Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Муниципальные служащие Нью-Йорка во время протеста против обязательной вакцинации - Sputnik Česká republika, 1920
Svět
Aktuální novinky a události ze zahraničí

„Blížíme se k okraji.“ Evropě předpověděli katastrofální zimu

© Sputnik / G. KoposovAntarktida se vyznačuje zvláště tvrdým podnebím. Ve Východní Antarktidě na sovětské antarktické stanici Vostok byla 21.července 1983 zaznamenána nejnižší teplota vzduchu na Zemi za celou historii meteorologických měření: 89,2 stupně pod nulou. Oblast je považována za pól chladu Země
Antarktida se vyznačuje zvláště tvrdým podnebím. Ve Východní Antarktidě na sovětské antarktické stanici Vostok byla 21.července 1983 zaznamenána nejnižší teplota vzduchu na Zemi za celou historii meteorologických měření: 89,2 stupně pod nulou. Oblast je považována za pól chladu Země - Sputnik Česká republika, 1920, 27.09.2021
Sledujte nás na
Rusko exportuje do Evropy málo plynu. Kvůli tomu mají v Evropě jeho nedostatek a ceny elektřiny se zvýšily, píše švédský list Svenska Dagbladet.
„Když bude v Evropě studená zima, bude to katastrofa,“ řekl Arne Österlind ze společnosti Shepherd Energy, investiční manažer a poradce pro energetický trh.
Rychle rostoucí ceny plynu v Evropě, jež se za pouhých několik měsíců zvýšily trojnásobně, se vysvětlují především tím, že ruský Gazprom nabízí méně plynu, hlavně přes plynovod vedoucí přes Ukrajinu. Na říjen objednalo Rusko neobvykle malý objem tranzitních kapacit, zatímco v evropských plynových nádržích mají rekordně malé zásoby, řekl hlavní investiční manažer Arne Österlind. Přitom se spuštění nového plynovodu Nord Stream 2 stále odkládá.
Jiné vysvětlení spočívá v tom, že evropský trh je dnes stále více závislý na počasí. Zvlášť se mu nehodí bezvětří.
Situaci také ovlivnila globální poptávka po plynu. Brazílie začala například skupovat na trhu americký plyn, poněvadž má rovněž problémy se zásobami kvůli nízké hladině plynu v nádržích. Obyčejně právě tento plyn exportují do Evropy.
Ve Velké Británii jsou dnes rekordně vysoké ceny plynu na vrcholu politického dění. Jeden ministr byl v těchto dnech nucen vyzvat obyvatele, aby v panice nenakupovali potraviny, které mohou dojít, pokud začne reálný nedostatek kysličníku uhličitého, například pro pivo a sodovky. Navrhují, aby uhelné elektrárny fungovaly déle, než se plánovalo.
Český diplomat Jaroslav Bašta - Sputnik Česká republika, 1920, 26.09.2021
Česko
„Green Deal sehraje v likvidaci Západu větší roli než islamizace.“ Diplomat Bašta si nebral servítky
V mnoha jiných zemích je problém elektřiny a plynu také velmi palčivý. Ve Španělsku, kde lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti vysokým cenám, použili politici poněkud divný model: energetické podniky, jež dnes nevídaně bohatnou, mají vrátit část zisku, kterou stát pak vrátí spotřebitelům. Italská vláda se rozhodla dočasně snížit jiné poplatky, kromě plynu a elektřiny, aby trochu snížila výdaje občanů na domácnost.
Ale přece máme pouze září. Když zima bude v Evropě neobvykle chladná, bude to skutečná katastrofa, míní Arne Österlind. Stejně jako jiní experti nevylučuje, že lokální odpojení elektřiny bude jedním z rozhodnutí, pokud nebudou stačit kapacity.
Nekřesťanské ceny plynu bezprostředně ovlivňuji ceny elektřiny, včetně Švédska, i když nemáme plynové elektrárny. Plyn má dnes cenu přibližně 70 eur za megawatt za hodinu, což v přepočtu na cenu elektřiny činí 140 eur za megawatt, nebo přibližně 150 øreza kilowatt (pozn. necelé čtyři koruny). Je to přibližně stejně jako v poslední době činila cena německé elektřiny, kterou „dováželi“ do jižního Švédska přes stále větší počet transhraničních kabelů.
Obchod s elektřinou je také vysvětlením toho, že na jihu Norska mají v posledních dnech nejvyšší ceny elektřiny ve Skandinávii, i když tato země má obrovské množství levné vodní energie.
Jenže žádný deficit kapacit ve švédském systému zásobování elektřinou zatím není, informuje společnost Svenska Kraftnät (pozn. švédská státní společnost provozující elektrické sítě). Může ale vzniknout, na což již dnes poukazuje řada příznaků. Značně menší než obvykle množství vody ve skandinávských vodních nádržích a celkový deficit na kontinentu, velká aktivizace průmyslu a velká spotřeba elektřiny tímto průmyslem, snížení podílu jaderné energie při intenzivnějším použití větrné energie činí elektrické systémy citelnějšími na změny počasí.
„Jsme stále blíž a blíž k okraji,“ říká Arne Österlind.
Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала