Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Volby nic nezmění. Zbořil připomněl anglický vtip a zhodnotil postoj MZV k Moskvě

Jakub Kulhánek - Sputnik Česká republika, 1920, 06.09.2021
Sledujte nás na
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek nedávno vybídl politiky k znovunastavení vztahů s RF bez přehnaných emocí. Dle politologa Zdeňka Zbořila jsou slova diplomata nepřímou kritikou senátorů a části opozice. Společná strategie EU vůči Rusku je přitom politickým pamfletem části států, které prosazují své zájmy pomocí mocnějších spojenců.
Dle šéfa zahraničního resortu ČR Jakuba Kulhánka se vztahy s Ruskem v mnoha ohledech nachází na bodu mrazu, který způsobilo jejich dlouhodobé zhoršení trvající od roku 2014. Přesto podle něho v současné době prostě nelze „nemít“ vztahy s RF kvůli geografickému, bezpečnostnímu a kulturnímu vlivu země. Dříve se nechal slyšet, že o obnovení vztahů bude možné hovořit až poté, co bude Česko odstraněno z ruského seznamu nikoli přátelských zemí. Kvůli čemu podle Vás došlo k jistému zjemnění dřívějšího postoje ministra Kulhánka?
Zdeněk Zbořil: Pan ministr Kulhánek pronesl tato slova na svém letním setkání s vedoucími činiteli zastupitelských úřadů ČR v zahraničí. Proto lze tvrdit, že jim veřejně tlumočil svým diplomatickým jazykem názory Vlády ČR a prezidenta republiky, který by mohli v místní úpravě používat při výkonu svých funkcí. Vyhnul se proto, alespoň je veřejnost tak informována, názorům některých opozičních politiků a významné většiny Senátu Parlamentu ČR, kteří se domnívají, že nejen diplomatické, ale i všechny styky mezi RF a ČR by měly být podstatně omezeny, podle některých dokonce přerušeny. A protože se blíží volby do Poslanecké sněmovny a podobné názory těchto „zběsilých“ nejsou u většiny veřejnosti příliš populární, jistě byl veden také snahou upozornit na sebe jako kariérní diplomat svým citem pro realitu.
Dne 25. srpna Senát podpořil strategii EU zaměřenou na koordinovaný postup vůči Rusku, zejména posílení kybernetické bezpečnosti, společné obranné kapacity, schopnost čelit hybridním hrozbám a také rozvoj možnosti strategické komunikace. Nakolik lze tyto dva směry skloubit dohromady (posílení obrany a zároveň i komunikace)? V čem se podle Vás projeví tento společný postup a je podle Vás nezbytné jednotlivým státům definovat vlastní specifika bilaterálních vztahů?
Vámi zmiňovaná Strategie EU je politický pamflet, který může zmizet z mezinárodně-politické scény stejně rychle, jako se na ní objevil. Těch 15-17 vlád z 27 členských států EU volalo dosud po podobných krocích hlasitěji, než ty zbývající, ale jejich vliv na tvorbu rozhodnutí např. EK není příliš velký. Jejich charakteristickým znakem je omezená suverenita a pokusy prosazovat své národní zájmy prostřednictvím těch mocnějších. Vzpomínka na hexagonálu z prvních devadesátých let 20. století a na posílení Visegrádské čtyřky je snad možné ještě objevit v postojích představitelů Maďarska nebo Slovinska, ale i ty, v okamžiku, kdy jsou vojensko-politické zájmy zahaleny tak mnohoznačnými a ve skutečnosti prázdnými slovy, jako je kybernetická bezpečnost, hybridní hrozby nebo strategická komunikace, mnoho neznamenají. Respektive znamenají, ale jen tehdy, leží-li na stolech mapy generálních štábů armád a pak je třeba „doporučit vlastní specifika“. Někdo by mohl říct, že poslušnost.
I v současném a dřívějších projevech Kulhánek varoval před úplným uzavřením diplomatického zastoupení v zemi. S čím to podle Vás souvisí? Jde o pragmatický vyvážený přístup, který chce zanechat pro svého budoucího nástupce?
Podle mého názoru pan ministr nepřímo kritizuje někdy až neuvěřitelnou, vulgární a podivnou „protiruskou“ kampaň, která se projevuje např. až komicky upravovaným zpravodajstvím České televize, vyjadřováním některých senátorů, mezi nimiž pan senátor Fischer dominuje svým až zaslepeným hněvem, a také činy některých politiků na úrovni měst a obcí. Ti někdy připomínají nepřátelskou rétoriku v předvečer vojenského konfliktu. Nevím, zda pan ministr chce zanechat svému nástupci nějaký odkaz (konečně za určitých okolností by mohl ve své funkci po volbách dokonce pokračovat), ale určitě nechce stát v řadě s těmi vzpomínanými senátory a poslanci, kteří si myslí, že nikoli prezident a vláda, ale i oni sami „zastupují stát navenek“, jak to předpokládá Ústava ČR.
Český politolog Zdeněk Zbořil - Sputnik Česká republika, 1920, 29.08.2021
Česko
Zbořil: Česká média dělala všechno, abychom se nic nedozvěděli o jednáních Ruska a Rakouska
V současné době probíhají kulaté stoly se zástupci stran ohledně revize a nastavení vztahů s Ruskem. Proč je tento formát přínosný a lze podle Vás dosáhnout společné shody?
Musím se přiznat, že o těchto „kulatých stolech“ toho moc nevím. Asi se, podle mého názoru, odehrávají v diplomatickém přítmí, ale i takové věci mohou být pozitivní, nebo alespoň prospěšnější než mediální poštěkávání zuřivých reportérů nebo neziskových aktivistů, kteří se domnívají, že rozumí mezinárodní politice a diplomacii.
RF je 12. zemí podle objemu českého vývozu, podíl na celkovém exportu činí 2 %. Je nutné význam bilaterálních vztahů měřit pouze na základě přínosů pro státní hospodářství? V čem jsou dva státy pro sebe nezanedbatelné?
Ona ta 2 % mají význam jen částečně informativní. Z ČR se vyváží nejen do RF, ale i do mnoha ostatních zemí, zboží prostřednictvím EU, protože česká ekonomika je dávno degradována na subdodavatelskou. I ta Škoda VW, která platí daně v ČR, není suverénní a v poslední době i žádanou na východ od českých hranic. Nechci být pesimista, ale někdy se mi zdá, že po připojení se ČR k evropsko-unijním sankcím vůči RF to už nejsou exportní ani ti „muzikanti, šunky, harfenice“, a tak si myslím, že půjde jen o turistiku. Ačkoliv dnešní zájem mladých Čechů o Rusko, zejména o Sibiř a Dálný východ, je větší než zájem mladých Rusů o Pražský hrad nebo Karlovy Vary. Ale třeba se mýlím…
České koruny - Sputnik Česká republika, 1920, 31.08.2021
Česko
ČSÚ: Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 8,2 % a mezičtvrtletně o 1 %
V předvolebním období, navzdory kauze Vrbětice a vyřazení ruského Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan, se přesto často hovoří o „ruské hrozbě“ a nutnosti zbavit se „ruského vlivu“. Jde podle Vás o umělé vytvoření pocitu strachu před „neznámým“ či o hru na vzpomínkách z minulosti? Co by podle Vás mohlo pomoci nastavení důvěrnějších a vřelejších vztahů mezi státy a lepšímu vnímání Rusů a Ruska českými občany?
Nedostává se, bohužel i na vysoké politické a státní úrovni, toho nejdůležitějšího – zdravého rozumu. Tragikomický „případ Vrbětice“ vstoupil do českých dějin a dostalo se mu toho nejhoršího ocenění, jakého se může takové podivně připravované dezinformační akci dostat – posměchu. A protože známe postavu četnického strážmistra Flanderky z Haškova Dobrého vojáka Švejka, zdá se, že dnes nikdo nepochybuje, že tajné zpravodajské služby, které jako vždy jsou spíše tajné než zpravodajské, se zachovaly podobně jako on a jeho nadřízení. A hrozba Dukovany - to známe už ze hry Voskovce a Wericha Kat a blázen. Když chce někdo kralovat, musí míti kata i blázna…
Jak říjnové volby ovlivní bilaterální vztahy obou zemí? Jakou předpověď dáváte?
Jak také víme z minulosti okořeněné anglosaským důvtipem – volby nic nezmění. Kdyby změnily, dávno by je zakázali. Rozhodně „něco nezmění“ volby v ČR. Snad jedině ty ve Spolkové republice Německo. Čeští „tlumočníci“ amerických sponzorů by mohli být nahrazeni německými muzikanty a jen některé jejich písně by mohli být „specificky české“.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала