Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Moskva uvedla hlavní podmínku zahájení dialogu s Prahou. Názor ruského odborníka

© Sputnik / Vladimir Sergeev / Přejít do fotobankyVýhled na Kreml v Moskvě. Ilustrační foto
Výhled na Kreml v Moskvě. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 29.09.2021
Sledujte nás na
Ministerstvo zahraničí RF se domnívá, že jednou z podmínek obnovení konstruktivních vztahů s Českem je přijatelné řešení situace s památníkem I. S. Koněva. Proč se ale Rusko rozhodlo začít zrovna tímto? A co obvinění z výbuchů ve Vrběticích, demonstrativní snížení počtu ruské ambasády, vyloučení ruské společnosti z tendru na dostavbu Dukovan?
Situaci Sputniku vysvětlil ruský odborník na střední Evropu a bohemista Vadim Truchačev:
Faktem je, že v bojích za osvobození Československa zahynulo téměř 140 tisíc sovětských vojáků. To je více než všechny ztráty Čechů a Slováků během druhé světové války. 140 tisíc našich vojáků zahynulo za osvobození téměř celého Československa, s výjimkou západních a jižních oblastí České republiky, které osvobodili Američané. A maršál Koněv, bez ohledu na to, jaké námitky vůči němu vznesete, je pro nás zosobněním paměti obětí, které Rusové položili na oltáři vítězství. Ivan Koněv je považován za druhého, po Georgijovi Žukovovi, maršála vítězství – je to posvátná postava pro náš lid. Když začal příběh odstranění památníku, nikdo v Rusku nezačal hloubat do specifik české legislativy a práv místní samosprávy, práv starosty Prahy 6. Rozuměli jsme jen jedné věci: odstranění tohoto pomníku hrdiny-osvoboditele je jednoduše plivnutím do našich duší.
Přesto však v roce 2020 nedošlo na úplné zmrazení česko-ruských vztahů.
Je to proto, že prezident České republiky Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš a tehdejší ministr zahraničí Tomaš Petříček se vyslovili proti tomuto vandalskému činu nebo se pokusili situaci nějak uhladit. Vztahy samozřejmě zůstaly narušené, které však dorazil „špionážní skandál“, který se rozehrál na pozadí skutečné hysterie opozice, která obvinila Rusko ze všech smrtelných hříchů. A pak už i u nás začali Čechům připomínat minulost. Například to, jak během válečných let vznikal Československý armádní sbor pod velením generála Ludvíka Svobody. Kde se pro něj vzaly kádry a že to byli hlavně zajatí čeští vojáci Wehrmachtu… O Češích se začalo mluvit jako o kolaborantech, což osobně považuji za přehnané. Vždyť mnoho českých bojovníků se do vojsk Wehrmachtu dostalo proti své vůli. Tak či onak, otéto stránce naší společné historie v Rusku začali mluvit a mluvili o ní poprvé.
Mimochodem, případ odstranění památníku Koněva, který ponížil důstojnost Ruska, nevznikl z ničeho. Negativní nálady vůči ruským osvoboditelům Československa od Hitlerova fašismu, a obecně vůči Rusům, byly připravovány již dlouhou dobu. Přispěl k tomu i první prezident Václav Havel, při němž země začala po „čečenské válce“ poskytovat útočiště takzvaným odbojářům z Čečenska, těm, kteří jsou u nás považováni za teroristy. Pamatujeme si také, jak Václav Havel protestoval proti návštěvě Vladimira Putina v České republice v roce 2006. Nehezký příběh se odehrál i v roce 2011, kdy německá organizace Werkstatt Deutschland chtěla udělit cenu Kvadriga tehdejšímu premiérovi Ruské federace Vladimiru Putinovi. Po výhrůžkách Václava Havla, že se v takovém případě vzdá své „Kvadrigy“, kterou dříve získal, se organizátoři rozhodli cenu Putinovi neudělit. Napětí v mezistátních vztazích samozřejmě přidaly i pokusy o vybudování americké radarové základny protiraketové obrany v České republice zaměřené na Rusko. Plán ale padl, většina populace se aktivně postavila proti. Ale české úřady byly tehdy, v letech 2006-2009, připraveny poskytnout Američanům polygon v Brdech. Dál naše země oddaloval i bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, aktivní zastánce politiky Východního partnerství v oblasti evropské integrace bývalých sovětských republik, což, mimochodem, stvrdil jeho projev na kyjevském Majdanu.
No, a pak jsou tady sankce proti Rusku, k nimž se Česká republika připojila, a to navzdory negativnímu postoji svého prezidenta. Podělím se o skutečnost, o které se málo ví. Dnes zůstávají mezi zeměmi, kam zatím nezavítal ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov po roce 2014 (vstup Krymu do Ruska), pouze Česká republika a Rumunsko. Na toto demonstrativní odmítnutí českého ministerstva zahraničí vést dialog se svým ruským protějškem nejprve v osobě Lubomíra Zaorálka, poté Jakuba Kulhánka, se v Moskvě nezapomnělo. Stejně jako na zpolitizovanou kauzu s výběrovým řízením na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, v níž byla nedávno učiněna poslední smutná tečka. Ano, nejsme uraženi, pokud chcete za reaktor zaplatit více, pokud chcete méně záruk bezpečnosti – vaše volba! Dále kauza Vrbětice, která se po 7 letech náhle vynořila na povrch, „špionážní skandál“, diplomatická válka… Právě tak Česká republika skončila na seznamu nepřátelských zemí Ruska. Při vší snaze dnes takový koncept jako česko-ruské mezistátní vztahy jednoduše neexistuje.
Nicméně, vysoce postavený představitel ruského ministerstva zahraničí dává jasně najevo, že by se situace mohla dostat ze slepé uličky…
Ano, instalace památníku Koněva na důstojném místě, například na Koněvově ulici, která je v jiné čtvrti české metropole, nebo před (ne za) plotem ruské ambasády v Praze, by byla skutečnou akcí v tomto směru.
České ministerstvo zahraničí neustále hovoří o potřebě obnovit vztahy s Moskvou, zdůrazňuje však, že první krok musí udělat Moskva.
Poslyšte, my jsme zmrazení vztahů nezačali. Jsem hluboce přesvědčen, že první krok by měla udělat česká strana. Jakým směrem by se měl tento krok ubírat, dala Moskva jasně najevo, a to mimo jiné i ústy šéfa Třetího evropského odboru ruského ministerstva zahraničí.
V České republice proběhnou příští týden volby do Poslanecké sněmovny a zatím není jasné, jak bude nová česká vláda vypadat a co s ní lze vyjednat.
Průzkumy ukazují na vítězství strany ANO a tu nepodporuje (doufejme) volič, který démonizuje Rusko. Vše bude záviset na složení nové vlády. Pokud do koalice s Andrejem Babišem vstoupí Piráti a STAN, bude mezi Moskvou a Prahou zachován status quo. Pokud se alespoň v nějaké formě objeví v koalici SPOLU, pak budou česko-ruské vztahy horší než ty polsko-ruské. Někteří analytici zvažují také možnost podpory budoucí české vlády stranou SPD Tomia Okamury, který se zdá být nakloněn spolupráci s Kremlem. Osobně si ale myslím, že je jeho spojenectví s Babišem nepravděpodobné…
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikacích Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала