Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

V Praze proběhla tiskovka k Balkánu: Běloruskem se odvádí pozornost. Stačí jiskra a…

© AFP 2021 / Hector Mata Obyvatelé Jugoslávie vítají ruskou armádu na jihovýchodě Prištiny 29. června 1999
Obyvatelé Jugoslávie vítají ruskou armádu na jihovýchodě Prištiny 29. června 1999 - Sputnik Česká republika, 1920, 18.12.2021
Sledujte nás na
Asociace Vojáci proti válce uspořádala v pátek v Tiskovém středisku na Senovážném náměstí v Praze minikonferenci. Účastníci vyhodnotili riziko opětovné války v regionu: Jugoslávie byla velkou a silnou zemí, ilegálním zásahem zvnějšku se rozpadla. Jelikož teď svět sleduje bělorusko-ukrajinské pomezí, k tomu, aby Balkán vzplál, stačí pouhá jiskra.
Úvodem:
Mezi vystupujícími řečníky byl senátor Jaroslav Doubrava, fotograf Roman Blaško, novináři Agnieszka Piwarová a Piotr Jastrzębski. Sputnik přináší informaci o události a zvlášť rozhovor se senátorem Doubravou. Nejprve shrňme, co pan senátor na konferenci uvedl. Vadilo mu to, co potvrdili polští participující novináři Agnieszka Piwarová/ Piotr Jastrzębski, resp. že veřejnost nemá některé informace a že oficiální činitelé byli a zůstávají (vůči historii) neteční.
V době kampaně proti Jugoslávii (90. léta; r. 1999, pozn.) byla mediální sféra zahlcena zkreslenými informacemi, což mělo za následek negativní vnímání především Srbů, což je nespravedlivé. Například Piwarová měla přímo ze současných srbských enkláv na Kosovu pocit, že jde o zubožená ghetta, která časem vytlačí/vystřídá expandující islám, jak se ghetta demograficky vytrácejí kvůli exodu Srbů… Nedobrá situace má být i v Republice srbské v Bosně a Hercegovině či na území někdejší Republiky Srbská Krajina (Chorvatsko), říká Jastrzębski. Piwarová konstatuje, že etniky mezi sebou „nemluví o historii“, což je jedna ze známek toho, že konflikt ve své podstatě zažehnán dosud není… Pokud zde někde horký konflikt vypukne (je prý otázkou času), Srbsko nezůstane neutrální, i kdyby chtělo, varuje Jastrzębski… Níže přinášíme zkrácené vystoupení senátora Doubravy na tiskové konferenci.
Doubrava: Především jsem rád, že, že se o události v Jugoslávii (Balkáně) zajímají přátelé z Polska. U nás je snahou toto období utlumit; nikde o něm neslyšíme. Když o tom začnu v Senátu, přejde se to mlčením a neděje se nic. Vydal jsem se na Balkán v době, kdy USA zahájily bombardování Jugoslávie. Ostře jsem proti tomu vystupoval. Sdělovací prostředky mi vytýkaly, že nevím ani, proti čemu vystupuji. Sebral jsem přátele a vyrazili jsme se tam podívat. Později jsme o tom napsali knihu. Chtěl jsem vše vidět na vlastní oči, aby mi nikdo nevytýkal, že se vyjadřuji k něčemu, čeho jsem nebyl svědkem.
V Novém Sadu jsem potkal jistého vojáka nevojáka… Viděl jsem, že bere vzorky z mostu, který byl zničen bombardováním. Zašel jsem k němu, představil jsem se mu. Ptal jsem se, co tam dělá. Řekl, že není voják, ale jaderný fyzik. Sdělil mi, že most byl zničen jadernou zbraní (zřejmě miniaturní jadernou zbraní, pozn.). Když most ostřelovali konvenčně, skoro nic se mu nestalo… Dal jsem mu vizitku a poprosil ho, aby mi později sdělil, jak dopadl sběr vzorků. Nepočítal jsem, že bych nějakou informaci dostal. Ale asi za čtrnáct dní mi volal tehdejší chargé d'affaires, můj velký kamarád a přítel. Měl jsem u něj na ambasádě dopis. Onen voják mi potvrdil, že šlo o ochuzený uran, dále řekl, že ke zničení mostu skutečně byla použita „jaderná zbraň“…
Asi týden jsem jezdil po celé tehdejší Jugoslávii. Viděl jsem 17letou dívku v pokročilém stadiu těhotenství, kterou zabila kazetová bomba, ženevská konvence tyto zbraně zakazuje. Tato zbraň likviduje živou sílu, nic jiného. Tato zbraň byla použita ve městě. Tehdejší [americký] prezident by měl stanout v Haagu před mezinárodním tribunálem.
Po návratu jsem naše představitele informoval, co se v Jugoslávii stalo. Ale setkal jsem se s nezájmem. Ani náš prezident [Václav Havel], zastánce „humanitárního bombardování“, o to neměl zájem. Po roce jsem se na místo vrátil. V té době zrovna likvidovali trosky z budovy jejich [srbské] centrální televize. Budovu zasáhli úmyslně v okamžiku, kdy se střídaly směny. Šlo o to, aby se zahubilo co nejvíce lidí. Ještě po roce byly nacházeny ostatky pracovníků, kteří zahynuli při útoku. Mohl bych takto pokračovat celou řadou dalších příkladů. Mám mnoho fotek i filmů – celkem to mám na třech kompaktech. Jsou to věci, které je potřeba vidět. Takovéto bylo mé první setkání s válkou. Znovu s válkou jsem se pak setkal v Luhanské oblasti. Stejně jako na Balkáně, také zde se stalo, že autobus, který evakuoval lidi, byl přepaden a rozstřílen, zde „ukrajinskými demokraty“... Lidé v autobusu byli postříleni, autobus zapálen. Místo tragédie jsem také zdokumentoval.
Před časem jsme učinili se senátním výborem cestu do Kosova, ještě tam v tu dobu působili naši policisté. Snažil jsme se od nich něco dozvědět. Upozornili mě na rozpor mezi realitou a oficiálními informacemi. Vyprávěli mi o případech, kdy byli Srbové vyloženě vražděni: jeden konkrétní Srb se přijel podívat na statek, který mu byl dříve zabrán. Na místě byl zabit střelbou. Vznášel jsem dotazy na to, jak bude řešen návrat nemovitostí Srbům, kteří byli vyhnáni. Slyšel jsem [úřední] ujištění, že když Srbové prokáží, že šlo o jejich majetky, že jim budou vráceny. Trval jsem na tom, že to „noví vlastníci“ (Albánci, pozn.) by měli přece prokázat, jak k majetku přišli, než aby to bylo opačně. Všechno to bylo zinscenováno. Dnes jsem o tom přesvědčen.
Když se podíváme na Kosovo nyní, najdeme tam jednu z největších amerických základen, resp. mimo území USA. To byl také důvod, proč se to všechno seběhlo. Jinak za tím také stáli Němci, kteří jako první uznali Chorvatsko, svého někdejšího spojence z „dřívějších [nacistických] dob“. Tím také začalo roztrhávání Jugoslávie. Nepotřebovali (EU, USA, pozn.) mít v této oblasti silný stát, který navíc nebyl pokořen Hitlerem… Proto (NATO, pozn.) zvolilo tuto „cestu“.
Když teď Senát přijímal jedno z darebných usnesení vůči Ruské federaci, vystoupil jsem s tím, že to nemohu podpořit. Šlo o záležitost onoho pohybu ruských vojsk na ruském teritoriu při ruské hranici. Zdůraznil jsem, že ruská vojska jsou na svém, tedy ruském území, což se nedá říci o vojscích na druhé straně hranice: v ukrajinské armádě jsou američtí instruktoři… Navíc, když se podíváme na množství US základen, které obklopují RF, pak se nelze divit, že tu jsou obavy Rusů a že jsou to obavy oprávněné. Rusové se připravují na obranu.
Hrozba války nevisí jen nad Balkánem. Kdo si zahrává s rozbuškou? Američané. Oni to jsou, kdo stupňují konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
Na tiskovce zazněla myšlenka, že se Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem jen odvádí pozornost od faktu, že může vypuknout nová válka na Balkánu... Kdo by na ní měl mít zájem a proč?
Doubrava: Můj názor je, že za děním stojí USA a jeho vazal NATO. Mladší generace nemá zkušenosti, ale je tu ještě generace starší, a ta zřejmě stojí v cestě určitým záměrům... Amerika sice rozbila Jugoslávii ze vzduchu, ale po zemi to jaksi nešlo... Dnes se situace změnila, USA mají základnu v Kosovu, takže se otevírají určité „nové“ možnosti. Navíc se USA snaží válčit cizíma rukama, nejlépe tak, že proti sobě poštvou domácí. Ti už pak dílo zkázy spolehlivě dokončí.
Dnes se zdá, že se Západ vymezil proti Rusku vlastně ještě před mnichovskou řečí Vladimira Putina. Mám na mysli nečekané rozhodnutí Borise Jelcina obsadit letiště v Prištině ruskými výsadkáři. Rusové poté odešli, ale Západ asi nečekal, že by se tehdejší Rusko, které bylo samo v ekonomické krizi, na něco takového zmohlo. Od té doby je možná Rusko vnímáno jako „neposlušné“… Co byste k tomu řekl?
Doubrava: Takto by se to dalo pojmout, ano. Mezinárodní slovanský výbor mě pozval do Moskvy, bylo to po mém návratu z Balkánu. Absolvoval jsem mnoho besed, Rusové sami nevěděli, co se v Jugoslávii děje. Takový jsem měl dojem. Mluvil jsem i s veterány druhé světové války, jakož i s bývalými vojáky vůbec. Řekl jsem, že mě překvapuje, že Rusko nepřišlo Srbům na pomoc, ti o to přímo prosili… V rámci jejich odpovědi jsem se dozvěděl, že i tehdejší ruské PVO by odradilo letectvo NATO, jenže…
Jenže co?
Kreml byl prolezlý americkými poradci Jelcina, kteří to nedovolili.
Vladimir Putin mimochodem letos v prosinci oznámil veřejnosti, že v 90. letech skutečně poradci CIA v Rusku dokonce podnikali, za což byli v USA souzeni. Každopádně v Rusku vykonávali úkoly oficiálně, na stolech měli dle Putina i vlaječky USA… To by potvrzovalo to, co říkáte.
V té době jsem byl v Prištině; s ministrem Tvrdíkem jsme letěli do Kuvajtu, v Prištině jsme se setkali s našimi vojáky. Narazili jsme tam i na vojáky ruské. Ze strany Ruska šlo jen o gesto, ale Západ si uvědomil, že si Rusko cele nepodrobil. Z vojenského hlediska to byl majstrštyk. Američané si skutečně nedovolili situaci dále vyhrotit…
Rusko deklarovalo NATO své červené linie. Pokud by chtěl Západ teď něco podniknout na Balkáně, nevymyká se mu to již z rukou právě nyní?
Doubrava: Asi ano. Možná že v Američanech přežívá přesvědčení, že ruský Ivan je slabý a nemá co nabídnout na svou obranu a podobně. Třeba senátor Fischer vytahuje kartu, že Rusové provokují apod., vytáhl otázku napadení Ukrajiny Ruskou federací. Já to považuji za holý nesmysl. Rusové nikdy oproti Americe války nezačínají. Rusové říkají, že Rusko války nezačíná, ale zato války poražením nepřítele ukončuje.
Kolegům v Senátu jsem řekl, že Rusové mají teď při hranicích s Ukrajinou vojáky. Ale jsou na svém území a jsou tam proto, aby v případě krize mohli válku ukončit, přesně v duchu své slavné minulosti. Smutné je, že i naši vojáci jsou teď v regionu Pobaltí... Nechápu, proč to naše republika dělá. Mí kolegové to přešli mlčením a nezajímá je, že kolem RF vyrostly základny NATO. Ať mě nikdo nepřesvědčuje, že agresorem je Rusko. Je to přesně naopak.
Rusko i Balkán jsou lákavým soustem pro euroatlantický sektor, který už nedokáže vycucávat africké státy a banánové republiky. Poslední šancí Západu je, že se stabilizuje na úkor Ruska. Rusové si to ale přece nenechají líbit.
Nyní konečně vyplave pravda o tom, čí ekonomika je realisticky v trapu. Velice si přeji, aby toto prozření nebolelo nevinné lidi zejména v malých státech, jako je ten náš… Pamatujeme si na kolaterální škody, které zbyly po zásazích NATO… Jak může USA vyhrožovat Rusku poté, co Státy „prchly“ z Afghánistánu? Leda, že to nebyl útěk, ale „skrytá“ možnost, jak vyzbrojit teroristy operující z Afghánistánu, který hraničí s Ruskem… Mně to smysl dává. Logiku to má.
Děkuji za rozhovor.
Závěrem:
Na konferenci také promluvil novinář a fotograf Roman Blaško a jeho polští kolegové Agnieszka Piwarova a Piotr Jastrzębski, jehož kniha o bombardování Jugoslávie se zázračně dostala do fondů Britské národní knihovny. Autor připomněl, že bombardování Srbska bylo nelegální a neschválené rozhodnutím OSN…
Všichni vystupující řečníci získali zkušenosti z cesty po Balkánu (kterou podnikli na vlastní náklady), kde komunikovali jak s místními lidmi, tak i úřady. Napětí podle nich dnes v Bosně a Hercegovině, ale i v Kosovu, znovu eskaluje... Zazněla též úvaha, že pozornost světa je upřena k pnutí na polsko-běloruské a rusko-ukrajinské hranici. Jenže ono to vlastně doutná i na Balkánu, kde se vše může kdykoli překlopit do horkého konfliktu. Dotyční se shodli také na tom, že se situace vyvíjí tak, že nelze než konstatovat rostoucí globální nestabilitu. Tu může fatálně zvrátit právě lokální konflikt, ať už se odehraje na jakémkoli místě. Jako takový by se mohl stát pověstným spouštěčem globální války.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала