Prezidentský palác v Bratislavě - Sputnik Česká republika, 1920
Slovensko
Čerstvé slovenské novinky a události

Křeslo místopředsedy Evropského parlamentu poprvé obsadí Slovák. Co o něm víme a jaký má plán?

© Sputnik / Alexey Vitvitsky / Přejít do fotobankyBudova Evropského parlamentu ve Štrasburku
Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku - Sputnik Česká republika, 1920, 19.01.2022
Slovenský europoslanec a místopředseda hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka byl zvolen jedním ze 14 místopředsedů Evropského parlamentu. Stal se tak prvním Slovákem, který bude tuto pozici zastávat. Česká europoslankyně Dita Charanzová zvolená za ANO obhájila funkci místopředsedkyně Evropského parlamentu.
Jako kandidáta Šimečku navrhla liberální skupina Obnovme Evropu. Europoslanec získal 494 hlasů. V prvním kole mu chybělo 15 hlasů k překročení potřebné nadpoloviční většiny, druhé kolo vyhrál a pro liberální frakci Obnovme Evropu získal druhý největší počet hlasů, po české europoslankyni Ditě Charanzové a před německou liberální poslankyní Nicolou Beerovou.
Charanzová získala 406 hlasů z celkem 680 platných. Stala se tak první představitelkou Česka, která bude zastávat tuto pozici po dobu celých pěti let volebního mandátu. Pirát Marcel Kolaja z frakce zelených v prvním kole volby neuspěl. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet.

Šimečka: Chci, aby bylo více slyšet slovenský hlas

„Speciálně mě těší, že je to úspěch pro Slovensko. Poprvé jsme získali tak vysokou funkci v EP a mě těší, že hlas Slovenska v evropské politice bude i díky mé práci opět o něco silnější,“ vyjádřil své nadšení ze zvolení na sociální síti.
Šimečka zároveň zdůraznil, že bude nadále aktivní a přítomný v domácí politice na Slovensku.
„Jsem rád, že z této pozice budu moci prosazovat ještě více slovenské zájmy, že slovenský hlas bude více slyšet, protože jako místopředseda budu mít větší vliv na chod celé instituce, na jednotlivé politiky a na to, jak europarlament působí ve vztahu k národním parlamentům,“ popsal situaci Šimečka.
Upozornil, že priority, kterým se bude věnovat, vyplynou i z toho, jak si všichni 14 místopředsedové v nejbližších dnech rozdělí mezi sebou pracovní agendu.
„Pro mě je však v europarlamentu dlouhodobě prioritou především ochrana demokracie, právního státu v celé EU a předpokládám, že v tom budu pokračovat i z pozice místopředsedy,“ vysvětlil.
Další jeho snahou je více občanům přiblížit práci Evropského parlamentu a posilovat vztahy s národními parlamenty, včetně toho slovenského.
Evropský parlament v úterý za svou novou předsedkyni zvolil maltskou europoslankyni Robertu Metsolovou. Hlasovalo pro ni 458 ze 705 poslanců. Malťanka v čele jediné přímo volené evropské instituce nahradí Davida Sassoliho z Itálie, který v lednu zemřel.

Politická kariéra a názory Michala Šimečky

Sedmatřicetiletý Michal Šimečka, který byl poprvé zvolen do Evropského parlamentu v roce 2019, během prezidentské kampaně na Slovensku radil v evropských otázkách Zuzaně Čaputové. V listopadu 2019 se stal hlavním zpravodajem Evropského parlamentu pro přípravu nového mechanismu na ochranu demokracie a právního státu v členských zemích unie.
V říjnu 2020 schválilo plénum Evropského parlamentu tzv. Šimečkovu zprávu většinou 521 hlasů pro, 152 proti a 21 poslanců se zdrželo. Zpráva navrhuje komplexní nástroj pro monitoring dodržování právního státu a demokracie v členských zemích EU.
Šimečka se domnívá, že Evropská unie potřebuje posílit integraci, a proto by Slovensko mělo odevzdat Bruselu více kompetencí. V debatách trval na tom, že otázku nelegální migrace je třeba řešit v rámci Evropské unie společně, a je nutné zvýšit počet policistů na hranicích, čímž bude posílena jejich kontrola. Slovensko však podle něj migranty potřebuje, ale ty ekonomické a legální, kterých na rozdíl od uprchlíků země přijímá mnohem více.
Europoslanec je také znám svou kritikou na adresu Maďarska a Polska. Na konci roku 2020 v rozhovoru pro agenturu SITA prohlásil, že si Slovensko musí dávat pozor, aby nebylo v Evropě vnímáno jako Orbánův či Kaczynského přívěsek. Uvedl to v souvislosti s vetováním přijetí dlouhodobého rozpočtu EU a Fondu obnovy ze strany Maďarska a Polska.
Dotyčný politik zastává i tvrdý postoj vůči Rusku. Za rusofoba se nepovažuje a tvrdí, že je člověkem, který se o Rusko dlouhodobě zajímá. Přiznává, že hodně studoval ruské dějiny a politický systém, učil se ruštinu, a dokonce má v Rusku kamarády. Za tu dobu tedy pochopil, že „Rusko respektuje pouze silné partnery a konkrétní činy, ne prázdné řeči“.
V srpnu minulého roku Michal Šimečka spolu se svým kolegou z Progresivního Slovenska Martinem Hojsíkem vyzval frakci socialistů v Evropském parlamentu, aby ze svých řad vyloučila stranu Směr-SD. Důvodem má být její údajná spolupráce s krajně pravicovou slovenskou stranou Mariana Kotleby ĽSNS.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала