Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Kyjev vyhrožuje, že jeho rakety doletí do Moskvy. Je to reálné?

© Foto : The Presidential Administration of Ukraine/Mykola LazarenkoTesty ukrajinské rakety Alder v Oděské oblasti
Testy ukrajinské rakety Alder v Oděské oblasti - Sputnik Česká republika, 1920, 31.10.2021
Sledujte nás na
Ukrajinci vyhrožují, že jejich rakety doletí do ruského hlavního města. S teorií to má Kyjev v pořádku, ale v praxi letí propagační střely dále než reálné.
Ukrajinské ozbrojené síly mohou získat v budoucnu vlastní raketový systém, který „dosáhne“ na Moskvu. Jeho vývoj si vyžádá asi 10 let. Prohlásil to externí poradce vedoucího prezidentské kanceláře a mluvčí kyjevské delegace v Třístranné kontaktní skupině pro Donbas Alexej Arestovyč.
Arestovyč je dost odiózní postava. Předpověděl například okupaci Běloruska, pochopitelně Ruskem, a také, citujeme, že „Poláci, obyvatelé pobaltských států, a spolu s nimi ostatní Evropané náhle pocítí, že válka (…) je přímo na prahu.“
Jenže nás znepokojuje něco jiného. Je vývoj ukrajinských raketových systémů, které by dokázaly skutečně ohrozit Moskvu, reálný? Je za těmito prohlášeními něco kromě planých slibů a záměrů?
S minulostí a teorií je všechno v pořádku
Teoretickou možnost vývoje raketových systémů jakékoli třídy měla Ukrajina vždy. Z mocného sovětského obranného průmyslu zdědila Ukrajina zejména raketovou konstrukční kancelář Južnoje v Dněpropetrovsku, chemický podnik v Pavlogradu, kyjevskou konstrukční kancelář Agat a další podniky.
Agat vyráběl samonaváděcí hlavice, a to i pro postsovětské ruské rakety třídy vzduch-vzduch. V Pavlogradu vyráběli velmi účinné smíšené raketové palivo podle nejnovějších pro osmdesátá léta receptů. Vybavovali jimi na tu dobu nejmodernější mezikontinentální balistické rakety na tuhé palivo Moloděc pro železniční raketové systémy.
Konstrukční kancelář Južnoje se mohla pochlubit vývojem několika generací mezikontinentálních raket (MBR), včetně těžkých MBR R-36M2 Vojevoda, které jsou známé také pod názvem SS-18 Satan. Mají je dodnes ve výzbroji ruské strategické jaderné síly, a je to dnes nejvýkonnější mezikontinentální raketa na světě. Právě Vojevody má nahradit nová, již plně hotová ruská raketa Sarmat, jejíž letové zkoušky mají být zahájeny v nejbližších dvou měsících.
Ukrajinský vojenský průmysl by mohl zkrátka vyvinout v případě financování a politické vůle raketový systém kterékoli třídy. Potenciál na to má. Problém (pro Kyjev) spočívá v tom, že od sovětských časů nedostala ukrajinská armáda žádný systém s raketami velkého doletu.
Ale v praxi...
Rozhodnutí o vývoji vlastního operativního taktického systému bylo poprvé přijato ukrajinskou Bezpečnostní radou v roce 1997. Plánovali použít všechno, co zbylo z projektu Borisfen, kterému se konstrukční kancelář Južnoje věnovala tři roky předtím.
K vývoji Borisfenu inspirovalo Ukrajince zřejmě to, že jejich ruští kolegové zahájili projektování raketového systému Iskander. V těchto letech konstruktéři obou zemí spolupracovali, takže ukrajinští inženýři se zúčastnili práce na četných ruských projektech v raketové oblasti. Dolet Borisfenu mohl činit 500 km, vývoj raket většího doletu nebyl možný kvůli tenkrát platné dohodě mezi SSSR a USA o likvidaci raket středního a kratšího doletu.
Uplynulo téměř 10 let. V roce 2007 bylo oznámeno zahájení práce na vývoji raketového systému Sapsan o doletu 280 km. Projektu se věnovala konstrukční kancelář Južnoje (Dněpropetrovsk) spolu s ukrajinskou Národní kosmickou agenturou. O doletu Sapsanu, a později také jeho modifikace Grom, rozhodovalo exportní zaměření raketového systému, poněvadž dodávky do zahraničí raket o doletu přes 300 km jsou zakázané dohodami o nešíření raketových a jaderných technologií.
Uplynulo ještě několik let. V roce 2013 učinil ukrajinský ministr obrany Pavel Lebeděv prohlášení o zrušení vývoje Sapsanu. Avšak ve stejném roce byla zveřejněna zpráva o velkém zájmu ze strany Saúdské Arábie o vývoj modernizovaného raketového systému s novou raketou Grom-2, který měl být vyvinut na základě nerealizovaného Sapsanu.
V roce 2016 zveřejnila média informaci o tom, že ukrajinské podniky získaly zahraniční financování na tento elaborát. Práce na vývoji raketového systému postupovala, vznikly makety odpalovacího zařízení, makety raket, první vzorky motorů na tuhé palivo. V roce 2018 vykonala Ukrajina poprvé za dlouhou dobu palebné zkoušky motoru nové bojové balistické rakety.
V letech 2020-2021 jsme očekávali zahájení testování nového raketového systému, po jehož ukončení ho mohla získat do výzbroje jak Saúdská Arábie, tak samotná Ukrajina. Jenže testování se zatím nekonalo. Přechod od motoru a makety odpalovacího zařízení k reálným bojovým vzorkům vyžadoval zřejmě víc sil a prostředků než se plánovalo.
Dnes mluví Arestovyč o deseti letech...
Je na to Moskva připravena?
Dokáže tento raketový systém ohrozit ruskou metropoli? V případě vývoje rakety Grom-2 s oficiálním zvýšeným doletem 500 km pro „vnitřní“ použití se tato hrozba může stát reálnou, protože z území východních oblastí Ukrajiny je do Moskvy přibližně stejná vzdálenost.
Je však třeba připomenout, že dolet 500 km může být právě „oficiální.“ S ohledem na charakteristiky raketového motoru vyvinutého pro Grom-2 může dolet činit také přes 600 km. Může také mít plusy ruského Iskanderu, jako je možnost řízení rakety po celé trajektorii letu, protiraketové manévrování v konečné části letu apod. Sestřelit tyto rakety bude pro moskevský systém PRO složitější, poněvadž byl vytvořen proti mezikontinentálním raketám, a nikoli proti malým manévrujícím stealph raketám v male výšce.
Moskva samozřejmě reaguje na získání Ukrajinou těchto raketových systémů stejnými systémy PVO-PRO třídy S-500. Bude to naprosto adekvátní obranné opatření.
Otázka spočívá v tom, jestli ukrajinský raketový projekt nezopakuje osud všech předcházejících projektů a také celého ukrajinského vojenského průmyslu, který dosud nepřeměnil svoji potenciální energii v kinetickou, nebo, jak napsal magazín Military Watch, spadl po rozpadu SSSR z nebe na zem.
Hrozba je zkrátka stejně reálná jako iluzorní. Domnívám se, že se pravděpodobnost vstupu Ukrajiny do NATO může stát po letech vážnější hrozbou než získání raket, které mohou teoreticky doletět od Dněpru do Moskvy.
Ostatně, nejlépe snad reagoval na výrok Arestovyče předseda frakce Sluha národa v Nejvyšší radě David Arachimija: „K takovým prohlášením mám vůbec negativní vztah, buď něco udělej, vytvoř, odpal rakety, a pak již budeme mít do činění s faktem, nebo prostě neříkej nic (...)”.
Nic víc, nic míň.
Voják speciálních sil sibiřského okruhu Ruské gardy během zkoušek. Illustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 31.10.2021
Svět
WP: Západ je znepokojen „zvýšením počtu“ ruských vojáků v blízkosti Ukrajiny
Sledujte náš kanál na jednej z najbezpečnejších chatovacích aplikácií Telegram, na ktorom vám budeme prinášať aktuálne správy a zaujímavé videá.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала