Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

EU bez jednotné energo-zdravotní politiky či dopadové studie ke Green Deal. V4 řešením pro ČR?

© Foto : Facebook / Andrej BabišAndrej Babiš a Viktor Orbán v Budapešti
Andrej Babiš a Viktor Orbán v Budapešti - Sputnik Česká republika, 1920, 06.09.2021
Sledujte nás na
EU se za covidu ukázala jako spolek pro dobré časy, znělo dnes v Paramentu ČR na setkání výborů pro evropské záležitosti parlamentů zemí V4. Diskutovalo se o energetické otázce i o tom, co nás naučila protiepidemická opatření. Protože EU netáhne za jeden provaz – kritizovalo se za toto Německo –, ČR zřejmě zvažuje další postup i v rámci V4.
Základní poselství schůzky – „Dekarbonizace – ano. Napřed ale dopadové studie“…
Na tiskovce bylo sumarizováno, že ČR by neměla v tranzitní době doplácet na vývoj v jiných unijních zemích. Měla by se lépe koordinovat s dalšími členskými zeměmi Evropské unie, jejíž postup v klíčových oblastech musí být jednotný. Jen tak lze projít klimatickými nástrahami i změnami v politice energetiky. Důležité je vyvíjet klimatickou a energetickou diplomacii, vyvarovat se zdražování. Současně s tím je třeba nenechat si zlikvidovat průmysl a udržet národní konkurenceschopnost. Není možné, aby hranice překračoval virus, jak chce, zatímco by se na lidi vztahovala devastující omezení… Takovéto úvahy byly leitmotivy schůze.
Potřeba lepší komunikace napříč resorty byla demonstrována na příkladu výluky společnosti AstraZeneca. Doktor Pavel Plzák kritizoval fakt, že smlouvy se zmíněnou firmou nebyly ideálně sepsané. Finance státu by totiž neměly být vyhazovány do větru, jak tomu bylo dle Plzáka na začátku pandemie. Zdravotnické pomůcky se tenkrát dovážely předraženou dopravou. Plzák řekl, že převoz byť jen malého balíčku mohl stát desetitisíce dolarů… Radek Špicar dále poukázal na to, že v dekarbonizační tendenci nelze, aby EU plnila roli sólového běžce. Špicar hovořil také o tom, že elektromobily vše nevyřeší, hlavně nesmí být poškozen národní průmysl. Celkově se musí pečlivě přihlédnout k možnostem a výchozím možnostem té které země EU. Takové je konečně poučení z krize, již vyvolal covid-19
Zástupci Slovenska bylo vyřčeno, že setrvání v EU má své nesporné výhody viz například přístup k vakcínám. Jen ve svazku s unijními zeměmi prý zůstaneme v kontaktu s farmaceutickými giganty. Země mimo sféru EU nemají takovou šanci jako my-členové…
Slovensko si přeje, aby EU zůstala jednotná a přehledná, aby lidi znovu nerozdělily hranice. Covid zasáhl do chodu celých rodin, jde o lidi, kteří pracují v různých zemích. Problémy zaznamenali rovněž studující v zahraničí, podnikatelé, další pracovníci v zahraničí. Těžší situace nastala v rodinách, kde je střídavá péče o děti, pokud rozvedení manželé žijí v různých zemích EU. Pandemie pak nejvíce zasáhla chudé: nemožnost brigádnicky vycestovat do zahraničí způsobila ekonomický propad mnoha rodin. Ukázalo se, jak významná je role žen. Během pandemie na sebe převzaly rozličné úkoly ženy. Je proto třeba zvážit poměr nezaplacené práce. Inspirujme se Skandinávií, říkají zástupci Slovenska. Tamní distribuce rolí a šancí je zárukou úspěchu. Země V4 mají před sebou ještě kus práce, aby tento cíl realizovaly…
Zástupci z Maďarska jako významný fakt vyzdvihli to, že Maďarsko sousedí s Ukrajinou. Daný region čelí v době epidemie specifickým problémům. Maďarská vláda poskytuje Ukrajincům šanci, aby mohli přijmout očkování. Na Ukrajině je totiž nejmenší ochota se nechat očkovat. Okresní úřady stanovily styčné body, takže v Maďarsku momentálně očkují 500 Ukrajinců týdně... Někteří Ukrajinci pracují v ČR. Tím pádem Maďarsko pomáhá nepřímo i ekonomice České republiky. Maďarsko dále kráčí cestou extra dotací pro pedagogy v těch obvodech, v nichž žijí romské děti. Zde vznikaly problémy s on-line výukou. Migrační vlny a pandemické situace musí být pečlivě sledovány, jelikož čím více proočkovaných lidí, tím mírnější dopady příštích pandemických vln, jež lze předpokládat. Maďarsko celkově apeluje na lidi, aby občané neváhali nechat se očkovat.
Reportér Sputniku vyslechl v neposlední řadě názor Radka Špicara. Ten se vyjádřil ke klimatickým problémům. Na základě toho jsme za Sputnik ČR položili na tiskovce dotaz polské straně. Špicar vyzval k boji proti změnám klimatu, je tím míněna ona uhlíková neutralita do r. 2050. Green deal či dekarbonizace nejsou pouze tažené politikou a regulací. Nejsou to pouze evropsko-unijní témata. Je třeba působit i na jiné velké státy ve světě, nechal se slyšet Špicar. Řečník uvedl, že Velká Británie sice odešla z EU kvůli „zelenému šílenství“. Ale Británie chce přejít na elektromobilitu už v roce 2030, tedy dříve než EU! Londýn zároveň umí vymáhat opatření vedoucí k dekarbonizaci tvrději než země unie. Nemusí čekat na další členské země. Podobný tlak je prý i v USA. Má tak jít o světový megatrend, který se netýká jen EU.
Sputnik tedy zareagoval na vyjádření Poláků, kteří si přejí zbavit se závislosti na ruském plynu, přitom plyn považují za klíčový prvek „energetického balíčku“. Zeptali jsme se proto, odkud má do Polska téci plyn (od jakého jiného producenta), aby to koncové polské spotřebitele nestálo výrazně dráže. Všichni účastníci z jednotlivých zemí totiž svorně tvrdili, že je důležité, aby lidi v pocovidové době nezačala ohrožovat chudoba.
Polská odpověď byla překvapivá, Poláci trvají na diverzifikaci, ale neřekli nám, čí plyn by to měl být a jak dosáhnout toho, aby se dovoz alternativního plynu zředěného neprodražil. Neodpověděla nám ani česká strana, z jakých udržitelných zdrojů by se měla generovat energie na území ČR, abychom uživili už jen ty elektromobily, na které by asi nestačilo ani 5 Temelínů, viz minulé příspěvky Sputniku k této problematice. Na setkání výborů každopádně zaznělo, že současný elektromotor do elektromobilu je 3x dražší než normální vznětový motor. Zástupci V4 se ale shodli v tom, že je třeba postupovat takovou cestou transformace ekonomiky, aby ta národní té či oné země neutrpěla. Bohužel jsme postrádali konkrétnost
Dále přinášíme rozhovor se senátorem Jaroslavem Doubravou (Severočeši.cz) a poslancem Jiřím Kobzou (SPD). Oba se rovněž účastnili schůze.
Má mít EU promyšlenější zdravotní politiku?
Jaroslav Doubrava: To v každém případě. Rozdíly v úrovni jednotlivých zemí, jde-li o úroveň zdravotní péče, jsou znatelné. Stálo by za to, když už to „neštěstí Evropská unie“ tady existuje, to všechno sjednotit. Všude v EU by péče měla mít stejné kvality.
Prý nám pomáhá Maďarsko tím, že vakcinuje u nás pracující Ukrajince, kteří žijí v Maďarsku…
Maďarsko předně neváhalo přiznat, že u nich vakcinují ruským Sputnikem. Uznali, že je to kvalitní očkovací látka. Je chybou našeho vedení, že tato vakcína je Českem odmítána. Podívejte na ty problémy s výpadky dodávek od AstryZenecy, ostatně slyšeli jsme o tom hovořit na schůzi. Nelze přehlížet určité výhrady Dánů k logistice ze strany AstryZenecy. To, že jsme nedovezli Sputnik, to považuji za politickou chybu, a nic než politiku v tom hledat moc smysl nemá.
Proč Ukrajince u nás pracující (žijící v Maďarsku) nevakcinujeme my?
Tuto otázku třeba klást na Ministerstvu zdravotnictví. Pokud nám takto Maďaři vypomáhají, je to dobrým projevem solidarity. Ale za sebe říkám, že oni Ukrajinci mohli sáhnout po vakcinaci tady u nás. Já sám si myslím, že je třeba slyšet všechny názory na vakcinaci, dát jim prostor a pak na základě odborného přístupu k věci přijímat globální opatření. Chybí mi doposud veřejné debaty, kde by zněly aktualizující se argumenty. Jestliže je třeba – když už – očkovat, musíme dobře monitorovat stav vakcinovaných, věnovat jim stejně intenzivní péči. Jen tak přispějeme k tomu, že budeme dobře vědět, jak se vakcíny v rámci aplikace chovají. Využiju této platformy a říkám, že nelze dopustit žádnou diskriminaci. U nás je očkování dobrovolné, snad to tak zůstane. Přál bych si, aby se prvek dobrovolnosti v EU nevytratil nasazením diskriminačních opatření. Co se týká té energetiky, to by bylo a samostatnou, a opravdu dlouhou debatu.
Děkujeme za rozhovor.
Pane Kobzo, jaké jsou vaše dojmy ze schůze?
Jiří Kobza: EU plánuje dalekosáhlé zásahy do toho, jak dosud fungovala energetika. Dopadové studie chybí. Různé státy EU mohou pociťovat nejistotu. Dnešní schůze představitelů V4 je známkou toho, že dané země usilují o opětovné sbližování. Má se tím možná překonat určitý prvek stagnace, který nastal po minulých volbách na Slovensku. Je určitě dobře, že je vůle po společném postupu. Ale jisté neshody jsou viditelné. Poláci by rádi vyšachovali Rusy, ale Rosatom s Maďary staví elektrárnu. No, tak si to přeberte… Pokud nezavládne povšechná shoda, můžeme tu mít za pár let energetickou krizi.
Díky za názor.
Závěr: Soběstačnost EU se dle delegátů V4 musí zvýšit. Zástupci V4 dnes řešili covidové téma i uhlíkovou neutralitu, jíž má být dosaženo do roku 2050. Do roku 2030 se mají snížit emise o 50 %. Poláci zmínili to, že se chtějí zříci závislosti na uhlí, zatímco plyn musí zůstat základem jejich energetického mixu. Maďaři se nezříkají využití jádra, které považují za čistou energetiku. Maďaři také tvrdí, že by bylo důležité, aby největší náklady tranzitního období nesli ti, kdo jsou největšími znečišťovateli. Česká republika vyjádřila předpoklad, že aby se dílo podařilo, je třeba zatlačit na Ruskou federaci, když už záležitosti ekologie ve zvýšené míře řeší Čína i USA. No a Poláci poněkud nesměle řekli, že do roku 2050 mají dost času na to, aby vymysleli, jak se té závislosti na Rusku definitivně zbavit.
Jakub Kulhánek - Sputnik Česká republika, 1920, 06.09.2021
Názory
Volby nic nezmění. Zbořil připomněl anglický vtip a zhodnotil postoj MZV k Moskvě
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала