Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

„Vyrobili by toho o dvakrát víc z plynových zdrojů.“ Český analytik k energetice PL a těžbě uhlí

Turów  - Sputnik Česká republika, 1920, 22.09.2021
Sledujte nás na
Navzdory penalizačnímu rozhodnutí soudu EU premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že Polsko nehodlá zastavit provoz hnědouhelného dolu Turów. Postoj sousedního státu, včetně jeho energetické politiky a možných ekonomických následků, hodnotí Vladimír Štěpán, expert na energetiku a jednatel poradenské společnosti ENAS group.
Denní pokutu ve výši půl milionu eur za pokračování těžby v hnědouhelném dolu Turów poblíž české hranice Polsko nehodlá hradit. Na včerejší tiskové konferenci premiér Mateusz Morawiecki označil rozhodnutí Soudního dvoru EU za „chybné, svévolné... založené na chybných závěrech“ a hodlá mu oponovat.
Záměr Polska pro Sputnik zhodnotil analytik a expert na energetiku Ing. Vladimír Štěpán. Dle něho postoj sousedního státu je v rozporu se současnou politikou EU. „V dnešní době, kdy Evropská unie chce zacházet z pohledu „čistší druh energie“, tj. využívat zemní plyn, otevírání nového dolu není na místě a nemělo by být vůbec povoleno. Protože emise z uhelných elektráren (tyto elektrárny pořád mají strašlivě nízkou 40procentní účinnost) způsobí víc druhů znečištění, včetně rakovinotvorných, to skutečně není nic, co by pomohlo ke zmírnění důsledků klimatické krizi,“ poukázal Štěpán.
KWB Turów v jihozápadním Polsku - Sputnik Česká republika, 1920, 17.06.2021
Česko
Ministři životního prostředí ČR a Polska: Chceme se o dole Turów dohodnout, a ne se soudit
Dodal, že pokud by se v těžbě pokračovalo, znamenalo by to navíc problémy na české straně. „To znamená voda a všechny další důsledky jenom znásobují důvody, proč by tento důl neměl být provazován a měl by být zavřen. Mám toto zcela jednoznačné stanovisko,“ dodal.
Dle Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka dosavadní těžba v dolu Turów způsobila pokles hladin podzemních vod o 64 metrů. Vodní útvar, který se nachází v ohrožení, má rozlohu 21,5 km2 a spadá do něho pět pohraničních obcí, včetně Hrádku nad Nisou, Oldřichova, Uhelné, Václavic a Grabštejna. Dle podrobné vědecké studiе zpracované výzkumným ústavem dochází k dlouhodobému poklesu vodních hladin již od 60. let 20. století.

Má Polsko vhodné alternativy?

Východiskem pro polskou stranu by podle Štěpána mělo být využití jiných zdrojů energie. „Polsko zemní plyn, chtějí plynovod s Norskem, pokud vím. Dokonce už se staví, jak jsem slyšel, je už podepsána smlouva, tak ať si ho využívají. I ruský plyn můžou si vozit, i LNG z Ameriky, taky o tom psali, jak si ho budou vozit ve velkém. Tak´ ať si ty zdroje využívají, co jím brání?“ ptá se analytik.
Jedná se o Baltic Pipe, součást plynovod Europipe II, který má snížit závislost Polska na dodávkách plynu z dostavěného Nord Stream 2. Dle týdeníku Hrot se na rok 2022 plánované otevření nového plynovodu odsouvá kvůli hrozbě pro populaci netopýrů a myší v úseku dlouhém 210 kilometrů, který leží na území Dánska. Je to důvod, proč kodaňské úřady odvolaly stavební povolení z roku 2019.
Dle polské vlády má uhelná elektrárna v Turówe strategicky význam, dodává 7 % energie polského energetického mixu a zásobuje elektřinou 4 mil. domácností a firem. V roce 2016 Polsko přitom ujišťovalo ministra životního prostředí, že projekt na rozšíření dolu není definitivně schválen a bude ve věci pokračovat s Českou republikou společně. Ve stejném roce byla zřízená pracovní skupina posuzující tuto problematiku. Nicméně dle Ekolistu v roce 2019 Polsko nezohlednilo připomínky České republiky a nečekalo na ukončení mezinárodních konzultací ke změnám územního plánu.
Státní skupina PGE (Polska Grupa Energetyczna S.A.) v minulém roce licenci na těžbu uhlí v dolu prodloužila do roku 2044 navzdory protestům České republiky a nevládních ekologických organizací. Pokračování těžby podle polského ministra pro životní prostředí Michała Kurtyka odpovídá zásadě racionálního řízení ložiska nerostů a tím pádem je v souladu se zájmy polské veřejnosti.
„Zrovna polská strana má obrovskou spotřebu energie. Měla by investovat peníze do snížení spotřeby energie a ekologické technologie. Jsou v tom hodně pozadu za Českou republikou. Můžou klidně snížit 20 % stávající spotřeby energie, která je založená na uhlí. Kdyby nahradili uhelný zdroj plynárenským a šli by i do decentralizovaných zdrojů, tak místo účinnosti 40 % dosáhnou 80 %, a spotřeba energie klesne o mnoha desítek procent. Vyrobili by toho dvakrát víc z plynových zdrojů a efektivněji než z dolu, který je skutečně přežitý,“ domnívá se analytik Štěpán.
Současná politika Polska podle analytika zcela protiřečí záměru Zeleného údělu: „Když si vezmeme, že všechny státy zavírají uhelné doly, jak je možné, že tady je otevírán nový důl? To je absolutně nepředstavitelné, to je proti základním principům energetické politiky Evropské unie. Nevidím v tom žádný smysl.“
Připomínáme, že v dubnu tohoto roku výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans přizval projevit solidaritu s hornickými regiony, které budou transformací nejvíce zasažené. Polsko by mělo definitivně skončit s provozem uhelných elektráren za 30 let, neboli v roce 2050, přitom klíčovou roli v dekarbonizaci hraje právě skupina PGE, která se podílí na výrobě 40 % energie Polska.

Následky pokračující těžby pro Česko

Dosavadní těžba dolu stále působí problémy s vodními zdroji v českém pohraničí. V minulém roce dle odhadu Severočeské a Frýdlantské vodárenské společnosti náklady na ochranu zdrojů pitné vody v Libereckém kraji kvůli pokračování těžby v dolu Turów byly oceněny částkou 1,5 miliardy korun. Klesání hladin vody nepřímo způsobilo i dlouhodobé sucho trvající od roku 2014. Jeho dopad by ovšem nebyl tak citelný, kdyby se do toho nepromítala těžba uhlí.
Порт Мукран - логистический центр Северного потока-2 - Sputnik Česká republika, 1920, 11.09.2021
Svět
Německá kancléřla Merkelová a polský premiér Morawiecki diskutovali o plynovodu Nord Stream 2
Podle Štěpána dochází i k poškozování zdraví kvůli kancerogenním emisím do ovzduší. „Tady vzniknou ekonomické škody. Budou emise, z toho nemocní rakovinou a mrtví lidé. Je tam rakovinotvorný prach. Česká republika má nejvíc rakoviny v Evropě právě kvůli tomu, že provozovala a provozuje špinavé úhelné zdroje. Na severní Moravě je to vůbec nejhorší skoro v Evropě, a ještě si to tím budeme zhoršovat,“ uvedl.
Dostupná data z celosvětového průzkumu GLOBOCAN 2012 potvrzují, že Česko drží první místo ve výskytu a úmrtnosti na rakovinu ledvin, a to na evropské i celosvětové úrovni. Kromě toho je míra výskytu rakoviny slinivky břišní alarmující, zátěž mezi českou populací patří celosvětově k nejvyšším.
Evropská unie by se podle Štěpána měla postarat o přidělení částky z pokuty kvůli pokračující těžbě v dolu Turów ve prospěch České republiky. „Vezměte si, když vám někdo na hranici otevře takový důl, přitom zazní nějaké sliby o tom, co všechno udělají. Jak je vidět, z toho se nezrealizovalo prakticky nic. České obce zůstanou bez vody, budou postižené obrovskými emisemi z těchto zdrojů. Pokud Polsko to dál neuzavře a nepřijme potřebné opatření, Evropská unie by měla trvat na tom, že prostředky z denní pokuty by se měly zainvestovat na české straně tak, aby škodlivé následky způsobené provozem dolu se v České republice odstranily. Je to celkem jasné. Když peníze půjdou do zdrojů EU, tak by měly být potom přidělené České republice,“ podotkl na závěr Vladimír Štěpán.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikacích Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала