Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Elektrifikace EU 2.0? Má-li nastat blackout, ať je co nejdřív. Třeba se politici proberou

© Foto : Pixabay / Colin Behrens Žárovka svítí ze zásuvky
Žárovka svítí ze zásuvky - Sputnik Česká republika, 1920, 28.12.2021
Sledujte nás na
Na počátku 60. let skončila elektrifikace ČSSR. Dnes EU soustavu decentralizuje, jakpak si představuje „elektrifikaci 2.0“, když stále nemá např. jediný standard zásuvek a železnice je elektrifikovaná dvěma systémy, přechod na jeden jediný se přes noc nestane? Sputnik se ptal bývalého obchodního zástupce Agrokombinátu Slušovice Jaroslava Nováka.
EU se orientuje na elektrifikaci kol, aut, koloběžek…, dokonce i britský premiér Boris Johnson má velké plány s „revoluční“ elektrifikací Británie, ve svém nedávnem projevu citoval Lenina, a to v souvislosti s někdejším projektem sovětské elektrifikace, známým jako GOELRO. Avšak jak Británie, tak EU čelí energetické krizi, potenciálním blackoutům. Český proud si v ČR nekupujeme napřímo, ale přes německou burzu a různé „dodavatele“… Obecně EU zatím nedokončila harmonizaci norem, ba stále tady jsou i různé zásuvky. Co je na tom všem tedy „revolučního“?
Jaroslav Novák: EU se snaží o jednotný přístup, zásuvky se stále mohou lišit; v Itálii máme trojí typ „atypických“ zásuvek, v Dánsku zásuvku typu „K“ atd. (za pozornost stojí britská zásuvka). V minulosti to bylo v Evropě s elektrickými zásuvkami ještě daleko rozmanitější, proto nebuďme zde tolik přísní. O to více však kulhá sjednocení koncepce energetické základny, viz přílišná rozdrobenost zdrojů energie.
Situace není dobrá ani v ekonomické rovině co do investičních nákladů, poplatků za distribuci atd. Zde vládne určitý chaos a do budoucna míra bezkoncepčnosti doslova leká. Bylo by zatím lépe, kdyby o problematice energetiky rozhodovaly stále národní vlády, a to dle národních specifik. Premiér Johnson na to jde trochu mělce. Vezměte si jen kolik je dobíjecích zásuvek pro elektromobily…
V sovětském Rusku potřebovali proud pro základní věci. Současná elektrifikace všeho a společnost „na baterky“, to je dost jiný případ. Problém současných politiků je předně v tom, že si asi skutečně řada z nich myslí, že proud vzniká v zásuvce. Jenže ono nestačí umístit zástrčku do zásuvky, to by bylo moc jednoduché. Mně osobně se zdá, že s nevzdělanci u moci jásá světová oligarchie, protože s nimi mává, jak se jí zlíbí. Celá tato otázka má taky ten druhý rozměr, rozměr deficitu. Bylo by krásné, aby vládly přehledné standardy, směrnice a normy. Na cestě k nim nám však hrozí ekonomické krize, provázené energetickou či potravinovou nesoběstačností. (Podzemní zásobníky plynu v ČR patří německé společnosti Innogy/RWE, pozn.)
Málokdo si uvědomuje, že jsme jen o vlásek od problémů, které mohou naše politiky zcela paralyzovat. Kdo pak přebere odpovědnost? Kdo se postará o populaci? Elektřina z obnovitelných zdrojů nestačí (ani všechny ty věrné farmy atd…), a já to nepřestanu dokola opakovat. Svým způsobem si přeju, pokud má blackout nastat, aby to bylo co nejdříve, třeba se pak naši politici proberou.
Jak je to s dvěma systémy trakcí na ČD jsem se telefonem zeptal jednatele Arrivy Jiřího Nálevky, který mi poskytl následující technický vhled do problematiky. Ptal jsem se proto, poněvadž i na tomto příkladu lze ukázat, jak těžké je provést jednotnou, unifikovanou elektrifikaci.
Jestliže vše směřuje k unifikaci, je docela zajímavé v souvislosti s Českými drahami (ČD), že některé tratě jsou u nás elektrifikovány stejnosměrným proudem, jiné střídavým. Buď se musí lokomotivy na trati přepřáhat, nebo se nasazují nové mašiny, ale jejich možnosti jsou částečně nevyužity. Ze zdrojů vysvítá, že problém různého typu elektrifikace vyplývá z historie, kdy ČSSR přihlíželo k sovětské a francouzské zkušenosti.
Jiří Nálevka: střídavá trakční soustava (trakce) má v porovnání se stejnosměrnou soustavou výhody. Například investiční náklady. Pro střídavou trakci je potřeba jedna napájecí, resp. spínací stanice, jež obsluhuje větší úsek elektrizované tratě. Další výhody plynou z nižších ztrát, co se týká přenosu trakční energie.
Na střídavé trakci jsou v porovnání se stejnosměrnou – zjednodušeně řečeno – 10krát menší proudy a cca 100krát nižší ztráty z přenosu elektrické energie. Střídavá trakce je tedy úspornější z pohledu ztrát. Dnešní lokomotivy mají takový výkon, že ve stejnosměrné trakci vzniká problém zajistit odpovídající dodávky proudu, resp. aby se vůbec dal využít maximální výkon moderních lokomotiv. Může se stát, že v jednom úseku se vyskytnou třeba tři čtyři lokomotivy při plném odběru elektromotoru… Proto tu máme ony důvody, proč v budoucnu přejít ze stejnosměrné na střídavou trakci.
V ČR byl přijat plán tzv. konverze trakční soustavy. Správa železnic v současnosti vypracovává projekty. Výsledkem má být stav, kdy v horizontu určitého počtu let bude v ČR jen střídavá trakce. V praxi se nové elektrizace dělají jen ve střídavé trakci, postupně dochází k přepínání úseků, které bývaly stejnosměrné do trakce střídavé. Taková změna je teď na trati Nedakonice-Přerov. Na střední Moravě se přepne úsek trati Přerov-Břeclav ze „stejnosměru“ do „střídaviny“. Například nová elektrizace Kadaň-Prunéřov-Kadaň je už provedena ve střídavé trakci. Takto je to předpřipravené, čeká nás postupná konverze elektrizací.
Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала