Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Věda a technologie
Novinky v technologiích, objevy a výzkum

Vědec vysvětlil, jakou barvu má Slunce

Slunce - Sputnik Česká republika, 1920, 25.09.2021
Sledujte nás na
Maximum intenzity slunečního světla připadá na tyrkysově zelené pásmo spektra, což je spojeno s teplotou povrchu hvězdy, lidské oko a zpracování signálu v mozku však mění viditelnou barvu na bílou, řekl v rozhovoru pro Sputnik vědecký pracovník oddělení fyziky vesmírné plazmy Ústavu vesmírných výzkumů Ruské akademie věd Andrej Malychin.
Diskuse o barvě Slunce začala poté, co řada ruských médií zveřejnila článek astronoma britského Astrofyzikálního střediska Jodrell Bank Alastaira Gunna. Při překládání článku se média rozcházela v tom, jaké je Slunce ve skutečnosti – bílé nebo zelené.
Jak vysvětlil Sputniku Malychin, ve fyzice se považují hvězdy za naprosto černá tělesa. Tak se nazývají objekty, které pohlcují jakýkoli proud světla a neodrážejí ho. „Jinými slovy posvítíte-li na Slunce baterkou, neodrazí vám zpátky nic, neuvidíte ho,“ řekl vědec.
Vysvětlil, že hvězdy svítí kvůli teplotě povrchu, stejně jako svítí rozžhavený páječ, pohrabáč nebo hřebík. Pro každou teplotu je charakteristické záření s určitou vlnovou délkou. Světlo červeného trpaslíka (malé a poměrně chladné hvězdy) odpovídá 3000 kelvinům, pro Slunce bude křivka záření odpovídat přibližně 5500 K.
Jupiter - Sputnik Česká republika, 1920, 21.09.2021
Věda a technologie
Vědci informovali o silné kolizi ve vesmíru
„Když to všechno zobecníme, uvidíme, že maximum slunečního záření podle Wienova zákona (který stanovuje závislost délky vlny na teplotě černého tělesa) připadá na vlnovou délku 501 nanometrů. Tuto barvu můžeme označit za tyrkysovou nebo zelenou. Jako zelené můžeme označit pásmo 500 až 570 nanometrů. A odsud ten senzační titulek: Slunce je zelené,“ řekl Malychin.
Jak však podotkl vědec, není třeba pospíchat se závěry. Za barvu se označuje to, jak člověk vnímá určité elektromagnetické záření. Lidské oko je omezeno v rozsahu vnímání barev třemi typy fotoreceptorů. Nejcitlivější receptor L odpovídá za žluté a červené pásmo. M a S receptory za zeleně žluté a fialově modré barvy. Nejcitlivější L receptor zachytí signál nejsnadněji, a proto člověk musí skoro vždy vidět okolní svět v červených barvách. Aby vyrovnal rozdíl v dostávaných signálech, přivádí je mozek k barevné bilanci.
„Skoro celé viditelné pásmo slunečního světla (380 až 780 nanometrů) se kryje maximem křivky slunečního záření. S ohledem na zvláštnosti našeho zraku sluneční záření osvětluje skoro rovnoměrně L, M a S receptory. Náš mozek to koriguje a říká, že je každé barvy přibližně stejné množství, a vidíme v důsledku toho bílé světlo. O tom právě je řeč v článku britského vědce,“ řekl Malychin.
Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала