Česko prohrálo v Afghánistánu. Proč se o tom mlčí?

Česká republika se topí v slzách soucitu s Afghánistánem. Tálibán* přišel k moci a sluníčkáři požadují urychlení dovozu migrantů z této středoasijské země armádním speciálem. Kolaps Afghánistánu je ale kolapsem naší zahraniční politiky.

Česká média hlavního proudu sledují zprávy z Afghánistánu. Jedním z nejsledovanějších témat je, kolik Afghánců přiveze český armádní speciál ze země, kterou nepřekvapivě opět ovládlo islamistické hnutí Tálibán*.

Když teroristé z Tálibánu* obsadili Kábul, hlavní město Afghánistánu, na sociálních sítích se rozpoutal uragán emocí. Česká republika prý zradila Afghánce, kteří za slušný peníz a s vidinou na přesídlení do Evropy pomáhali českým vojákům při jejich afghánské misi v rámci mezinárodní koalice.

Tak aby bylo jasno. Ne. Ne, Česká republika nikoho nezradila. Program přesídlení fungoval do pádu amerického režimu v Afghánistánu. Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště.

Celkem český stát od roku 2011 do konce loňska dostal od afghánských mužů, žen a dětí 188 žádostí o mezinárodní ochranu. S povolením k pobytu pak v Česku žijí také více než tři stovky Afghánců a Afghánek, kteří tu pracují, podnikají či studují. Zdá se to snad někomu málo?

Česká republika se nemůže starat o každého, kdo nám ze zištných důvodů ve vzdálených zemí pomáhá. Nebo odborně řečeno, kdo s námi kolaboruje. Budeme do naší republiky taky dovážet spolupracovníky z afrického Mali, až to tam Francie zabalí?

Kolaps amerického režimu v Afghánistánu je prohrou zahraniční politiky české vlády. Naše země se orientuje na Spojené státy, které mají být zárukou svobody a demokracie ve světě. Jsou to správní hoši. A naše vláda chce patřit ke správným hochům. Jenže to je jen mediální obal. Jádro je prohnilé.

Pravidelně jsme z médií hlavního proudu poslouchali, že Česko dělá v Afghánistánu správnou věc. Pomáháme vyvést afghánský národ z epochy tmářství do světa duhových vlajek a inkluze. Vše přišlo za pouhých několik dní nazmar. Jako ty stovky miliony korun vyhozené za působení českých vojáků v Afghánistánu. Jako ty miliony, které shrábly neziskovky za „zlepšování života“ Afghánců.

Američané nelitují životů českých vojáků, kteří padli v Afghánistánu ve prospěch amerických zájmů. Když to už Amerika nemohla politicky snést, tak z Afghánistánu upláchla. Svůj dvacet let budovaný režim tam nechala napospas islámským fanatikům.

Z toho vyplývá jediné. Nekritická orientace na USA není pro Česko výhodná. Nic z toho nemáme. Jsme pěšáky v cizích válkách. Když si Spojené státy usmyslí, tak své spojence lehce zradí. Špatná reputace za okupaci Afghánistánu a následný úprk USA a Západu ze země je i naší špatnou reputací.

To vše by si česká garnitura měla uvědomit, až bude zvažovat podporu další americké války ve světě. Stojí nám to za to?

O neúspěchu české zahraniční politiky v souvislosti s Afghánistánem Sputnik hovořil s poslancem za SPD, místopředsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalým diplomatem Jiřím Kobzou.

„Česká republika byla skrze přítomnost své armády součástí okupačních sil, tím se stala nepřítelem Tálibánu* a je tedy na místě ostražitost před tím, že si Tálibán* anebo některý jedinec bude chtít vyrovnat účty. To se může stát buď v Afghánistánu anebo v Evropě, případně u nás doma.

Různí tlumočníci atd. jsou v očích Tálibánu* kolaboranty, královsky placenými v době všeobecné nouze. Jsou tedy také nyní objektem závisti a nenávisti také proto, že dostanou možnost vystěhování do některého státu Evropské unie, o které se obyčejnému Afghánci může jen zdát," říká politik.

Západ v Afghánistánu prohrál. Prohrál, naštěstí za jiných okolností, i v Sýrii. V Iráku nevyhrál a ani v Mali ne. Neměla by Česká republika přehodnotit svou zahraniční politiku?

„Vždyť k těmto prohrám aktivně přispíváme. Česká republika by měla v první řadě obnovit samostatnou zahraniční politiku, která musí primárně vycházet ze zájmů našeho státu a jeho obyvatel. Servilita vůči tzv. „spojencům“ zájmům ČR nikdy neposloužila.

Nemyslím si, že by náš miniaturní expediční sbor nějak výrazně přispěl k porážce USA, nicméně v této válce neměl co dělat. Zrovna tak si myslím, že nemá co dělat ani v Mali. Naši vojáci nesmí být k pronájmu. Jejich povinností je chránit území a obyvatele České republiky," míní pan poslanec.

Není na místě obava, že se k nám NATO zachová jako k Afghánistánu a Afgháncům?

„Ano. Velmoci si přece vždycky hledí především svých zájmů, k jejichž prosazení používají dočasné spojence. Nic dobrého proto od nich nečekám," říká poslanec za SPD Jiří Kobza.

*teroristická organizace zakázaná v RF