí nebezpečí, že bude jednat i proti zájmům těchto korporací a jejich vlád, politiků, aktivistů a médií. To ohrožuje jejich moc a zisky. Proto korporace produkují nebo podporují programy, které odvádějí pozornost obyvatelstva směrem od hlavních problémů.
Minority LGBT+, práva migrantů, covid-19, genderismus, flaželanství bílé rasy a další témata jsou velice vítanými odbočkami z hlavní cesty. Lidé, kteří nepodléhají reklamě a těmto tématům, kteří berou s velikou rezervou informace z hlavního proudu médií, apriori nedůvěřují politikům, se mohou chovat odpovědně sami k sobě. Mohou dokonce chtít, aby vlády sloužily jim a ne korporacím. Mimo jiné se nemusí ztotožňovat s neustálou honbou za ekonomickým růstem všeho. Mohou se chovat hospodárně, nakupovat jen to, co potřebují, bavit se kulturně a ne spotřebitelsky, zpomalovat své životní tempo s vědomím, že život nemusí letět k cíli, tedy k smrti, jako vystřelený šíp.
Závěrem. Jsme svědky nové fáze vývoje společnosti, nebo pozorujeme degradaci hodnot? Resp. jaký by byl svět, kdyby jej začali určovat Piráti a STAN. Na internetu se dočítáme o zatím hypotetickém Pirátostánu….
Byl by to podle mého názoru svět, ve kterém by se zrychlovaly a mohutněly procesy, které je nejvyšší čas zpomalit a redukovat do bezpečné podoby. Práva minorit bez ohledu na práva většiny, vlastně jdoucí proti nim, otevřené brány pro lidi, kteří ve velmi mnoha případech k evropské kultuře nemají a ani nechtějí mít dobrý vztah, další prohlubování české závislosti na jiných zemích s jinými zájmy, žádná pozornost pro zemědělství a potravinovou soběstačnost, vedle toho nadměrná digitalizace všech oblastí lidských životů mající nesporný dopad na vzdělání mladých generací, na orientaci v národní kultuře a v dějinách. Mnohé z toho, co tyto strany mají v programech, je mlhavé a nedopovězené, umožňující spekulace i obavy, ale soudě podle jistých prohlášení některých jejich představitelů, kulturní a vzdělanostní úroveň národa, jeho autonomie a hrdost, by pod vedením těchto osob asi k rozkvětu nesměřovaly. Je ale otázka, jestli v současné nabídce politických stran a hnutí lze u některých z nich objevit záruku toho, že příští vývoj českých zemí bude směřovat tím směrem, který Česká republika skutečně nutně potřebuje. V tom jsem hodně skeptický.
Díky za rozhovor.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš a šéf STAN Vít Rakušan po podpisu předvolební koalice v krajských volbách 2020. - Sputnik Česká republika, 1920, 12.08.2021
Česko
Nečekaný zvrat: Kompro na Rakušana nesháněl Babiš, ale Bartoš? Utíkejte na policii, vzkazuje premiér
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала