„Očkování nebude povinné. To nijak nemění náš postoj k vakcinaci, je to stále jednoznačně nejlepší způsob boje proti covidu a nejlepší cesta, jak se vyhnout těžkému průběhu nemoci a hospitalizacím,“ sdělil premiér na úvod tiskové konference.
Podle premiéra vláda tímto rozhodnutím chce uklidnit náladu ve společnosti.
„Důvody pro povinné očkování neshledáváme, nechceme prohlubovat příkopy ve společnosti. Nízká proočkovanost v některých skupinách jako argument již dnes neplatí,“ doplnil.
Zákon o povinném očkování, připravený vládou Andreje Babiše, se měl dotknout lidí starších 60 let a některých profesních skupin, kam spadají zdravotníci, sociální pracovníci, vojáci, zpravodajci, policisté a strážníci, hasiči, včetně těch dobrovolných, a pracovníci hygienických stanic.
Část vyhlášky, kterou Fialova vláda zrušila, počítala s tím, že od března měli být povinně očkováni zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách a studenti připravující se na práci v těchto oborech, policisté a městští strážníci, vojáci z povoláni i v aktivní záloze, hasiči a to i dobrovolní, lidé pracující u zpravodajských služeb.
„Splnil jsem to, co jsem slíbil,“ dodal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09.
Vláda schválila i novelu prodlužující účinnost pandemického zákona do konce srpna 2023. Pandemický zákon má pomáhat v boji proti covidu mimo režim nouzového stavu. Mimořádnými opatřeními bude nově možné omezit provoz všech typů provozoven, trhů, sportovišť i školských či vzdělávacích zařízení pro děti od tří let. Opatření by nově mohlo vydávat také ministerstvo obrany.
Kabinet ministrů se dnes sešel, aby rozhodl o případných změnách protiepidemických opatření. Předmětem jednání se měly stát otázky o úpravě vyhlášky o povinném očkování, kterou navrhla ještě minulá vláda Andreje Babiše a která by měla vstoupit v platnost od března. Stejně tak měla být řeč i o změnách systému slev v dopravě pro studenty a seniory.
Jednání nové vlády o platnosti tohoto zákona bylo původně naplánováno na polovinu února. Včera po zasedání tripartity ale premiér Petr Fiala oznámil, že se bude konat téměř o měsíc dříve, a to kvůli tomu, že má „spoustu sociálních a legislativních důsledků“.
