Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Struktura a četnost hostů svědčí o vlastní politice ČT. Žantovský hodnotí žalobu Trikolóry

Česká televize - Sputnik Česká republika, 1920, 11.09.2021
Sledujte nás na
Trikolóra, Svobodní a Soukromníci žalují ČT kvůli tomu, že formace nebyla zařazena do předvolebních debat. Výběr účastníků na základě průzkumu volebního potenciálu je dle žalobců diskriminační vůči menším stranám. Člen Rady ČTK a novinář Petr Žantovský poukázal, že ČT tím přispívá k porušení principů demokracie a rovnosti politických subjektů.
Předvolebních debat veřejnoprávní televize se v tomto roce účastní sedm stran a koalic. Přitom dle § 16 odst. 8 Zákonu č. 247/1995 Sb. O volbách do parlamentu České republiky pro volby do Poslanecké sněmovny mají kandidující politické strany, hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám rovným dílem. Znamená to, že by všichni zaregistrovaní účastníci voleb měli mít rovné zastoupení v debatách veřejnoprávní televize?
Petr Žantovský: Určitě. Tím, že si ČT svévolně sama vybírá, komu dá a komu nedá prostor ve veřejnoprávním, občany placeném vysílání, se dopouští porušování základního pravidla, a to je rovnost práv. ČT takto dopředu diskriminuje určité subjekty, protože jim upře možnost prezentovat své programy před voliči. Je nehorázné, že se to děje, ale není nikoho, kdo by zasáhl. Sami politici z parlamentních stran nemají zájem poskytovat stejná práva ostatním, a tím se vlastně mlčky podílejí na podrazu, který provozuje ČT.
Pozvánky ČT vycházejí z průzkumu Kantar a Data Collect o nejvyšším volebním potenciálu, ve kterém se nejlépe umístily Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), ANO, Piráti a Starostové, SPD, ČSSD, Přísaha a KSČM. Hnutí ČSSD v klasických průzkumech voličských preferencí střídavě vycházelo s 2,5 až 4 % voličů, přesto se ale debat účastní. Jaké ukazatele a které průzkumy by se případně měly zohledňovat?
Považuji za nepřijatelné, aby se diskriminace odůvodňovala jakýmikoli „průzkumy“. Vzpomeňme na volby 1998, kdy ODS průzkumy prorokovaly 8 %, a ODS pak získala 28 %. Nebo v týchž volbách strana Důchodci za životní jistoty v průzkumech dosahovala až 10 %, ale nakonec dostala jen cca 3 % a do Sněmovny vůbec neprošla. Tak k čemu jsou takové průzkumy? Pro jednání ČT neznamenají žádné zdůvodnění, jen alibi.
Hnutí Trikolóra navrhuje, aby účast v debatách byla umožněna stranám, jejichž volební potenciál překročí tříprocentní hranici v průzkumech. Nakolik je to relevantní požadavek? Domníváte se, že žaloba strany může být úspěšná?
Myslím, že tato žaloba půjde, jako mnohé jiné, do koše, protože se nehodí do politického „krámu“ stávajících parlamentních stran. Přitom některé z těch nejhlasitějších (TOP 09, KDU-ČSL) měly v předchozích volbách něco málo nad pětiprocentní klauzuli, ale dnes se chovají jako vládci vesmíru. I kdyby měla Trikolóra a spol. nebo kdokoli jiný jen 3 %, má právo na prezentaci svých tezí na veřejnoprávních médiích. Smysl demokracie je, opakuji, v rovnosti práv (a povinností). Není možné, aby platilo Orwellovo „všichni jsou si rovni, jen někteří jsou si rovnější“.
Ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. nařizuje poskytovat objektivní a vyvážené informace, nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Podle ČT budou ostatní strany, které se debat neúčastní, každou neděli hosty pořadu Politické spektrum. Jedná se podle Vás o vhodný kompromis a proč ano/ne?
Předně platí ustanovení §2 zákona 483/91 o ČT a zákona 484/91 o ČRo, které ukládá těmto veřejnoprávním médiím povinnost přispívat k pluralitě názorů ve společnosti, a to bez ohledu na rozdíly politické, rasové, náboženské atd. ČT tento paragraf dlouhodobě neplní. Platí i zde však, že kde není žalobce, není soudce. Většině politiků dlouhodobě stav v ČT vyhovuje, a nebo se jen prostomyslně bojí údajného vlivu ČT na veřejnost. Přitom například průzkum Medianu z jara 2013 zjišťoval míru vlivu médií na volební preference v prezidentských volbách. Jen 13 % dotazovaných tehdy uvedlo, že na utváření jejich názoru měla nějaký vliv média. A pořad Politické spektrum? Ten ČT dala do časů, kdy je zcela mimo divácký zájem publika. Záměrně vyčleňuje „nepodstatné“ a „nedůležité“ strany a hnutí mimo hlavní vysílací prostor a mimo možnou a potřebnou konfrontaci s vybranými sedmi stranami. To je nehoráznost.
Lze letošní výběr shledat jako diskriminující vůči menším politickým subjektům? Jsou podle Vás jiné důvody kromě výsledků průzkumu, proč se ČT v těchto volbách rozhodla pro omezení počtu účastníků v debatách?
Jsem přesvědčen, že ČT, zejména její zpravodajská a publicistická část, provozuje jakousi vlastní politiku, má své favority, které podporuje, a ty, jimž důsledně a záměrně škodí. Stačí se podívat na strukturu a četnost vybíraných hostů a komentátorů do vysílání. Z drtivé většiny jde o lidi, kteří podporují stejný názorový trend jako ČT. Všimněte si, kolik skutečných odborníků z vysílání ČT v posledních letech trvale zmizelo: Zdeněk Zbořil, Jan Schneider, Jaroslav Štefec, Stanislav Novotný, Alexandr Tomský, a mohl bych jmenovat mnoho dalších. Proč byli zapsáni na pomyslný blacklist ČT? Protože si dovolují mít odlišné a zpravidla dobře vyargumentované názory.
Pravidla předvolebního a volebního vysílání České televize uvádí, že úkolem ČT je poskytování informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů. Část 1 ost. 5 uvádí, že vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti, odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie. Pokud se omezuje počet účastníků debat na základě průzkumu, lze hovořit o omezení všestrannosti a vyváženosti?
V každém případě. A, jak už jsem řekl, jde o záměrné a soustavné porušování zákona. A Vámi citovaný odstavec „pravidel“ je taková „Hlava 22“. ČT se dlouhodobě snaží ovlivnit výsledky voleb tím, že určité části názorového spektra nedává slovo, a pak se ohání tím, že právo na vysílací čas a prostor mají jen volebně úspěšné strany. Tím ale dopředu vylučují možnost, že by volebně uspěly strany jiné. Na druhou stranu bych to nepřeceňoval. Lidé mají snad svého rozumu dost a nenechají se manipulovat. Konečně, to jsme viděli oři prezidentských volbách 2013 i 2018, kdy Miloše Zemana média, zejména ČT, soustavně ostrakizovala a naopak protikandidáty vynášela do nebe. A jak to nakonec dopadlo, všichni víme. Proto není zdravé přeceňovat vliv médií. Ale samozřejmě ani podceňovat.
Karel Kovář  - Sputnik Česká republika, 1920, 11.09.2021
Česko
„Posloužil jsi k bagatelizaci homofobie v ČR.” Bloger Kovy podpořil Petra Fialu a schytal to
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала