Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

„Jaderný otecko“. Jaké ruské zbraně mohou být umístěny v Bělorusku?

© AFP 2021 / Emmanuel CrosetStrategický bombardér-raketový nosič Tu-160 na letecké základně v Jižní Africe
Strategický bombardér-raketový nosič Tu-160 na letecké základně v Jižní Africe - Sputnik Česká republika, 1920, 26.12.2021
Sledujte nás na
Jaderné síly opustily Bělorusko již v 90. letech, ale infrastruktura pro skladování munice zůstala. I pokud se Rusko podělí se„sousedem“ o jadernou složku,Rusové nedovolí Bělorusům spravovat jejich jaderné zbraně. Nebo existuje nějaké východisko? Sputnik se snažil zjistit, jak to je.
18. prosince Rusko vyslalo několik dálkových bombardérů Tu-22M3 schopných nést jaderné zbraně, aby hlídkovaly běloruský vzdušný prostor. Hlídka trvala čtyři hodiny a je to už třetí takový „výlet“ během poslední doby.
Americkému portálu ABC News se to nelíbilo a čtenáři v komentářích vtipkovali, že Lukašenko donutí bombardér přistát a posádku pošle do vězení (samozřejmě s narážkou na opozičního vůdce Romana Protaševiče).
Odkud je nejlépe prostřelovat východní Evropu?
A teď vážně. V nedávném rozhovoru pro RIA Novosti Alexandr Lukašenko řekl, že Bělorusko nabídne Rusku umístění jaderných zbraní na jeho území, pokud NATO učiní podobný krok v Polsku. O několik týdnů později běloruský ministr zahraničí Vladimir Makej v rozhovoru pro RT Arabic řekl, že Bělorusko zvažuje možnost rozmístění jaderných sil ve své zemi v případě hrozby ze strany Severoatlantické aliance. Kreml ústy prezidentova tiskového tajemníka Dmitrije Peskova odpověděl, že objevení se zbraní na ruských hranicích by vyžadovalo reakci Moskvy, která by situaci vyvážila, a že jsou zde možné nejrůznější varianty.
Je to samozřejmě poněkud nová strategická realita na pozadí rozvíjející se krize ve vztazích mezi Ruskem a Západem, týkající se otázek vzájemných bezpečnostních záruk a „předvádění svalů“ kolem Ukrajiny. Jaký má zde význam běloruský faktor?
Na jednu stranu, proč vůbec něco umísťovat v Bělorusku, když má Rusko již v Kaliningradské oblasti námořní, vzdušné i pozemní (Iskander-M a Iskander-K) nosiče taktických jaderných zbraní, díky nimž nejzápadnější ruský region právě „drží na mušce“ evropský směr. Na druhou stranu se tento úhel pohledu zdá být chybný. Faktem je, že z území Běloruska je možné střílet přes mnohem větší území východní Evropy. Kaliningrad je navíc velmi malý, a tudíž zranitelný územní celek v případě „velké války“. Takže s rolí Běloruska je to v podstatě jasné.
Chybí moře? Zato jsou taktické jaderné zbraně
Ruská strategická jaderná triáda zahrnuje mezikontinentální balistické střely, raketové bombardéry dlouhého doletu a ponorky s jaderným pohonem se strategickými raketami na palubě.
Z pochopitelných důvodů nebudou v Bělorusku rozmístěny strategické jaderné zbraně. Takových „pochopitelných důvodů“ je několik:
Je to sice bratrský, ale přesto sousední stát.
Sousední stát nemá moře.
Nedává to smysl, protože podobné cíle mohou být díky krátké době letu snadno zasaženy z Evropy - letadly s hypersonickými raketami.
Kromě strategických jaderných sil existují i jaderné bojové systémy kratšího dosahu – taktické jaderné zbraně. Mezi takové zbraně patří atomové bomby pro konvenční stíhací bombardéry a víceúčelové stíhačky, rakety vzduch-země krátkého dosahu pro stejné letadlo, operačně-taktické střely s jadernými hlavicemi (například Iskander-M), jaderné náboje pro samohybná dělostřelecká zařízení dlouhého doletu, jaderné verze raket pro protiletadlové raketové systémy dlouhého doletu (jako např. S-300), jaderná torpéda a protilodní střely námořnictva a další varianty jaderné munice. Vzhledem k vysoké mobilitě moderních úderných sil lze samozřejmě takové jaderné zbraně rozmístit relativně vzato kdekoli.
Bojové hlavice „na potvrzení“ pro Den D v SSSR
V sovětských časech existovaly na území mnoha sovětských republik, a tím spíše ve strategicky závažném západním směru, základny na úschovu jaderné munice. Strategické jaderné bojové hlavice byly hlavně uschovány na raketách připravených na start a v blízkosti základen dálkového letectva, ale taktická jaderná munice nebyla v době míru skladována v armádě. Montáži a úschově jaderné munice se v SSSR věnovala 12. hlavní správa ministerstva obrany. V roce 1990 měla tato správa přes 20 těchto základen. Právě tato struktura zajišťovala zachovalost a připravenost k použití celého jaderného arzenálu SSSR a měla vydat ze svých skladů jaderné bojové hlavice v případě příchodu dne D.
Správa měla tyto základny samozřejmě také na běloruském území. Například ústřední základna u Homelu měla v případě „velké války“ zásobovat jadernými bojovými hlavicemi, střelami a bombami jednotky Sovětské armády v Ukrajinské SSR, a také v Československu a Polsku.
V Běloruské SSR měly základny strategické raketové systémy, několik pluků mobilních raket středního doletu RSD-10 Pioner bylo rozmístěno na území této republiky v letech 1979-1980. Později měly být přezbrojeny mobilními mezikontinentálními raketovými systémy Topol, ale v roce 1996 opustila Bělorusko poslední strategická vojenská jednotka, všechny jaderné síly byly přemístěny na území Ruské federace.
Ruské taktické rakety pro raketový systém Polonez. Kdo riskuje?
Jaderné síly z republiky odstranili, ale infrastruktura na úschovu munice zůstala. Jsou to sklady, podzemní úschovny, ohrazená území. Alexandr Lukašenko řekl v rozhovoru pro Sputnik, že jak dobrý hospodář „nic nezničil, všechny kůlny jsou na místě.“
Toto prohlášení samozřejmě nevylučuje přirozený proces zchátrání infrastruktury, avšak, což je zvlášť důležité, zůstala státním majetkem. A tento status zaručuje možná mnohem větší ochranu. Teoreticky mohou být tyto základny obnoveny, otázka spočívá spíše v účelnosti této velmi drahé činnosti.
Jde o to, že v současných podmínkách nejsou na rozmístění bojových systémů, jež by mohly použít jadernou munici, potřebné speciální základny. Letadla dokážou dopravit jaderné zbraně na speciální letiště, natankovat, a odletět k cílům. Brigády a divize raketových pozemních systémů mají vlastní vojenské jednotky na obsluhu, úschovu a dopravu jaderných bojových hlavic, ty přijedou, přivezou bojové hlavice, dají je na rakety, po čemž se brigády a divize vydají na pozice.
Na jednu stranu může Bělorusko skutečně rozmístit na svém území ruské vojenské jednotky, jež mohou být vybaveny prostředky na použití jaderných zbraní. Tento úkol se dá vyřešit jak z technického, tak politického hlediska. Ale na druhou stranu to budou stejně z právního hlediska ruské vojenské jednotky. Z tohoto důvodu se mi zdá pochybná hypotéza náměstka předsedy Stálé komise Rady republiky běloruského Národního shromáždění Andreje Rusakoviče, který učinil předpoklad, že ruské taktické jaderné rakety mohou být použity běloruskými raketovými systémy Polonez.
Teoreticky je to nepochybně možné, ale pak bude třeba zařadit běloruské systémy do ruských jaderných struktur, obsluhovat je atd. Také běloruské jednotky mají být podřízeny Rusku, protože Rusové nedovolí Bělorusům řídit svoji jadernou munici.
Takže Bělorusko se jen stěží dokáže stát jadernou mocností v dohledné budoucnosti, anebo se k tomu dokonce přiblížit. Je to možné pouze v případě založení plnohodnotného Svazového státu Ruska a Běloruska, což znamená také založení společných ozbrojených sil s jedním vrchním velitelem.
Ukrajinská armáda na palubě hlídkové lodi v přístavu Mariupol - Sputnik Česká republika, 1920, 26.12.2021
Svět
Ukrajinský ministr zahraničí prohlásil, že Rusko dominuje v Azovském moři
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала