Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Režisér Jiří Svoboda: Černí hrají bílé, bílí hrát černé nesmí? Svět šílí. Nejen filmový

CC BY-SA 3.0 / Karolína Černá a Emma Orphe / První klapka filmu Jan HusČeský režisér Jiří Svoboda
Český režisér Jiří Svoboda - Sputnik Česká republika, 1920, 09.12.2021
Sledujte nás na
Na jednu stranu korektnost, na druhou ztráta autenticity. Afroameričané vystupují v bílých rolích – viz Denzel Washighton (po Frankovi Sinatrovi převzal úlohu Bennetta Marca v remaku Mandžuského kandidáta) – bílý herec si Afroameričana nezahraje, ani v Praze ne. Níže rozhovor s režisérem Jiřím Svobodou.
Pane režisére. Ve vaší tvorbě nalézáme i historické látky. Jak se díváte na otázku autenticity (dřívějších) uměleckých děl? V Německu nebudou hrát balet Louskáček, protože některé kostýmy byly vyhodnoceny jako rasově nekorektní. V Praze v Činoherním klubu stahují hru Ujetá ruka, jelikož držitel autorských práv nestrpí, aby roli Afroameričana hrál běloch. Jenže je známo, že třeba v Hollywoodu řadu „bílých“ rolí ztvárňují právě Afroameričané.
Jiří Svoboda: Je to trend poslední doby. To třeba v 60. letech v USA za prezidenta Kennedyho se usilovalo o rovnoprávnost. Společnost se dohodla, že „černí“ a „bílí“ mají mít stejná práva, děti mohou chodit do týchž škol, různá etnika mohou využívat tytéž služby, třeba dopravu atd. Éra segregace na veřejných místech měla skončit. Od té doby, tedy až doteď, problém vyhrocený nebyl. Nyní se to zase vyostřuje v tom opačném gardu. Někteří hovoří o levicovém vlivu tzv. progresivistů, přiznám se, že já v tom nic levicového nevidím.
Před pár lety došlo k nepochopitelné kontroverzi v brněnském divadle. Došlo tam k naprosté perverzi víry, dříve nemyslitelné… Měl jsem možnost hovořit s ředitelem ND Brno Martinem Glaserem, který „neviděl v ničem problém“…
Protestoval jsem proti tomu, co se dělo na scéně – Ježíš Kristus znásilní muslimskou ženu. Podle mě tohle je za čárou než to, že běloch hraje mouřenína… Tato hra byla placena i z mých daní (na provozu hry se podílela příspěvková organizace Národní divadlo Brno, zřizovaná městem, pozn. autora) žádné sankce vůči divadlu či dramaturgii uplatněny nebyly. Je mi známo, že se prý ve filmu o Černobylu měl objevit černoch… Sešlo z toho…
V každém případě se černoch objevil v americkém zfilmování románu Stanislava Lema Solaris. Román jsem četl, nepamatuji se, že by tam polský tvůrce hovořil o Afroameričanovi…
Jde-li o tyto záležitosti, myslím, že někteří lidé to přestávají míti v hlavě v pořádku. Svět patrně šílí, nejen filmový. Evropská komise najednou nechce Vánoce, ale „sváteční čas“.
Obrat „dámy a pánové“ má být nahrazendrazí kolegové“… Je toho celá řada, resp. podobných příkladů z provenience korektní EU.
No, my tu máme svatého Václava na Václavském náměstí…Náš Komenský byl křesťan, Jan Hus byl katolík, stejně jako lidický kněz Josef Štemberka, poslední jmenovaný byl zavražděn s ostatními obyvateli Lidic německými nacisty.
Vánoce patří ke křesťanství, k naší tradici. Teď nám to z EU chtějí úředně zrušit? Výsledkem jsou zákazy, znemožňující hrát některé skvělé hry. Za svůj život jsem viděl Othella asi třikrát. Asi ho už neuvidím. Pochybuji, že se pokaždé najde dostatečně kvalitní černošský herec, mám na mysli ty země, kde je jiná etnická skladba. Zmínili jsme problém, na který narazili v Činoherním klubu v Praze, jak říkáte… Je to popření divadelního principu.
Herec Ondřej Sokol ztvárňoval černošskou roli. Teď v tom pokračovat nemůže
Vybavují se mi slova Alexise de Tocquevilla – „Vracím se z věku do věku, do nejvzdálenějšího starověku, ale nenacházím paralelu k tomu, co se odehrává před mýma očima…Minulost přestala vrhat světlo na budoucnost. Bloudí lidská mysl v nejasnostech…“ Domnívám se, že Tocqueville to vystihl dobře. Majitelé práv k Ujeté ruce jen dosáhnou toto, že se hra nebude dávat, to je tak asi vše. Jenomže dnešní doba celkově vzato nabrala směr přímo psychopatický.
Například na ČT3 (retro kanálu) jsem slyšel v podání Karla Hály zazpívat americkou písničku zkomponovanou Jeromem Kernem. Píseň se jmenuje Kalná řeka (Ol’ Man River) a český text napsal Jan Werich (americký text Oscar Hammerstein). Píseň straní americkým černochům, zastává se jich, kritizuje jejich otrockou práci. Přitom Evropská komise by ji dnes určitě taky shledala „nekorektní“… Tolik ještě k těm absurditám. Dostane zákaz tato americká klasika? Kdysi jsem na ČT sledoval koncert Petry Janů, která (běloška) zpívala árie z černošského muzikálu Porgy a Bess… Upadne v zapomnění Al Jolson?
Vzpomněl bych knihu Smrt Západu, napsal ji americký politik a publicista Patrick J. Buchanan. On se tam dotýká i toho, co zmiňujete, že se ničí historie, boří některé sochy… Pokud to tak půjde dál, bude slova zbaven i Winston Churchill… Některé jeho výroky budou jistě vyhodnoceny jako „nepohodlné“…
Zatím mu jen z fotek retušují doutník…
Tohle všechno je absurdní. Snad jsme my Češi dostatečně rozumní a nebudeme u nás svědky takovéhoto rozkladu. Zakáže-li se Othello, Shakespeare už kvůli tomu z hrobu nevstane… Nenechme si diktovat umění, buďme sami ale soudní. Nenechme ho pošlapat, zároveň mějme úctu k těm skutečným tvůrcům, dále k člověku a k historii. Jsem z generace, kdy umělecká díla – třeba filmy – měla ducha a jistý étos. Měl jsem rád Bergmana, Tarkovského, Bundarčuka, Felliniho. Na některé US filmy jsme se dívali svrchu, protože nám připadaly více jako řemeslo než jako umění. Dnes se nelze vzpírat diktátu producentů. Tohle si v Americe mohl dovolit ještě tak Miloš Forman…
Jaký jiný dnešní nešvar byste si vzal na paškál?
Náš divák má malé povědomí o produkci jiných států. Víme, co se točí třeba ve Francii? Obdivuji nestandardní dramaturgii severských filmů. Vkus se musí tříbit, musíme být v kontaktu s různorodými látkami, a to nejsme. Pokud nám vadí, že se české filmy v zahraničí moc neuvádí, pak ani my neuvádíme pestřejší škálu zahraniční produkce. Vše se smrsklo na určité šablony a ty mají prostoru až moc. Programy zejména kin nás o tom snadno přesvědčí.
Jde-li o uvedení zahraniční hry, sám jste přišel s tím, že jedna taková u nás musí být stažena… Náš vkus teď utváří Američané. Doporučil bych k přečtení stať Hannah Arendtové Krize kultury. Píše, že kultura a umění už nejsou, jelikož se proměnily ve spotřební zboží. Člověk se dívá na TV, aby spotřeboval čas. Poodejde-li od obrazovky, kolikrát si nevzpomene, na co se to před chvílí vlastně díval. Naše doba celkově zhrubla, není to jen o tom, že bílí nemají hrát černošské role. Poslechněte si někdy, jak se „mluví“ v parlamentu. Klesá vzdělanost, kultura. Jako VŠ pedagog to musím s politováním konstatovat. Naše povědomí o světě se smrsklo a horizont máme omezen.
Co máte v plánu, pane režisére?
Zaujal mě příběh z románu Maritna Goffa, román má název Děvčátko. Volá po adaptaci a zfilmování.
Díky za rozhovor.
Poznámka: Jiří Svoboda je scenárista a režisér, natočil 13 celovečerních hraných filmů a více než 25 filmů televizních. Z nedávné tvorby uveďme třeba historické drama Jan Hus či thriller ze současnosti s názvem Vysoká hra.
Záchod - Sputnik Česká republika, 1920, 08.12.2021
Česko
„Jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli odejít z ČR.“ Irského novináře překvapil neobvyklý zvyk Čechů
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала