Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Муниципальные служащие Нью-Йорка во время протеста против обязательной вакцинации - Sputnik Česká republika, 1920
Svět
Aktuální novinky a události ze zahraničí

Šéf diplomacie EU jednal s generálním tajemníkem NATO o ruských návrzích na bezpečnostní záruky

© REUTERS / Francois Lenoir Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg - Sputnik Česká republika, 1920, 04.01.2022
Sledujte nás na
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell jednal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem o situaci na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou. Oba diplomaté zároveň diskutovali o ruských návrzích na bezpečnostní záruky. K čemu dospěli?

„Josep Borrell před svou návštěvou Ukrajiny telefonoval s Jensem Stoltenbergem, aby s ním projednal hromadění ruských vojenských sil na hranici s Ukrajinou a dva návrhy dohod o bezpečnostních zárukách, které Rusko adresovalo Spojeným státům a členům aliance,“ uvádí se v tiskové zprávě EU.

Dodejme, že vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Borrell navštíví Ukrajinu ve dnech 4. až 6. ledna. Za zmínku stojí i to, že Borrell deklaroval podporu EU suverenitě, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny, a také vyzval Rusko, aby „deeskalovalo napětí a plné realizaci minských dohod“. Stejně tak diplomat poznamenal, že „jakákoli další vojenská agrese proti Ukrajině bude mít rozsáhlé následky a vysokou cenu“.
Josep Borrell během telefonického rozhovoru s Jensem Stoltenbergem jednal také o přípravách na zasedání Rady NATO-Rusko, které je naplánované na 12. ledna.
„(Borrell a Stoltenberg, pozn. red.) diskutovali také o přípravách na zasedání Rady NATO-Rusko, které proběhne 12. ledna. Vysoký představitel a místopředseda (Evropské komise, pozn. red.) rovněž zdůraznil, že jakákoli diskuse o bezpečnosti v Evropě by měla být založena na závazku a odpovědnosti v rámci OBSE a OSN, a měly by je posílit,“ stojí dále v prohlášení.
Již dříve se přitom Stoltenberg nechal slyšet, že je NATO připraveno na dialog s Ruskem v rámci zasedání Rady NATO-Rusko.
Připomeňme, že Rusko opakovaně odmítlo obvinění Západu a Ukrajiny z „agresivních akcí“. Stojí si za tím, že nikoho neohrožuje a nemá v úmyslu na nikoho útočit. Co se týče obvinění z vměšování do ukrajinských záležitostí kvůli situaci na Donbasu, Rusko dalo jasně najevo, že není stranou vnitřního ukrajinského konfliktu. Stejně tak poukázalo na to, že Kyjev nedodržuje dohody o urovnání z Minsku.
Moskva si navíc myslí, že výroky o „ruské agresi“ jsou používány jako záminka pro rozmístění další vojenské techniky NATO poblíž ruské hranice. Ruské ministerstvo zahraničí dříve poznamenalo, že výroky Západu o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu se jí bránit, jsou nejen směšné, ale i nebezpečné.
I přes to ale Kyjev a západní státy nedávno vyjádřily znepokojení nad údajným zintenzivněním „agresivních akcí“ Ruska poblíž hranic s Ukrajinou. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko přesouvá jednotky pouze na svém území a podle svého uvážení. To podle jeho mínění nikoho neohrožuje a nikoho by to nemělo ani znepokojovat.
Jan Lipavský - Sputnik Česká republika, 1920, 04.01.2022
Svět
Ukrajina a Česko se dohodly na společném zadržování „ruské agrese“
Zmiňme, že na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy dohod s USA a dohod NATO o bezpečnostních zárukách. Moskva od svých západních partnerů požaduje zejména právní záruky toho, že nebude probíhat další rozšiřování NATO směrem na východ, že nedojde ke vstupu Ukrajiny do daného bloku a že nebudou vytvářeny vojenské základny v postsovětských zemích. Jak řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, pokud NATO a Spojené státy nezareagují na ruský požadavek na bezpečnostní záruky, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.
Podle nejnovějších informací jsou jednání mezi Ruskou federací a Spojenými státy o ruských návrzích týkajících se bezpečnostních záruk naplánována na 10. ledna v Ženevě. Předpokládá se, že poté budou ruské návrhy projednány 12. ledna na zasedání Rady Rusko-NATO speciálně svolaném v Bruselu a 13. ledna na formátu OBSE ve Vídni.
Dodejme také, že v dubnu roku 2014 zahájily ukrajinské úřady vojenskou operaci proti samozvané Doněcké lidové republice (DLR) a Luhanské lidové republice (LLR), které vyhlásily nezávislost po státním převratu v Kyjevě v únoru 2014. Podle posledních údajů OSN se obětí konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí. Otázka řešení situace na Donbasu je projednávána i během jednání kontaktní skupiny. I po dohodách o příměří však pokračují střety - v DLR a LLR dokonce informovali o ostřelování obytných čtvrtí ukrajinským těžkým dělostřelectvem.
Jak již bylo naznačeno, Moskva opakovaně upozorňovala na to, že Kyjev neplní minské dohody a zdržuje jednání o vyřešení konfliktu. Ruské ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Kyjev poslal polovinu veškerého personálu ozbrojených sil Ukrajiny na Donbas. Moskva vyjádřila znepokojení nad přesunem vojenské techniky ze zemí NATO k ruským hranicím a nárůstem počtu západních instruktorů na Donbasu. Západní země nadále poskytují Ukrajině vojenskou podporu, včetně dodávek zbraní, které se používají na Donbasu.
Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала