Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Dražší povolenky snižují konkurenceschopnost průmyslu EU, varuje předseda Ocelářské unie. Co dál?

© Foto : Facebook/ArcelorMittal OstravaOstravská huť ArcelorMittal. Ilustrační foto
Ostravská huť ArcelorMittal. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 01.10.2021
Sledujte nás na
Cena emisních povolenek vyšplhala v září na rekordních 64,37 eur za tunu CO2. S trojnásobným zdražováním od roku 2019 EK ve svém energetickém plánu nepočítala. Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie, vidí příčiny v obavách emitentů kvůli klimatickému plánu EU a zájmu investorů. Promluvil o následcích růstu pro ocelářský průmysl v ČR.
Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) byl spuštěn před 16 lety pro snížení emisí skleníkových plynů průmyslovými odvětvími. Limity na emise pro jednotlivé státy ročně přiděluje EK dle plánu a v souladu se stanovenými klimatickými cíli. Připomínáme, že v červenci byl EK definován nový cíl na snížení CO2 na 55 % do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
Množství emisních emitovaných povolenek se pravidelně snižuje a s neupotřebenými povolenkami se obchoduje na aukcích. Jejich část se přiděluje zdarma pro vybrané energeticky náročně odvětví, zejména pro ocelárny a elektrárny. Cena za překročení emisních povolenek se přitom promítá do nákladu na výrobu energie a do cen průmyslového zboží, což znevýhodňuje český průmysl v porovnání s dovezeným ze zahraničí, kde podobné emisní limity neplatí.
K růstu cen povolenek se vyslovil předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Podle něho je zapříčiněn v první řádě očekáváním emitentů, že bezplatná alokace nepokryje jejich potřeby a budou tedy nuceni povolenky dokupovat. V komentáři pro Sputnik uvedl i dva další důvody: „Dále obavy emitentů, že cena dále poroste, vzhledem ke klimatickým plánům Evropské komise. A konečně vstup nových hráčů na trh s povolenkami v podobě finančních investorů, kteří hledají příležitost ke zhodnocení finančních prostředků v situaci, kdy je globální ekonomika plná peněz od vlád a centrálních bank.“
Český premiér Andrej Babiš na summitu EU v Bruselu. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 27.09.2021
Česko
Babiš prohlásil, že na summitu EU bude řešit hranici ceny emisních povolenek a společný nákup plynu
Systém emisních povolenek má také stimulovat investice do čistých technologií. Výnosy z jejich dražebního prodeje se vynaloží na pořizování zdrojů energie z obnovitelných zdrojů a udržitelnou dopravu. Tento záměr by byl efektivnější za nižší ceny povolenek.
„Od letoška musí firmy povolenky dokupovat, tj. představují náklad, nikoliv příjem. Cena povolenky vyskočila tak rychle, že to nikdo, včetně Evropské komise, vůbec nečekal. Průmyslové firmy se musí zorientovat v nové situaci, kdy povolenky nejsou za pět, ale za šedesát euro, což staví jejich investiční plány do úplně nového světla, a nutí je to přehodnotit dlouhodobou strategii,“ řekl Urban.

Povolenky znevýhodňují evropský průmysl. Řešení k tomu se projednává

Jak uvedla Zuzana Kubátová ve svém komentáři pro Seznam Zprávy, povolenky potvrdily svou pověst dobrého investičního nástroje, nicméně jako regulátor emisí a podpora čistých technologii se neosvědčily. Například při zahájení systému v roce 2005 velký příděl povolenek způsobil to, že jejich cena se propadla skoro k nule. Navíc regulátor nebyl schopen zjistit poptávky a požadavky znečišťovatelů. Dražební systém začal fungovat teprve od roku 2013.
Současné vysoké ceny se nepříznivě promítnou mimo jiné i do národního ocelářského průmyslu a znejistí plánování investic do budoucna. Potvrdil to i předseda představenstva Ocelářské unie. Drahé povolenky dle Daniela Urbana každopádně přiblíží konec výroby oceli redukcí železné rudy pomocí koksu v ČR i jinde v Evropě. „Dražší povolenky obecně znamenají sníženou konkurenceschopnost evropského průmyslu proti výrobcům ze třetích zemí mimo EU, kteří nečelí klimatickým nákladům,“ poznamenal závěrem expert.
Evropská unie přitom produkuje pouze 8 % celosvětových skleníkových emisí. Dle údajů z roku 2019 největší podíl na nich stále Čína, Spojené státy, Indie a Ruska federace. Úsilí pro dosažení klimatických cílů by proto bylo účinné, pokud by se na snižování emisí podíleli také největší znečišťovatelé ovzduší.
Ocelářská výroba - Sputnik Česká republika, 1920, 23.09.2021
Svět
Rusko se připravuje reagovat na novou evropskou daň
Pro řešení této situace se delší dobu zvažuje zavedení uhlíkového cla. Dle balíčku Fit for 55 by se jednalo o CBAM – Carbon Border Adjustment Mechanism. Dle návrhu EK by bylo clo uvalováno na importované zboží pocházející ze států mimo EU. Dle plánu systém začne platit od roku 2026 pro ocel, železo, cement a elektřinu s emisemi obsaženými v jejich produkci. V červenci Mezinárodní měnový fond projednával přijetí pružné a diferencované minimální daně z uhlíku s cenami od 25 do 75 USD (22 až 65 eur) podle objemu emisí. Experti se domnívají, že tento krok by mohl do roku 2030 snížit emise o 23 %.
Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала