Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Ученые в лаборатории - Sputnik Česká republika, 1920
Věda a technologie
Novinky v technologiích, objevy a výzkum

Páteční zatmění Měsíce bude nejdelší za posledních pět století

© Sputnik / Ilia Naymushin / Přejít do fotobankyMěsíc
Měsíc - Sputnik Česká republika, 1920, 18.11.2021
Sledujte nás na
Částečné zatmění Měsíce trvající téměř 3,5 hodiny, které bude pozorovatelné v pátek 19. listopadu, bude nejdelší od 15. století. Ve čtvrtek to oznámila tisková služba moskevského planetária.
Zatmění bude viditelné z území Oceánie, Severní a Jižní Ameriky, východní Asie, severní Evropy a Indonésie. Co se týče České republiky, nejlepší podmínky pro vidění zatmění budou kolem sedmé hodiny ranní, avšak za dobrého počasí.

„Částečné zatmění bude trvat 3 hodiny a 28 minut. (…) Jedná se o nejdelší částečné zatmění Měsíce od 15. století. Lze jej označit za téměř úplné zatmění Měsíce, protože téměř celý Měsíc se dostane do zemského stínu. Většina měsíčního disku získá načervenalý odstín,“ uvádí se ve zprávě.

Zatmění Slunce a Měsíce nastávají každých šest měsíců. Slunce, Země a Měsíc se v té době postaví do jedné přímky. Pokud je Země uprostřed, pozorují obyvatelé planety zatmění Měsíce.

Ztracený fragment

Po analýze reflexního spektra planetky Kamoaleva, která obíhá kolem Slunce spolu se Zemí, dospěli vědci k závěru, že se skládá ze stejné hmoty jako Měsíc. Podle názoru autorů jde buď o nepodařenou družici naší planety, nebo o odštěpený fragment Měsíce. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise Communications Earth & Environment.
Planetka (469219) 2016 NOZ, která dostala později název Kamoaleva (havajsky „kolísající se úlomek“), byla objevena 27. dubna roku 2016 za pomoci havajského automatického dalekohledu Pan-STARRS. Jeho průměr vypočítaný podle standardního albeda pro kamenné asteroidy činí kolem 40 metrů, doba oběhu kolem Slunce je asi 366 dnů.
Za dobu svého putování ve vesmíru se planetka jednou k Zemi přiblíží, jednou se naopak vzdálí při svém letu po složité oběžné dráze ve vzdálenosti, která se rovná 38 až 100 vzdáleností mezi Zemí a Měsícem. Pro dnešek je to nejstálejší kvazisatelit naší planety. Podle výpočtů vědců bude Zemi doprovázet ještě v průběhu nejméně jednoho milionu let.
Snímek Měsíce pořízený kosmonautem Sergejem Rjazanským - Sputnik Česká republika, 1920, 10.11.2021
Svět
V NASA prozradili, kdy budou lidé moci znovu přistát na Měsíci
Ke kvazisatelitům se počítají blízkozemní planetky, které obíhají kolem Slunce, jsou ale přitom vždy poměrně blízko Země. Tyto objekty jsou velmi málo známé, protože jsou bezlesklé. Objevovat je začali vědci zcela nedávno. Kvůli zvláštnostem oběžné dráhy se dá Kamoaleva pozorovat ze Země jen v průběhu několika týdnů v dubnu každého roku, a kvůli malým rozměrům je vidět jen dalekohledem s velmi velkým rozlišením – odražené světlo planetky je přibližně čtyři milionkrát slabší než nejslabší hvězda, kterou může lidské oko rozlišit na noční obloze.
Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала