Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Муниципальные служащие Нью-Йорка во время протеста против обязательной вакцинации - Sputnik Česká republika, 1920
Svět
Aktuální novinky a události ze zahraničí

Lukašenko: Ukrajinská armáda sama požádala Rusko o záchranu Krymu v roce 2014

© Sputnik / Press service of the President of Belarus / Přejít do fotobankyPrezident Běloruska Alexander Lukašenko během rozhovoru s generálním ředitelem MIA Rossija Segodnja Dmitrijem Kiselevem v Minsku
Prezident Běloruska Alexander Lukašenko během rozhovoru s generálním ředitelem MIA Rossija Segodnja Dmitrijem Kiselevem v Minsku - Sputnik Česká republika, 1920, 01.12.2021
Sledujte nás na
Zachová-li se Kyjev nepřátelsky, postaví se Minsk na stranu Moskvy, prohlásil běloruský prezident Alexandr Lukašenko v interview pro Sputnik.
Krym se stal znovu součástí Ruska v roce 2014, a to bez boje, protože ukrajinská armáda, která na poloostrově sloužila, ze strachu z rozmístění jednotek NATO sama nabídla svým ruským kolegům, aby převzali kontrolu nad regionem. Uvedl to běloruský prezident Alexandr Lukašenko v rozhovoru pro RIA Novosti.
„(Ukrajinští vojáci, pozn. red) se přiblížili k Rusům, nebylo to na nejvyšší úrovni… Proběhl rozhovor (…) a (Ukrajinci, pozn. red.) varovali Rusy, že Krym nebude ruský, když nepodnikneme určité akce. Nebude ani ukrajinský. A čí? NATO. Pak bylo NATO zacíleno na Krym. A po dalším setkání s Rusy... navrhli, abychom řekli svému prezidentovi, že se musí vyřešit otázka Krymu. Podle mých informací byl prezident Ruska informován,“ řekl.
Američané podle něj už v Sevastopolu navrhli kasárnu.
„Takže ti, kteří sloužili na Krymu, to viděli. Ukrajinští bývalí sovětští generálové a důstojníci. A nabídli to Rusům,“ řekl Lukašenko.
Běloruský lídr také poznamenal, že podle jeho informací Vladimir Putin „trval na právním řešení problému“.
„Byl absolutně pro. Znám Putinův postoj - v žádném případě by na Krymu neměly být jednotky NATO,“ dodal běloruský prezident.
Zdůraznil, že „to bylo předem dohodnuto“: Krym je třeba zachránit. A Putin trval na referendu. Proto se poloostrov stal součástí Ruska, aniž by vypálil jediný výstřel, uvedl. Celostátní hlasování legálně znovu sjednotilo Krym s Ruskem, shrnul Lukašenko.
Lukašenko již dříve řekl, že jsou bělorusko-ukrajinské vztahy na nejnižším bodu. Ukrajina je jednou ze zemí, kterou Bělorusko obvinilo společně s dalšími západními státy ze zasahování do svých vnitřních záležitostí, a také z toho, že z jejího území byly koordinovány loňské protestní akce. Dialog se zkomplikoval, když po Lukašenkově inauguraci v Kyjevě prohlásili, že ho nepokládají za legitimního prezidenta.
„Bude-li Rusko vystaveno agresi ze strany Ukrajiny, budeme ve velmi úzkém spojení – hospodářském, právním a politickém – s Ruskem. To je to hlavní,“ řekl Lukašenko.
Zdůraznil, že nikdy nebude na straně „toho nacionalistického šílenství, které panuje dnes na Ukrajině“. „Budu dělat vše pro to, aby byla Ukrajina naše. To je naše Ukrajina, je tam náš národ. Nejsou to žádné emoce, je to moje pevné přesvědčení,“ dodal.

Hranice s Polskem

V poslední době se vztahy mezi Minskem a Varšavou zhoršily na pozadí migrační krize, z níž se obě strany navzájem obviňují. V Polsku uvažují o možnosti zavřít hranici s Běloruskem, přes jehož území je dodávána do Evropy část ruského plynu.
Běloruský prezident v rozhovoru pro Sputnik prohlásil, že je připraven zastavit tranzit energetických nosičů v případě, když Polsko svou hrozbu uskuteční a hranici zavře.
„Poslyšte, když mě budou škrtit Poláci nebo někdo jiný, budu snad brát v úvahu nějaké ty kontrakty? Nechte toho, o čem vůbec mluvíte,“ řekl.
Na otázku, jestli to říká vážně, Lukašenko odpověděl: „Samozřejmě, že vážně“.
„Poláci se rozhodli nám zavřít hranici s Běloruskem. No dobře, zavírejte. Nejezdíme přece do EU moc často. Náš zájem se dnes soustřeďuje na Rusko, Čínu a především na východ. A co když zavřu já? Co pak bude s tím proudem, který jde do Ruska a Číny hlavně přes naši zemi,“ zeptal se Lukašenko.
Podle jeho slov má Rusko jižní hranici s Ukrajinou zavřenou, přes Ukrajinu tedy neprojdou, a „nosit to na ramenou přes Pobaltí – tak tam nejsou cesty“.
„A proto než učiní nějaká prohlášení, měli by trochu namáhat své slepičí mozky a přemýšlet, co žvaní,“ řekl běloruský prezident.
Polákům navrhl, aby zavřeli hranici a podívali se, komu to bude víc na škodu. „Komu tím způsobíš škodu? Sobě samému? A pak, když zavřete… pomyslete na to, jak budete od Ruska nakupovat energetické zdroje,“ řekl Lukašenko.
Ukrajinští vojáci - Sputnik Česká republika, 1920, 01.12.2021
Svět
OS Ukrajiny stáhly k Donbasu 125 tisíc vojáků, což je polovina celkového počtu příslušníků armády

Lukašenko označil škody způsobené Bělorusku západními sankcemi za skromné

Škody způsobené Bělorusku v důsledku západních sankcí jsou na pozadí zajištění hospodářského růstu v zemi zanedbatelné. V jednom z rozhovorů to řekl tamní prezident Alexandr Lukašenko.
Nemohu uvést žádná čísla o těchto škodách. Snažíme se minimalizovat (dopad sankcí, pozn. red.). Samozřejmě o něco přicházíme. Ale ve srovnání s tím, jak jsme v tomto roce fungovali, je to zanedbatelné. Je to zanedbatelné, a proto nenařizuji to počítat, jelikož by bylo dražší to spočítat,“ uvedl Lukašenko.
Podle jeho slov nebyly podniky v Bělorusku během pandemie uzavřeny. „Ekonomika se nezastavila a v tomto ohledu jsme měli štěstí,“ dodal Lukašenko a vysvětlil, že běloruští výrobci dostali šanci rozvinout dodávky svých produktů na zahraniční trhy, zatímco jiné země oznamovaly lockdown.
Byl oznámen lockdowna tak dále, ale máme spotřební zboží (vyrobené, pozn. red.)... A když v Rusku došlo k vypnutí, propadu, Bělorusku fungovalo, a my jsme totomuto trhu nabídli, ani jste si toho nevšimli, celkově. To znamená, žejsme měli obrovský trh a obrovskou příležitost prodávat naše výrobky. A topokračovalo i v tomto roce. Export se tedypovedl. Pro nás je to dobrý rok,“ zdůraznil prezident.
Podle prezidenta to Bělorusku „pomáhá minimalizovat ztráty ze sankcí“.

Lukašenko požádal o S-400 nebo S-500 kvůli ochraně před raketovým útokem

Bělorusko podle Lukašenka potřebuje ruské protiletadlové raketové systémy S-400 nebo S-500, a to kvůliúčinnéochraněpřed raketovými útoky.

Dnes kompletně pokrýváme naše hranice naší protivzdušnou obranou - Minsk, a tak dále. Ale abychom byli efektivní proti raketovému útoku, potřebujeme právě S-400, a možná i S-500,“ nechal se slyšet běloruský lídr.

Na doplňující otázku, kdy by mohly být tyto systémy dodány Bělorusku, Lukašenko odpověděl: „Toto rozhodnutí přijme prezident Putin.“

Nejsme (na dodávky, pozn. red.) připraveni, máme to podložené. Asi chápete, že S-400 a S-500 jsou velmi drahé systémy. A přiznejme si, že v Rusku dnes nejsou žádné nadbytečné systémy. Mají co pokrývat,“ řekl prezident a upřesnil, že bojový protiletadlový raketový systém S-400 je již v Bělorusku, a to ve výcvikovém středisku.

Vytvořili jsme tato centra. To už je vývoj tohoto programu. A kčemu že ta centra jsou? Abychom mohli zkoumat nové zbraně, které se nyní objevily v Rusku. Řekněme například (operačně-taktický raketový systém, poz.red.) Iskander. Máme (vícenásobný odpalovací raketový systém, pozn.red.) Polonaise, ten je podobný, ale Iskander je zbraň dlouhého doletu. My ji neznáme,“ poznamenal.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала