Муниципальные служащие Нью-Йорка во время протеста против обязательной вакцинации - Sputnik Česká republika, 1920
Svět
Aktuální novinky a události ze zahraničí

Výsledky jsou k údivu. Co vědci objevili pod supervulkánem v Yellowstonu?

CC0 / Pixabay / Národní park Yellowstone
Národní park Yellowstone - Sputnik Česká republika, 1920, 13.01.2022
Yellowstone, který se nachází ve Wyomingu v USA, je jedním z mála supervulkánů na světě, tedy sopek, u nichž došlo k erupci s indexem vulkanické aktivity na stupni osm. V posledních třech milionech let zažil tři erupce, přičemž poslední proběhla přibližně před 630 000 lety a byla tisíckrát větší než erupce sopky Mount St. Helens v roce 1980.
Jeho kaldery - velké kotlovité prohlubně, které vznikají po vyprázdnění magmatické komory během erupce - leží nad tamní horkou skvrnou pod Yellowstonskou plošinou.
Lehké a horké magma z pláště zde stoupá směrem k povrchu, přičemž horká skvrna se nachází hluboko pod povrchem, tak hluboko, že se po ní Severoamerická deska posouvá západojihozápadním směrem.
Dnes vědci a výzkumníci pozorně sledují Yellowstone a hledají jakékoli známky toho, že by se mohl v blízké budoucnosti připravovat na výbuch. Obecně se má za to, že erupce v příštích 10 000 letech je velmi nepravděpodobná, přičemž vědci za více než 30 let sledování nezjistili žádnou blížící se menší erupci lávy.
To však nezastavilo terénní pracovníky, kteří kalderu zkoumají a vytvářejí špičkové grafiky a modely s využitím dat získaných ze sopky, jak bylo zkoumáno během dokumentárního filmu Yellowstone Supervolcano.
V roce 2015 vědci shromáždili nová data, která jim poskytla zatím nejlepší představu o podzemí Yellowstonu. Identifikovali magmatickou komoru sopky z poslední erupce a zjistili, jak je napájena chocholem magmatu táhnoucí se 465 mil severozápadně do Montany, většinou pevnou horninou, ale s potenciálem zkapalnění.
Na základě těchto údajů vědci vytvořili grafiku zobrazující obří žlutý chochol vystřelující do místa daleko od povrchu Yellowstonu. Právě skrze tento chochol stoupá magma neboli roztavená hornina do magmatické komory rychlostí dva palce ročně. Píše o tom Express
Není důvod, aby se tento proces zastavil. Nakonec bude i pokračovat, dokud tlak nebude příliš velký a nedojde k sopečné erupci. I když to není překvapivé, vědci věnují velkou pozornost likvidačnímu procesu. Skutečné nebezpečí nastane, když se chochol začne zkapalňovat a pohybovat se vzhůru rychlejším tempem.
Talíř s masem - Sputnik Česká republika, 1920, 09.01.2022
Zdraví
Lékařka poradila způsob, jak snížit riziko rakoviny o 19 %
Při erupci se yellowstonské magma pravděpodobně nepromění v lávu, protože intenzita erupce by většinu z něj donutila vystřelit k obloze. Pak by na sebe vzalo podobu částic popela ve vzduchu, malých, extrémně horkých kousků rozeklané horniny. Tato událost by sama o sobě zasáhla téměř celé Spojené státy a Kanadu a desítky milionů lidí v okruhu 1 00 km by byly ohroženy smrtí. Po vdechnutí popela by se v plicích lidí vytvořila směs podobná cementu, která by způsobila udušení.
A i když by lidé mimo okruh 1 000 km mohli být před bezprostředními následky erupcev bezpečí, stále by spadl centimetr popela, což je pro lidské plíce stále nebezpečná úroveň. Část popela by zasáhla i Evropu, zatímco zbytek světa by zaznamenal klimatické změny: globální teploty by klesly asi o 10 °C a zůstaly by tak nejméně deset let. Vážně by byly postiženy i takové věci jako úroda a zásoby vody.
Někteří vědci a organizace již několik let připravují plány, jak zabránit tomu, aby k erupci Yellowstonu v budoucnu vůbec došlo. NASA strávila značný čas prací na řešeních, jako je zvýšení množství vody uvnitř sopky s cílem odebrat z ní teplo a snížit tak riziko nárůstu tlaku. Mnozí však tvrdí, že ve skutečnosti by to bylo příliš obtížné a politici by takovou iniciativu pravděpodobně neschválili.
Jiné plány se zabývaly využitím síly Yellowstonu a její přeměnou na udržitelný zdroj energie. Jeden z plánů, o kterém informovala NASA, počítá s vyvrtáním desetikilometrové díry do Yellowstonu a čerpáním vody pod vysokým tlakem.
Tím by voda cirkulovala a vracela se zpět o odhadované teplotě 350 °C a pomalu den za dnem by získávala teplo ze sopky.
Lední medvědi na ledových krách v Severním ledovém oceánu. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 11.01.2022
Svět
Vědci upozornili na rekordní oteplování oceánů
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала