Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Epidemiolog Beran: Očkování není tečka za viry. Nečiní člověka nesmrtelným. Přesto má velký smysl

© Sputnik / Ramil Sitdikov / Přejít do fotobankyInjekce
Injekce - Sputnik Česká republika, 1920, 19.10.2021
Sledujte nás na
Ve světě stoupají covid statistiky. Aktivita antivaxerů roste. Lidé by jistě rádi slyšeli, jak se zachovat, když už koronavirem onemocní. Proč je stále tak velká nedůvěra k vakcínám? Jak neupadat do krajností? Jak nebýt „pokusné morče“ nebo naopak „sektářský“ antivaxer? Pro fakta si jdeme k Jiřímu Beranovi, lékaři, profesorovi a epidemiologovi.
Pane doktore, zase rostou covidová čísla, jak u nás, tak ve světě. Jsme ve fázi, kdy lidé váhají s očkováním. Jsou liknaví kvůli určitým obavám z vakcín. Někteří se bojí očkovat, zejména jsou-li ve fertilním věku, zní – doufám – předsudek, že očkovaný může ztratit rozmnožovací schopnost… Proto bych touto otázkou začal. Je na tom něco pravdy?
Jiří Beran: Vakcíny, které jsou v tuto chvíli k dispozici – že by ovlivnily fertilitu? Objektivně vzato a bez spekulací říkám, že neproběhla žádná studie, která by zkoumala fertilitu mužů a žen před a po očkování. Pokud někdo vyvíjí na internetu úvahy tímto směrem, nejspíše vychází z nějakých nepřímých indicií. Osobně si nedovedu představit mechanismus, jak by taková „sterilizace“ měla zafungovat, a to ať už u vakcín založených na messengerové ribonukleové kyselině nebo u vakcín založených na virovém vektoru. Zda vakcíny proti covidu mohou snížit fertilitu, není prokázáno.
U covidu bych si uměl představit nebezpečí horečky, která by mohla narušit funkci žláz… Jde-li o ty vakcíny, je snad chyba v osvětě, že se to lidem dobře nevysvětlilo?
Z hlediska vakcín se podcenilo mnohé. Zpočátku se říkalo, že vakcíny jsou tečkou za koronavirem. Ti, kteří tomu rozuměli, věděli, že to není žádná tečka za nemocí. Každý člověk, který je očkován, nakonec musí onemocnět, aby si vytvořil slizniční imunitu, aby se v bráně, kudy virus přes sliznici nosohltanu vstupuje, vytvořila obrana. Lidé jsou dnes zklamaní, pokud jsou naočkované osoby najednou pozitivně testovány. Mělo se zdůraznit, že pokud jsou lidé pozitivně testováni, covid u nich probíhá již mírně. A to je přesně to, proč jsou vakcíny (i v současné podobě) výhodné.
Co bylo dále špatné: nikdy se u nás nesmělo připustit, že „někdo“ neumřel na covid, ale s covidem. Je v tom rozdíl. To byla ostatně myšlenka, která se „zamlčela“. Bývalý náměstek ministra zdravotnictví prof. Černý byl za ni perzekuován. Dnes už je to evidentní. Například v datech za září letošního roku jsme viděli, že 33 % lidí starších 60 let, kteří zemřeli (bráno ze všech zemřelých nad 60 let), byli plně očkováni a s plnou imunitou. Musíme tedy přijmout tezi, že očkování nás ochrání před závažnou formou onemocnění a u těch, kteří mají jiná velmi těžká onemocnění, dochází k tomu, že umírají na své chronické choroby. Může se stát, že u takovýchto zemřelých je navíc konstatována covid pozitivita.
Musíme začít hovořit o tom, že je tu celá řada lidí, kteří umírají s covidem, nikoli nutně na covid samotný. Bylo by třeba, aby to zohlednily svodky statistik. Důležitým je také fakt, že bychom si měli uvědomit, že když už jsme jednou očkováni, vůbec to neznamená, že časem nezemřeme, byť na něco jiného než je covid-19…
Lidé se často ptají, jak se chová neléčený koronavirus. Pokud onemocníme covidem, můžeme mu nechat „volný průběh“?
Neléčený koronavirus je riziko. Daná infekce vytváří tři základní komplikace. Komplikace jsou výraznější u osob z rizikové skupiny. Jde o osoby starší 60 let, pak to jsou všechny osoby mladší, a sice s chronickým onemocněním jako je cukrovka, jako je obezita, jako je ischemická choroba srdeční... Tyto osoby mohou být ohroženy závažným průběhem onemocnění. Komplikace jsou tři.
Za prvé, když se virus šíří, potlačuje tvorbu bílých krvinek, resp. lymfocytů. Dochází ke stavu, kterému říkáme lymfopenie, ta je velmi úzce svázaná s hospitalizací a úmrtím; čím je horší, tím dříve přivezou infikovaného do nemocnice, kde je velké riziko smrti. Je potřeba s tímto počítat a imunitní systém posilovat preventivně. Ve chvíli, kdy je osoba pozitivně testována, pořád jsem přesvědčen o pozitivním efektu některých imunomodulačních léků (imunomodulátorů), které budou napomáhat k tomu, aby k poklesu bílých krvinek nedošlo. Letos na jaře se u tohoto typu komplikace navíc ukázalo, že někteří lidé – mezi ně patří hlavně ti, které jsem předtím vyjmenoval –, mají bílé krvinky s povrchovým receptorem pro virus. Místo, aby bílá krvinka virus zničila, virus naopak vstoupí do bílé krvinky a zničí ji. V tomto smyslu se koronavirus chová jako virus HIV.
Další komplikace vzniká z pomnožení viru v endotelu cév. Dochází k porušení výstelky. Mění se lokální podmínky, což vede ke vzniku trombů. Dochází tromboembolické nemoci žilní, která může mít různé projevy. Je potřeba také na ni od začátku myslet, resp. tím, že lidé při vysoké horečce budou mít dostatečný příjem tekutin, budou mít bandážované dolní končetiny, budou využívat antiagregačních léků či antikoagulačních léků, které jsou na bázi nízkomolekulárního heparinu. To všechno jsou věci, které dokáže zařídit praktický lékař. Lidé, kteří používají tyto preparáty (lidově „léky na ředění krve“), jsou z hlediska nemoci na tom velmi výhodně, protože se u těchto lidí jedna z komplikací možná vůbec nedostaví…
Na konci prvního týdne od začátku nákazy se stav mírně zhorší a hrozí třetí komplikace. Zvýšenou teplotu začne provázet mírná dechová nedostatečnost. Věští to rozvoj tzv. druhotného zápalu plic, ten vzniká z toho, že virus napadá dýchací cesty, v nichž se dále rozmnožuje. Otevírají se brány pro bakteriální infekci (sekundární infekce). Zde se nesmí zaváhat. Musí se nasadit empirická léčba antibiotiky: používají se potencované penicilíny nebo makrolidy.
Pokud se během prvního týdne nemoci covid-19 bude myslet na všechny tyto tři komplikace zároveň, bude u toho probíhat symptomatická léčba ostatních příznaků jako je horečka, kašel apod., tak samozřejmě u daného člověka by nemělo dojít k zásadnějším komplikacím. Přehlížení těchto komplikací však vede k tomu, že se lidé dostávají do nemocnic pozdě, navíc ve špatném stavu. Velké procento lidí má bohužel problémy na základě komplikací spojených s tromboembolickou nemocí (podle věku: 30–70 %...). Řada lidí má sekundární zápal plic. Toto všechno jsou komplikace, na něž je třeba myslet u pacientů v jakémkoli věku, kteří se infikují covidem…
Když člověk cestuje. Platí stále, že vhodným (preventivním) lékem je Isoprinosin?
Když si jej vezmete od začátku infekce, od zjištění pozitivity či varovných a typických příznaků (ztráta čichu, chuti), preparát mitiguje (vyvažuje) negativní účinek viru ve smyslu virem vyvolané imunosuprese (nedostatek vlastní tělesné imunity). Pokud imunosuprese trvá u seniora týden, u mladého člověka den dva, tento lék – který výrazně zvyšuje počty buněk, jež bojují proti viru (jsou to takzvané NK buňky a cytotoxické T-lymfocyty) –, napomáhá velmi výrazně překonávání prvotní imunosuprese, od které se v opačném případě odvíjejí všechny komplikace.
Jak dlouho brát Isoprinosin? Může se brát preventivně?
Preventivně by se brát neměl. Pro běžného člověka to nemá smysl, byť v Pobaltských státech je hojně využíván, také v Polsku pro takzvanou prevenci akutních virových respiračních onemocnění.
Pomocí Isoprinosinu se rozpohybuje imunitní systém, užívá-li se 1x či 2x denně 1 tableta po dobu 10 dnů. Následuje dvacetidenní pauza. Pak se cyklus 2krát zopakuje. Toto opatření rozpohybuje, zpružní imunitní systém. Ze studií se ukazuje, že v určitých segmentech populace má toto význam na snížení počtu akutních respiračních virových onemocnění. Pokud se Isoprinosinem léčí covid, je to na lékařský předpis, lék je vydán jako off-label, pacient si jej zaplatí. Pomocí léku se mitiguje efekt virové imunosuprese. Čili brát Isoprinosin, až to začne.
Při covidu je dávkování 3krát 2 tablety po dobu 7 dní; sedm dní naprosto stačí; po odeznění příznaků by se měly dobrat 2 tablety. Je třeba podpořit buňky, které bojují s covidem na maximum kolem pátého dne. To, co virus ubere z imunitního systému, tento lék se tam snaží vrátit. Tím to nikdy nespadne do hladin, ze kterých není možné se dostat.
Mám ještě dotaz na roušky/ respirátory. Lidé na FB se občas diví, jak to, že jde-li o infekční materiál, že se nedefinuje místo odhazování takového nebezpečného materiálu…
Nejde o miliony roušek zdravých lidí. Spíše jde o roušky těch, kdo byli v kontaktu s někým covid pozitivním. Zde je s rouškou třeba nakládat jako s možným biologicky kontaminovaným materiálem. Obecně se uznává, že každý takový je třeba dát do samostatných igelitových sáčků, ty se potom mohou odhodit do běžného odpadu, ale ani to není ideální. V ordinacích musíme s tímto pracovat přímo jako s nebezpečným materiálem, musíme ho likvidovat tak, jak likvidujeme jiný biologický materiál.
Pokud někdo prochází očkováním (a dosud ani covid neměl), může covidem nakazit někoho třeba v rodině?
Očkovaný proti covidu, pokud není jinak infikován živým virem, tím, že je očkován, nemůže nikoho nakazit. Musel by být nejen očkován, ale zároveň už předtím infikován: potom i očkovaná osoba, která nemá obranné látky na sliznici z dřívějška (po předešlé nemoci covid-19), někoho jiného nakazit může, sice při intenzivním kontaktu.
AstraZeneca i Moderna zaznamenaly technologické problémy. Ampule Moderny s vakcínou v Japonsku měly obsahovat mikroskopické kousky kovu…
Myslím, že jde o náhodu, resp. o systémovou chybu, která se bohužel může stát. Jsme lidé. Může se přihodit, že některá šarže neodpovídá 100% výrobnímu protokolu a výrobní praxi. Nevylučuji selhání. Poměřujme to vždy tím, jak velké procento vakcíny se vyrobí a uvolní na trh.
Stejně tak existují přísná kritéria kontroly. Nemyslím, že by šlo o masový jev. Taky se psalo o stahování šarží vakcín. Problémy byly i u jiných očkovacích látek. Pamatuji si před lety látku proti dětským nemocem. Stahovala se kvůli neúčinnosti složky proti virové hepatitidě (žloutenka B). Nic na světě není 100%. Dle mého se jedná o promile vyrobených dávek.
Má-li člověk bezpříznakový covid a jde na očkování, může si svůj stav zhoršit?
Pokud je to v akutní fázi, nepomůže si. Vše bude probíhat s vyjádřenými symptomy. Je lepší, aby lidé chodili na očkování ve chvíli, kdy se cítí dobře. Covid má určité prodromální (předběžné) příznaky. Člověk třeba cítí mírnou bolest v nosohltanu. Cítí drobné zahlenění, další příznaky: únavu, bolest svalů. Je to důvod, aby každý šel na očkování, pokud se cítí fit. S postupující zimní sezónou je očkování tudíž složitější, jelikož obecně přibývá příznaků nachlazení. I tak platí, na očkování jdeme, pokud se cítíme veskrze dobře.
Jaká je skutečná míra proočkovanosti v ČR? Jsme blízko ideálu?
Důležité je se dívat, zda je proočkovaná seniorní část populace, a pak ta s chronickými onemocněními. Nemáme naočkovaných několik set tisíc lidí starších 65 let. Proto je potřeba změnit strategii od intenzivního testování na strategii, která se zaměří na ochranu těchto osob. Tyto osoby nejsou očkovány, přitom jsou pozitivně testovány a patří do rizikové skupiny. Raději nebudu říkat čísla. Jen zdůrazním, že každý očkovaný musí koronavirus v nějaké podobě „chytit“, musí se s virem setkat a onemocnět jím, jen pak v součinnosti s vakcínou si tělo vytvoří protilátky. Benefitem je, že covid proběhne o to pravděpodobněji v lehčí formě. Všem lidem byla nabídnut šance očkování. Ať už je kdo očkován, či není, každému pozitivně testovanému je třeba v nějaké formě pomoci.
Co mutace viru? Vakcíny jsou založeny na tom, že naše tělo „seznámí“ se Spike proteinem koronaviru. Už ale ne s „vnitřkem“ viru. Jsou vakcíny účinné i na mutace?
Očkovací látky byly vyvíjeny proti původnímu wu-chanskému viru. Teď jsme u nějaké čtvrté páté mutace. Jak řekl Dr. Fauci, „to už je úplně jiný virus“… Pokud očkujeme proti původnímu viru, je to v naději, že existuje zkřížená imunita, která povede k tomu, že na výběžek viru se naváže protilátka.
Protilátka hlavně virus označí. Tím se dá signál makrofágům, aby tento virus zničily. Bez navázání protilátky by virus volně cirkuloval v krvi. To je jeden z důvodů, proč se doporučuje masové využití monoklonálních protilátek, které jsou zaměřeny i na jiné domény než Spike proteiny. Protilátky mají jak neutralizační efekt, tak označovací. Díky tomu je možné partikule viru zfagocytovat.
Pane doktore, děkujeme za rozhovor.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала