Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Slyšeli jste, že Rusko údajně nic nevynalezlo? Aneb mají Češi něco z ruských vynálezů?

© Foto : Yuzhny SC/RoscosmosNosnou raketu Sojuz 2.1a s pilotovanou lodí Sojuz MS-16 instalují na startovací ploše na kosmodromu Bajkonur
Nosnou raketu Sojuz 2.1a s pilotovanou lodí Sojuz MS-16 instalují na startovací ploše na kosmodromu Bajkonur - Sputnik Česká republika, 1920, 24.08.2021
Sledujte nás na
S doc. Vojtěchem Merunkou probíráme jeden opakující se komentář pod články na webu Sputniku. Anonymní debatující v diskuzích tvrdívá, že Rusové – oproti Západu – nic nevynalezli a světu nedali. Tak mě napadlo přijít věci na kloub a s odborníkem přes IT a techniku zauvažovat, čím a jak ruská věda a technika obohatila moderní svět pro nás všechny.
Pane docente, jeden diskutující pod články Sputniku tapetuje prostor hláškou, že z Ruska nikdy nic dobrého nevzešlo, a už vůbec ne žádný technický benefit pro lidstvo. Co si o tom myslíte vy? Mimo jiného jste autorem mezislovanštiny, už jsme se vás na ni u nás v minulosti ptali. Navažme teď vaší reakcí na podobné názory, viz výše. Rovněž okomentujme, jak moc svět vědy a techniky závisí na dobře fungující společnosti/ekonomice…
Vojtěch Merunka: Nevěnuji se jen Rusku, ale rusky umím a domluvím se, sleduji média, resp. co se v Rusku děje. Co na to všechno říci? Absence ruských vynálezů – to je totální nesmysl. Představte si, že by takto někdo hovořil o Němcích, Francouzích či Italech, tedy že nic nevymysleli, že vše jen zkopírovali, že je to jen „divná země na okraji Evropy“… Dost pravděpodobně bychom si ťukali na čelo a výroky tohoto typu považovali za bláznovství. S Ruskem se to má podobně jako s jinými zeměmi. Sice to není největší stát co do HDP, ale rozlohou největší je (dokonce větší než plocha planetky Pluto, pozn. aut.).
Rusko je země evropská, byť většinou území zasahuje do Asie. Nicméně je to civilizace, která je naše, můžeme sice říci, že je na východě, jenže třeba takové Portugalsko či Británie jsou zase na západním okraji. Je to ale pořád ta samá evropská civilizace, kde všichni jsou převážně křesťané a mají podobný způsob myšlení. Koneckonců když se nějaký Rus potká s jiným Evropanem, vypadají oba „stejně“… Takže není to vidět ani na našem vzhledu, že bychom byli dramaticky odlišní. Pokud potkáte člověka vyloženě z jiného kontinentu, spíše poznáte, že není našinec, ale u Rusů to tak není. Jsou Evropané jako my. Takže onen diskutující se dopouští bláznovství. Zkuste takto kritizovat Italy či Francouze. Neprošlo by to.
Ilustrační foto. Afghánští ovčáci pasou ovce poblíž letecké základny Bagram  - Sputnik Česká republika, 1920, 23.08.2021
Názory
Afghánské dědictví. Z misí NATO pro ČR nikdy nic dobrého nevzešlo, tvrdí Štefec
U onoho komentátora, razícího onu tezi, mě zarazilo, že měl tendenci porovnávat celý Západ s jediným státem, a sice s Ruskou federací… To mi přijde absurdní. (Ani ho nenapadlo si do tohoto vzorce místo Ruska zkusmo dosadit ČR…)
Takovéto uvažování je docela hloupé – Evropa se skládá z mnoha národů. Už jsem říkal, že do tohoto koutu světa, a i civilizace, Rusko náleží. Máme společných 2 000 let sdílené historie. Evropa dominuje globální společnosti, ta z kořenů staré Evropy vyrůstá. Ruské carské dynastie byly provázány s jinými dynastickými rody Evropy. Rusové se tak chovají i z hlediska zahraniční politiky. Raději jednají separé s jednotlivými státy Evropy jako partneři a necítí se být „ne-Evropou“. Takto to bylo vždycky. Rusko je spojeno s Evropou skrze kulturu, vědu, skrze politické a společenské události. Nemyslím si, že by Rusko a Evropa měly být dvě protilehlé misky vah. Ani samotní Rusové to takto nevnímají. Pokud někdo tvrdí opak, dává průchod hlouposti či argumentuje vyloženě účelově.
Jindy v souvislosti s ruskou technikou čteme, že Rusko je zemí zaostalou. Kladu si otázku, zdali známe nějakou rozvojovou zemi, která by létala do vesmíru? Dá se použít tento argument, že vesmírná země přece nemůže být vyloženě rozvojovou?
Kdyby se vše měřilo jen HDP na hlavu, pak to v Rusku není žádná sláva. Rusko není v první desítce nejvyspělejších zemí světa. (Je na 11. místě světového žebříčku, pozn. aut.) Třeba je to dáno velkým prostorem a menší hustotou populace. Ale na druhou stranu, který jiný národ by měl takovou historii, resp. dějiny napěchované událostmi. V Rusku se celá řada lidí zapsala do dějin vědeckotechnického pokroku. Dnes si nikdo nedovolí mluvit například o Jižní Koreji, že je to rozvojová země. Když vezmeme uplynulá dvě století, resp. vědecko-technický potenciál v přepočtu na obyvatelstvo, pak vědecký a technický výkon Ruska bude srovnatelný s jinými zeměmi. (Zde se vracím k té absurditě, kdy někdo proti sobě staví Západ vs. Rusko.) V parametru HDP by však měli Rusové přidat. Faktem ovšem také je, že v Rusku je určitá koncentrace velmi bohatých lidí. (Z hlediska koncentrace milionářských domácností je Rusko na 13. místě na světě, pozn. aut.) Čili Rusko není zemí rozvojovou.
Ruské bojové vozidlo podpory tanků Terminátor - Sputnik Česká republika, 1920, 21.08.2021
Názory
Co je to Terminátor 2 a jak chrání tanky před soudným dnem?
Říkáte, že Rusko nikdo neexkomunikuje z evropského prostoru, vzpomínám si, že když jsem se byl podívat na Univerzitě Hradec Králové (FF), zjistil jsem, že na jejich katedře vyučující cizí jazyky (tzv. Centrum jazykové přípravy) není výuka ruštiny zahrnuta, zato je tam arabština… Na Katedře literární komunikace a slavistiky na pardubické univerzitě řekli, že i u nich ruština vlastně není proto, poněvadž se ruštinou nemluví v EU, že RF není v EU… Jste si jist, pane docente, že je Rusko akceptováno evropskou komunitou? (Jak může být slavistika bez ruštiny?) Konečně česko-ruské vztahy jsou teď asi v nejhorší možné fázi… (Nějaký kurz ruštiny se na zmíněných univerzitách dá studovat jako něco nejspíš marginálního…)
Opravdu neznám lokální podmínky na jiných univerzitách. V Praze působím na dvou školách. Zde máme zcela normální katedry jazyků, kde se vyučuje ruština. Není to samozřejmě hlavní předmět, protože první zahraniční jazyk je angličtina. Ruština patří mezi další jazyky, na některých oborech včetně doktorských, když je součástí studijního plánu nutnost dvou cizích jazyků, ruština představuje zcela rovnocennou alternativu k francouzštině, španělštině atd. atd. Nemám pocit, že tam, kde působím, že by ruština byla nějak záměrně tlačena na pozadí. Je to otázka nabídky i poptávky.
Chtěl bych ale říci jednu věc: jezdím na různé zahraniční konference, kde je veliká orientace na angličtinu. Celý svět se na ni orientuje, také sami Rusové. Mým koníčkem je slovanská kultura (různé slovanské národy), když máme nějaká mezinárodní zasedání, anebo máme-li technické konference, jichž se účastním, vytvoří se tam slovanský kroužek, ale i ze strany Rusů není ochota komunikovat slovansky či rusky. Přejdou rovnou do angličtiny.
Jsem technik, uznávám, že komunikace v mé branži může být ovlivněna povahou mého oboru: vypozoroval jsem, že vědecký dorost v podstatě komunikuje anglicky. Není zde zájem pěstovat slovanské vazby či zdůrazňovat svůj vlastní jazyk, v daném případě ruštinu. Na druhou stranu nezapomeňme, že ruština je jedním z hlavních jazyků OSN. (7. nejpoužívanější jazyk na světě, pozn. aut.)
Terénní vůz na elektrickém pohonu MWM Spartan od české společnosti MW Motors (MWM) - Sputnik Česká republika, 1920, 19.08.2021
Názory
Ovládne český elektro teréňák trh v UK? Klasické off-roady a elektromobilita v ČR očima obchodníka
Má otázka nesměřovala k tomu, jak se vidí Rusové zevnitř, ale co mi ohledně ruštiny řekli na univerzitách. (Nezapomeňme, že ruština je jazykem aerokosmické industrie…)
Netvrdím, že to tak není, zastávat se jich nebudu. Ale na ČVUT a na ČZU s ruštinou problémy nejsou. Má tu zcela rovnoprávnou pozici s francouzštinou, španělštinou, arabštinou, čínštinou.
Pojďme se podívat na ty vynálezy. Dokázal byste si vybavit nějaký konkrétní vynález, který se Rusům vyloženě povedl?
Můžeme se podívat jak do minulých staletí, tak do současnosti… Rusové zanechali velkou stopu, jde-li o vědecko-technický vklad. Moderní věda musí počítat s Rusy jakbysmet. V Rusku vyrábí přece jak letadla (Suchoj, MiG, Tupolev…), tak automobily (AvtoVaz, GAZ, KAMAZ, UAZ… pozn. aut.) Výroba je široká a vesměs to nejsou zahraniční licence, ale vlastní domácí technologie.
Málokdo ví, že první elektrické tramvaje jezdily v Petrohradě. V mysli mi vytane také Jabločkov, první oblouková lampa Pavla Jabločkova (u nás přispěl k této technologii František Křižík). Prostě je toho hodně, vždyť i princip vrtulníku rozpracoval Igor Sikorskij – po revoluci emigroval do USA a americká vrtulníková škola díky tomu zaznamenala rychlý rozvoj… Totéž platí o kosmické raketové technice, viz práce legendárního Sergeje Koroljova; nicméně jak USA, tak SSSR částečně těžily z německého válečného know-how. Američanům to nikdo nevyčítá. Proč by se mělo jednostranně Rusku?
Někteří z nás nemají rádi ruskou politiku. Mnohým zas splývá současná politika s minulou, další mají negativní zkušenosti s Husákovým socialismem, jiní lpí na traumatu roku 1968. (Protisovětské nápisy jsou dodnes viditelné na některých mostech v ČR, pozn. aut.) Odsud se bere i ten termín „Rusáci“… Zde je třeba říci, že hodně negativní roli sehráli někteří Češi, tehdejší kolaboranti… (Potlačení demonstrace r. 1969, pozn. aut.). Hlavně: největší obětí ruského socialistického experimentu jsou samotní Rusové. Nechoďme kolem horké kaše. Ti, kteří tvrdí, že Rusko technicky nic světu nedalo, asi nemají rádi Rusko, třeba z důvodů historicko-politických atd. Jejich kritiku, byť třeba jinak dobře míněnou, pak slízne také ruská věda a technika, neboť všechno hází takříkajíc na jednu hromadu.
Teď odpovím já, který vynálezce či inovátor mi přijde zajímavý. V SSSR už v roce 1957 vyřešili princip mobilního volání. Vynálezce byl Leonid Kuprijanovič. Přišel na to, jak z radiotelefonu volat do pevné sítě, resp. tak, aby hovor byl synchronní a obousměrný. Myslím, že toto know-how později zdokonalili na Západě, proto část technologií mobilního spojení pochází z Ruska. Jinak Rusové dlouhodobě některé vynálezy hůře implementují do civilní sféry, ale benefit pro vědu a techniku celkově je snad zřejmý. Proč se domníváte, že v Rusku vázne aplikace vynálezů do civilního sektoru? Což Západ zvládá pružněji?
Západ také není homogenní. Italové měli objevy v radiotechnice (G. Marconi), ale i v automobilové oblasti. Italská či francouzská společnost tomu nepřála, i zdejší vynálezci utržili posměch, někteří zemřeli v bídě, totéž například i náš Josef Božek nebo Josef Ressel. První západní ranní aviatici také neměli na růžích ustláno. Víte, povím vám to obecně: Některé důležité vynálezy vznikají, protože čas nazrál, mohou mít více vynálezců současně, kteří o sobě ani nemusejí vědět. Něco vymyslí třeba v Rusku, pak někdo další věc jinde ve světě zdokonalí, načež už má objev takový potenciál, že prostě pronikne i mezi civilisty. Je třeba známý příběh se žárovkami. Edison první žárovku nevymyslel, ale byl to on, kdo umělé světlo rozšířil; je s ním spojena elektrifikace ve velkém. Vracím se ke své tezi: Rusové nemuseli některé věci vymyslet jako první, ale bezesporu se podíleli na jejich rozvoji či inovacích. Benefit z toho čerpáme i my tady u nás.
Ještě bych třeba připomněl talent ruského fotografa a fototechnika Prokudina Gorského.
Jinak je normální, že vědecký svět si vyměňuje informace, vynálezci komunikují. Proč v SSSR vázl spotřební sektor, bylo to dáno nastavením společnosti, ideologií a tím, jak fungovala sovětská společnost vůbec. Mám tu na mysli takové ty faktory jako Hofstedova škála aj. Jde o to, jak v té či oné kultuře jsou lidé připraveni riskovat, jak se celkově chová obyvatelstvo, jak se kdo vyhýbá riziku. Jde i o to, jak vypadá vertikála moci, jak daleko má průměrný člověk k vedoucím činitelům. Zda jeho hlas může být vyslyšen atd. Třeba jde také o to, jaké šance má vesničan pokořit hlavní město a vypracovat se v metropoli na dobrou pozici, člena vlády či exekutivy.
To, o čem hovoříme, je hodně dáno historicky, v různých zemích je to různé. Možná je toto odpovědí na vaši otázku. Podstatné je to, že Rusové se v něčem chovají podobně jako třeba Američané, ale souhra jiných historických okolností (například) mohla způsobit, že některé oblasti činnosti nemají v USA tolik rezistence, na kolik (byrokracie) narážejí inovátoři v Rusku… Možná že jsou i sféry, kde jsou na tom lépe v Rusku. Není možné říci, že je Rusko jen otloukánek a dál nic… Nejsem přítelem rychlých odpovědí.
Napadá mě příkladem, že ruský systém zdravotního zabezpečení je obyvatelům možná dostupnější než americký pro Američany… Abych ale navázal na úvahu o společnosti. Kritičtí čtenáři nejednou podotkli v diskuzích pod články, že všichni (kdo mohl) z Ruska utíkali na Západ, nikoli opačně. Co vy na to?
Kdybychom se bavili v kategorii „všichni a nikdo“, tak to zase pravda není. Četl jsem knihu jedné polské profesorky z anglického Oxfordu. Kniha se jmenuje Imprissoned in English (Uvězněn v angličtině) … a říká, že anglický jazyk a kultura způsobuje jakoby predátorské potlačování ostatních kultur.
Jenže i u nás existuje odliv mozků: nejlepší pracovníci nenacházející adekvátní možnost realizace, odcházejí jinam, nejčastěji do USA… Ale i zde jsou pozitivní výjimky. Třeba na Liberecké univerzitě velmi dobře dělají nanovlákna. Dokonce se sem sjíždějí z celé Evropy. V tomto malém sektoru jsme to jednou my, kdo využívá toho, že k nám přijíždějí odborníci ze zahraničí. Celkově lidé chodí tam, kde se jim lépe pracuje. Bylo by chybou jim to zakazovat. Je potřeba se tomu nějak aktivně bránit, třeba podporovat domácí výzkum. Možná to chce více peněz, více svobody a méně politiky.
Co Rusko dnes? Vzpomněl jste balast historických reminiscencí. Ale současná RF se omluvila za rok 1968 a za sovětskou invazi do ČSR. Má smysl zvážit to, že v RF je teď nová garnitura politiků, země nabízí nové možnosti. Ruská Duma dávno není komunistická. Když jsem byl v Rusku naposledy, zdálo se mi, že v současném Rusku frčí normální kapitalismus: Veřejná WC v Moskvě nic moc (ale o moc lepší než v Miláně, světe div se), nicméně WC v jakékoli soukromé moskevské restauraci jsou výstavní a přímo září…
Co bych k tomu řekl? U nás ve střední Evropě v Česku docela dobře rozumíme rusky. Lidi u nás si myslí, že jsou experti na Rusko, protože se rusky „dorozumí“... Jiní Evropané ruštinu vnímají jako jazyk jim méně srozumitelný, zatímco v Česku si myslíme, že Rusko dobře známe a z této pozice ho tak často kritizujeme…
Čím více Rusko poznávám já, tím více se mi zdá, že je tam pořád něco, co vždycky překvapí. Kdo chce, resp. kdo co hledá, ten to v Rusku vždy nalezne. Pokud tam někdo bude hledat fanatiky různého gardu, jistě na takové v Rusku také natrefí. Ale pokud tam někdo bude hledat hodnoty a jejich ušlechtilé nositele, rovněž bude úspěšný, protože i takovílidé v Rusku žijí – normální a vzdělaní. Záleží skutečně na každém, co chce najít…
Ano, v Rusku jsou i extrémy. V Rusku lze najít i náboženské fundamentalisty, jakož i lidi zcela konvenční, kteří uvažují moderně a skrze technologie jsou spojeni se současným světem.
Rusko je země velká, složitá, plná kontrastů. Není možné zjednodušovat. Tím se Ruská federace podobá USA. Jak v USA, tak v RF existují nemoci, bída, …. stejně tak ale i humanita, věda a pokrok. Dokonce si myslím, že toto pravidlo platí pro každou (velkou) zemi. A Rusko velké je. Zdaleka není pravda, že jsou všichni Rusové stejní. Na nás je, zdali budeme na Rusko hledět růžovými brýlemi, nebo na něj nevražit, nebo zda jej budeme vnímat zkrátka realisticky. V Rusku je každopádně všecko, proto se vyvážený přístup k této zemi vyplatí.
Děkujeme za rozhovor. Společně s vámi jsme reagovali na některé kritické poznámky diskutujících na vláknech fór pod články Sputniku. Díky, že jste se nám věnoval.
Také díky a na shledanou.
Americký komplex THAAD - Sputnik Česká republika, 1920, 19.08.2021
Názory
„Je to neúspěch." Pentagon zjistil zranitelnost systému protivzdušné obrany
Vojtěch Merunka se narodil v roce 1967 v Čáslavi ve středních Čechách, kde prožil dětská léta a absolvoval místní gymnázium. Původně inženýr elektronických počítačů získal Ph.D. v oboru zpracování dat a matematického modelování a je docentem v oboru informační management na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity, a Fakultě jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT v Praze, kde vyučuje softwarové inženýrství a informační management. Odborně se zajímá o objektově orientované programovací jazyky a metody a nástroje pro modelování a simulaci organizačních a business systémů a popisu zadání na informační systémy.
Vojtěch Merunka se mimo jiné také zabývá slovanskou kulturou a tvorbou umělých jazyků, je spoluautorem mezislovanštiny. Je také předsedou Slovanské unie z.s. a zástupcem za ČR u mezinárodního Fóra slovanských kultur se sídlem v Lublani ve Slovinsku.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала