Vznikne na Kubě ruská základna? V Kremlu sdělili, o čem jednal Putin s kubánským prezidentem

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí informoval o tom, že mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho kubánským protějškem Miguelem Díazem-Canelem Bermúdezem proběhl telefonický rozhovor. Peskov dnes prozradil novinářům, o čem se během něj diskutovalo.

Kremelský mluvčí uvedl, že cílem jednání prezidentů bylo řešení otázky o společné koordinaci akcí v souladu se zásadami strategického partnerství. Lídrům Ruska a Kuby se podle něj podařilo během tohoto jednání synchronizovat své postoje k mezinárodním záležitostem. Peskov to řekl při odpovědi na otázku, zda se během rozhovoru jednalo o rozmístění vojenských základen na Kubě nebo o posílení vojensko-technické spolupráce mezi zeměmi.

„Ne, víte, že vztahy mezi RF a Kubou mají hlubokou tradici, jsou naplněné konkrétním obsahem a synchronizace postojů k mezinárodním a regionálním otázkám, jež jsou předmětem společného zájmu, je v této souvislosti nesmírně důležitá. Právě o tom včera mluvili lídři obou zemí,“ řekl Peskov.

Jak uvedlo kubánské ministerstvo zahraničí, Diaz-Canel během jednání poděkoval ruskému prezidentovi za humanitární pomoc poskytnutou Kubě v posledních měsících. Lídr Kuby uvedl, že dodávky potravin, léků a kyslíkových zařízení sehrály v boji proti onemocnění covid-19 na vrcholu pandemie rozhodující roli.

Napětí mezi Západem a Ruskem

Na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrh smlouvy s USA a návrh dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Moskva zejména požaduje, aby se západní partneři právně zaručili, že nebudou rozšiřovat NATO dále na Východ, že Ukrajina nevstoupí do bloku a že nebudou zřizovat vojenské základny v postsovětských zemích.

Součástí návrhů je také klauzule o nerozmisťování úderných zbraní NATO v blízkosti ruských hranic a stažení aliančních sil ve východní Evropě na pozice z roku 1997.

Ve středu 12. ledna se konalo v Bruselu zasedání Rady Rusko-NATO. Schůzka byla pokračováním v jednání o zárukách bezpečnosti mezi Ruskem a USA, které se konalo 9. a 10. ledna v Ženevě. V návaznosti na tato jednání jednali 21. ledna v Ženevě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Rusko opakovaně odmítá obvinění Západu a Ukrajiny z „agresivních akcí“ a tvrdí, že nikoho neohrožuje a na nikoho se nechystá zaútočit. Prohlášení o „ruské agresi“ slouží jako záminka k rozmístění další vojenské techniky NATO v blízkosti ruských hranic. Ruské ministerstvo zahraničí již dříve poznamenalo, že prohlášení Západu o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu se proti ní bránit jsou směšná a nebezpečná.

Kyjev a západní státy zároveň nedávno vyjádřily znepokojení nad údajným zintenzivněním „agresivních akcí“ Ruska v blízkosti ukrajinských hranic. Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko přesouvá vojáky na svém území a podle vlastního uvážení. Podle něj to nikoho neohrožuje a nikdo by se neměl znepokojovat.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.