Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Očkování rozděluje společnost. Existuje však nějaký přijatelný společný jmenovatel?

© AP Photo / Florian SchroetterProtesty proti opatřením souvisejícím s koronavirem ve Vídni v Rakousku
Protesty proti opatřením souvisejícím s koronavirem ve Vídni v Rakousku - Sputnik Česká republika, 1920, 22.11.2021
Sledujte nás na
Níže rozhovor s farmaceutkou Pynelopi Cimprichovou, lékařem Miroslavem Havrdou a předsedou hnutí Otevřeme Česko Jakubem Olbertem. Nepodceňují covid, volají po validní statistice. Covidem nemocní musí přesně vědět, co dělat. Zdraví by neměli být nuceni k tomu, co nechtějí.
VŠCHT zjistila, že odpadní vody obsahují covid. Naměřené hodnoty ukazují, že populace je promořenější, než by se zdálo. Covid je komplexní fenomén, neplatí zde jen jedna logika. Ve hře je zdraví lidí, ale i zájmy různých lobby. Jak zařídit, aby všichni měli v první řadě na paměti právě to zdraví? Je to vůbec možné? Pokud je společnost covidem rozdělena, existuje vůbec „společný jmenovatel“?
Objevují se nové léky na covid i další očkovací látky. Důležité je, aby tyto procesy měly maximální informační pokrytí, hlavně pak bez zkreslování informací. Časté střídání ministrů zdravotnictví, protichůdná vládní nařízení, to vše znesnadňuje obyčejnému člověku orientaci v problému, zvláště pak v situaci, kdy se musí rozhodnout, jak se léčit, zda se vakcinovat. V tomto smyslu vedeme rozhovor se zástupci různých profesí, kteří jsou zároveň společensky/politicky aktivní. Dopředu řekneme, že třeba Jakub Olbert se každý rok vakcinuje na chřipku a proti vakcínám jako takovým nic nenamítá, to spíše vadí způsob marketingu kolem vakcín… Lékař Havrda soudí, že zatím nic lepší vakcín na covid nemáme, měly by se ovšem cílit hlavně na rizikové skupiny. Respondenti kritizovali zanedbávání lékařské péče a to, že se u nás lidé s covidem dostávají do nemocnice pozdě.
Je možné otázku covidu vůbec „odpolitizovat“, má-li se dosáhnout nějakého kompromisu v této záležitosti? Jaký je momentální dopad na byznys, nazíráno současnou optikou?
Jakub Olbert (podnikatel, prezidentský kandidát; hnutí Otevřeme Česko): Odpolitizovat to možná jde, ale velmi složitě. Musela by následovat trestní odpovědnost. Ti, kdo by to měli „odpolitizovat“, odpovědnost nenesou. S výměnou vlády si myslím, že se nic nezmění.
Jaký je dopad na byznys? Katastrofální: je tu nejistota. Problém není jen zde v ČR. Podnikatelé ve světě se shodují, že jsou připravené různé záchranné projekty, málokdo je chce realizovat, protože se jedná o investici. Jak ale investovat do prostředí, kde to vypadá, že nevládne zdravý rozum? Není-li zřejmé, co bude za měsíc, pak se dá těžko provádět nějaké investování.
Nová vláda asi neopustí nastolený kurz. Více a více lidí z byznysového prostředí soudí, že je to v různých zemích dost podobné. Lidé v řídících pozicích reagují na covid podobně. Výsledkem je ona nejistota. Připomíná to vlak, do nějž politici různě nastupují dle toho, kde jsou jaké volby. Pro nás změna vlády neznamená vůbec nic. Mohlo by být dokonce hůře. Vláda Babiše byla alespoň nějak čitelná. Nastupující garnitura zatím nemá tvar. Nevíme, jak moc se před Bruselem bude ohýbat pan Fiala. Padla-li otázka na byznys, tak se podívejte, co se s ním tak asi stane v Rakousku, které se uzavírá těsně před sezónou…Dopadneme my lépe? Pro byznys jsou to neuvěřitelné rány…
© FotoJakub Olbert (podnikatel, prezidentský kandidát; hnutí Otevřeme Česko)
Jakub Olbert (podnikatel, prezidentský kandidát; hnutí Otevřeme Česko) - Sputnik Česká republika, 1920, 22.11.2021
Jakub Olbert (podnikatel, prezidentský kandidát; hnutí Otevřeme Česko)
Například matematik René Levínský na ČRo Plus hovořil o tom, že stále nejsou přesná covid data…
Pynelopi Cimprichová (farmaceutka, hnutí Švýcarská demokracie): Politici, kteří získali moc, si ji předně budou chtít udržet. Právě politická moc tlačí obyvatelstvo do úkonu, o který většina zatím nestojí. Ptejme se, kdo tu rozhoduje? Bohužel je tu určitý střet zájmů. Jsou tu politici i odborníci, kteří mají hmotný zájem na prodeji zdravotnického materiálu, kteří mají osobní profit z prodeje covid testů, ale také vakcíny. Ptejme se tudíž, zda je pořád na prvním místě zdraví pacientů.
Pokud se v souvislosti s covidem do oběhu dostávají účinné látky s dočasnými registracemi, nebojme se pravdivě říkat, že jde o látky, na jejichž dotažení se stále pracuje. Politická rétorika by se měla držet více při zemi… Každý člověk – nezapomínejme na seniory – má mít právo rozhodovat o tom, zda tyto látky přijme, nebo nepřijme. Každý preparát má výhody a nevýhody. Jednoznačně pozitivního není nic. Bylo by fér, kdyby tyto aspekty informační kampaň zohledňovala. Rozhodně nesprávné je dělit lidi na očkované – případně na ty, co měli covid –, a pak na lidi dosud neočkované (covidem dosud nezasažené)…
Pokud epidemie trvá, v důsledku čehož tu jsou suspektní úmrtí, běžnou praxí by měla být pitva zemřelých. Bez této procedury je řada dat neprůkazných. Proč spekulovat? Musíme mít k dispozici co nejpřesnější údaje. Ani u nás, ani v řadě jiných států se covid pitvy neprovádí, což považuji za nesprávné. Protože když už lockdowny mají zničit jednotlivé ekonomiky, pak ať se ví určitě, že to má adekvátní opodstatnění. Pokud by to tak nebylo, vypadalo by to všechno na zlý úmysl.
Pokud ÚZIS publikuje data, měla by se popsat metodika jejich sběru a v návaznosti na to zvážit relevance dat. Občané si takovýto přístup zaslouží. Vzpomeňme, jak statistiku kritizoval bývalý ministr zdravotnictví Blatný. Bylo by smutné, kdyby korporace byly ty, kdo vydělá na lockdownech…
© FotoPynelopi Cimprichová (farmaceutka, hnutí Švýcarská demokracie)
Pynelopi Cimprichová (farmaceutka, hnutí Švýcarská demokracie) - Sputnik Česká republika, 1920, 22.11.2021
Pynelopi Cimprichová (farmaceutka, hnutí Švýcarská demokracie)
Miroslav Havrda (lékař, Trikolóra):
Neměli bychom ignorovat fakt, že tu máme nepokoje v Rotterdamu, Haagu. Tyto reakce na chaotické zvládání covidu mohou zchvátit i jiná města. Škody, které napáchá covid, se některými úředními nařízeními ještě znásobí, zejména přidají-li se k tomu ještě navíc nepokoje… Je jasné, že byznys trpí a škody jsou značné. Odpovědní a vlivní by neměli ignorovat střední třídu a populaci toho kterého státu. Pokud budou naslouchat potřebám lidí, máme šanci zachránit byznys a porazit epidemii.
Proč to tedy tak drhne?
Vždycky jde o peníze a o prosazení vlivu. Covid se současně může hodit k tomu, aby si někdo prosadil své vlastní představy o společnosti. Za socialismu lidé mohli utéci do jiného světa, pokud se jim ten jejich nelíbil. Podívejte se, jak „zvládají“ epidemii v Austrálii? Chtěli byste tam dnes? Lákala by vás dnes Kanada? Tam se s epidemií popasovali hůře než my u nás. V celosvětovém měřítku jsme my v boji s covidem vlastně nejsvobodnější (byť naše statistika růžová není, pozn. aut.). Ale i tak sledujme bedlivě, co se u nás děje.
I já si myslím, že covid je záminka utáhnout opasek střední třídě, přitom celosvětově. Ostatní lidé (míněno „plebs“, pozn. aut.) za koblihu nevznesou nikdy žádný protest. Uvidíme každopádně, jak se to vše bude dále vyvíjet.
© FotoMiroslav Havrda (lékař, Trikolóra)
Miroslav Havrda (lékař, Trikolóra) - Sputnik Česká republika, 1920, 22.11.2021
Miroslav Havrda (lékař, Trikolóra)
Jak zajistit komunikaci mezi různými názorovými proudy? Nevhodně nervózní je i mainstream, ten se o covidu nevyjadřuje přesně. Stačí jakákoliv otázka „z pléna“ a už je člověk označován buď za anarchistického antivaxera či rozvraceče státu… Jak z toho ven?
Jakub Olbert: Je třeba působit na střední proud lidí. Tito lidé nehledají informace. Jsou závislí na svém komfortu. Neradi se pouštějí do složitého přemýšlení. O covidu je třeba informovat stručně a jasně. My s naším názorem formu vyjádření hledáme. Působíme veřejně, naposledy jsme měli akci na Staroměstském náměstí. Máme ale i facebookovou skupinu. Občas se dostaneme do mainstreamu. Hlavní je, ať jsou informace přesné, stručně a jasné.
Pynelopi Cimprichová: Jako farmaceutka pracuji s nežádoucími efekty léčiv. Komplexní a pravdivé informování lidí by mělo obsahovat i tato data. Pokud se něco zatajuje, dochází k porušování pravidel, která za jiných okolností jsou běžná. Osobně nechápu, jak může mainstream tvrdit, že imunita je lepší po očkování než po prodělání nemoci. Pokud si to dovolí napsat ministerstvo zdravotnictví, pak se musím ptát, kam jsme se to dostali. Normálním zdravotníkům by to mělo být jasné, že tohle vypadá jako lobbing. Odjakživa je to tak, že nejlepší imunitu mají ti, co prodělali nemoc. Lidé by neměli být nuceni/ tlačeni do očkování. Každý lék má nežádoucí účinky. Proto se ptejme, zda se vůbec může jít za těchto okolností do mladších kategorií… Tato věková skupina by zrovna pro vakcinaci neměla být cílovou.
Pokud vakcíny nejsou povoleny pro děti do dvanácti let, jak se tedy mohou očkovat těhotné ženy? Zde jsou vidět ony nedůslednosti, které se mají přece řešit nejdříve. Ano, covid může probíhat u některých lidí v těžké formě. Poškodit člověka může ale i neuvážený zásah ve formě podání látek, které jsou ve vývoji. Proto každý musí přesně vědět, co podstupuje, proto ta důležitost validních informací. Poměrně nechápu motivaci občanů se nechat očkovat jen kvůli tomu, aby mohli cestovat. Jediná správná motivace je přece ta zdravotní.
Miroslav Havrda: Máme tu covid-19, mám tu také farmaceutické lobby. Zajímavé, jak je ovlivněno myšlení některých lékařů. Jedna doktorka na setkání lékařů mi tvrdila, že když neočkovaný dostane covid, měl by si správně zaplatit léčbu. Říkám na to OK, ale pak neplaťme zdravotní pojištění. Některé lékaře jsem slyšel říkat, že očkovaný člověk nikoho dalšího nenakazí. Takovéto postoje mají přitom někteří zasloužilí lékaři. Mají zkušenosti a já bych je nikdy neměl za „hlupáky“. Bohužel covid provází ze všech stran určitá demagogie a i profesionálové jí mohou podlehnout.
Jako členové Čes. lékařské komory jsme někteří založili paralelní komoru a hlásí se nám desítky lékařů, kteří mlčet nechtějí. Když pracujete ve státní nemocnici a povíte něco, co se nenosí, vyhodí vás nebo vám to znechutí tak, že nemáte práci. Musíme vědět, že pro některé lékaře je očkování byznysem. Jen tak si lze vysvětlit, že myslí ve prospěch očkování poněkud jednostranně. Hovořím tu o logice kampaně, která provází očkování. Poměrně nechápu, že jsou ke všemu tak laxní mladí studenti; například v roce ‘89 podobně mladým nebylo jedno, co se okolo děje.
Například byla chyba netestovat očkované, kteří o prázdninách cestovali. Ptal jsem se na to hygieničky Jágrové. Odpověděla tak, že to – „dobře není, ale že takhle rozhodla vláda…“ Pokud jdeme cestou vakcín, doprovoďme tuto kampaň maximem informací.
Často slýchám obavu, že lidé přesně nevědí, co dělat, když onemocní…
Chybí mi to, že mezi lidmi nekolují stručné letáky o tom, jak se zachovat, je-li člověk covid pozitivní či má-li už rozběhnutý covid. Každé prodlení může být život ohrožující. Zároveň se musí ověřovat medializované informace a pokud se někdo dopouští zkreslení, musí na to být rychle a účinně poukázáno. Zde by měli být takto činní aktivisté. Velká poklona hnutí Chcípl pes, Zlatému špendlíku a dalším. Tyto iniciativy jsou proti tomu, aby byli lidé formálně nuceni do něčeho, co sami nechtějí.
Občas mi přijde, že se pohybujeme od krajnosti ke krajnosti. Třeba v minulosti lidstvu hodně vakcíny pomohly. Viz očkování proti pravým neštovicím… V čem by to teď mělo být jiné? Myslíte si, že vakcíny jsou zároveň nástrojem vlivu? Co jejich pozitivní stránky?
Jakub Olbert: Každý rok se očkuju proti chřipce. Ani v covidových vakcínách principiálně nevidím nic špatného, spíše mi vadí způsob, jakým se uvádí na trh. Pokud někdo nutí populaci, aby se masově vakcinovala, měl by umět přijmout garance i odpovědnost.
Pynelopi Cimprichová: Bohužel zde došlo k tomu, že se u nás dehonestovaly některé účinné léky. Můžeme si vzpomenout na aféru, jíž musel čelit profesor Beran (profesor Beran podporuje vakcinaci, zejména rizikových skupin, pléduje za dobrovolné očkování, pozn. aut.). V honbě za vakcínami se stalo to, že se u nás lidé s covidem méně léčili. Byli ponecháváni doma bez pomoci. Do nemocnic se pak dostávali často pozdě a ve špatném stavu. Lepší je vše řešit na začátku, tedy včas. Pak totiž dochází k tomu, že se bojí chytit koronavirus i zdravotníci, když už vidí řadu zanedbaných pacientů. Samozřejmě je u nás nešťastné i to, že se nepropaguje zdravý životní styl a že značná část naší populace má problém s nadváhou.
Mezi problematická vládní nařízení pak patří ta, která jsou teď úspěšné žalována a soudy se vyslovují ve vládní neprospěch.
Když vláda nařizuje roušky, musí být zároveň řečeno, jak dlouho se může jedna každá nosit, aby člověku neubližovala. Pokud část informace chybí, není to dobře. Jde-li o vakcíny, nechť se nechá na lidech, zda je přijmou. Jakým právem prosazovat opatření plošně? Pokud u nás někdo chce trestat neočkované, onemocní-li ti covidem, pak bychom stejně tak měli přistupovat ke kuřákům, když dostanou tumor plic. To však neděláme. Léčíme je.
To je to věčné politizování?
Odpolitizovat otázku covidu je opravdu náročné. Důležité je, aby i zdraví lidé věděli, jak zdravě žít. Zároveň by měli mít manuál, který by jim stručně vysvětlil, jaký je postup při onemocnění covid-19. Očkovací kampaň zastiňuje i tuto vrstvu problému. Já bych se zasazovala vlastně i v tom smyslu, aby každý občan uměl základní kurz první pomoci. Společnost by byla celkově zdravější, vitálnější… Pokud prof. Beran vzpomínal Isoprinosin, pak toto nespecifické antivirotikum nemusí mít napsáno, že je účinné také proti covidu. Jeho škála efektivity je dávno prověřená a dostatečně široká. Bylo chybou, že se zpočátku tento fakt odpovědnými úředníky jasně neřekl.
Miroslav Havrda: Očkování v minulosti proti jiným chorobám mívaly i vedlejší účinky. Řekne-li stát „A“, musí říci i „B“, a sice že přebírá odpovědnost za ty případy, kdy se lidé mohou potýkat s komplikacemi, zejména, jde-li o nové vakcíny. V minulosti přímo proti plošnému očkování (armády) vystupoval Václav Klaus, to bylo v čase prasečí chřipky.
Covid je průšvih. Vakcinováni by měli být především lidé s indikací pro takové očkování. Jsou to lidé v rizikové skupině. Vakcinace dětí a těhotných by měla být kontraindikována. Není nic nad imunitu, jíž si každý buduje sám. Pokles účinnosti vakcín od půlroku od aplikace utvrzuje v tom, že je třeba s nimi zacházet opatrně a nejlépe u lidí v rizikové skupině. Efekt vakcíny ovlivňuje v čase nejen virus, ale také celkové zdraví pacienta. Hovořme o studiích, které budou sledovat jak efektivitu, tak vedlejší účinky. Za sebe říkám: ohrožené očkujme tou nejlepší vakcínou, kterou máme. Nemocné je třeba léčit. Ostatní [zdravé] lidi nechme normálně žít. Nikdo z odborníků ani obyčejných lidí, komu jsem tuto tezi přednesl, mi nevynadal.
Covid jako problém prorostl do politiky a dávno přestal být záležitostí ryze zdravotní. Povinné očkování všech jako v Rakousku snad nebude nutné zavádět jinde.
Pokud vás zajímá, co má dělat nemocný covidem, podrobný manuál k tomu vypracoval profesor Jiří Beran. Je vypracován v rámci přednemocniční péče a smyslem je, aby se člověk, pokud možno, vůbec do nemocnice nemusel dostat. Tento manuál by měl být stále vidět v médiích. V tomto směru by se informovanost mohla zlepšit. V každém případě ať nikdo neotálí a pravidelně konzultuje se svým lékařem. Je tam od toho, aby se věnoval léčbě pacientů. Čekání na výsledky PCR testu zabere nějaký čas. Během čekání je třeba podniknout některé preventivní kroky. Paralen nestačí, zvlášť, když člověku není dobře. Pokud se vše udělá správně a bez prodlení, nemocný s covidem nemusí skončit na JIP.
Děkujeme všem respondentům za rozhovor.
Premiér ČR Andrej Babiš dostává třetí dávku vakcínu proti koronaviru v ÚVN (14. 10. 2021) - Sputnik Česká republika, 1920, 22.11.2021
Česko
Rakušanům můžeme jen závidět, u nás se nedodržuje nic, řekl šéf ČLK Kubek
Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала