Pohled na Prahu - Sputnik Česká republika, 1920
Česko
Nejnovější zprávy a události z domova

Co by Putin dělal s rozvrácenou zemí? Šándor promluvil o pozadí „ruského útoku“ na Ukrajinu

Ukrajinská armáda v Donbassu - Sputnik Česká republika, 1920, 26.01.2022
Družicové snímky dokládají, že ruská armáda útočit na Ukrajinu nehodlá. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to uvedl náčelník vojenského zpravodajství, generál v záloze Andor Šándor. Válečné štváče vyzval, aby jeli se svými rodinami na první linii a sdělil svůj postoj k restartu vztahů s Ruskem.
Šándor se pozastavil nad tím, zda médii a některými západními politiky předkládané zvěsti o co nevidět chystané ruské vojenské invazi na Ukrajinu jsou pravdivé. Bezpečnostní odborník za takovým útokem nevidí ani motiv, ani hodnověrné náznaky jeho přípravy.

„Kdyby Rusko chtělo zabrat jihovýchodní Ukrajinu, mohlo to udělat už dávno a nikdy nic takového nevykazovalo. Všichni ti, co čtou satelitní snímky a rozumějí tomu, musejí dobře vědět, v jakém rozložení ruská armáda na té hranici je. Jak daleko jsou od svých domovských posádek, zda se budují nějaké mezisklady pro zásobování, což by vykazovalo známky nějakého konfliktu. Když se dívám na těch málo snímků, které vidíme, ruská armáda ani není rozmístěná takzvaně mimo boj. Je seřazena jakoby na nástupišti. Po mém soudu to nevykazuje žádný prvek toho, že by byla připravena k útoku tak, aby zaútočila na jihovýchodní Ukrajinu,“ řekl Šándor ParlamentnímListům.cz.

Nicméně připustil, že se situace může změnit a že nyní probíhá hra o nervy a „balancování na hraně“. Co by ovšem ruský prezident Vladimir Putin obsazením celé nebo části Ukrajiny získal?
„Rozvrácenou zemi, kterou by muselo nějakým způsobem stabilizovat. Byla by to řežba veliká a zahraniční reakce by byla taková, že by se to nikomu nevyplatilo. Nejenom Rusům, ale i Západu,“ uvedl.

Hysterie Polska a německý pragmatismus

Podle Šándora je nutné, aby se všechny strany především uklidnily. Konkrétně zmínil Varšavu, jejíž „hysterie je přehnaná“. „Deklaroval bych ji na jednom faktu – v roce 2014 prohlásil polský ministr zahraničních věcí Sikorski, že mu volal Putin a řekl mu, že když bude chtít, tak do dvou týdnů je v Kyjevě. Poté Sikorski přiznal, že si to vymyslel,“ připomněl generál.
Na druhou stranu Berlín se snaží pragmaticky ochránit projekt plynovodu Nord Stream 2. Podle něj „Němci nechtějí přijít o plyn, kterým chtějí sanovat svoji zelenou politiku, pokud jde o odstavení jaderných elektráren a konec uhlí“. Dokonce i Spojené státy zvýšily nákup ruské ropy, když uvalily embargo na Venezuelu.
„Lidé by měli vidět, co je politika a že za tou politikou je brutálně vidět byznys,“ míní odborník.

S Ruskem je nutné jednat

Šándor oceňuje probíhající jednání o bezpečnostních zárukách, které iniciovalo Rusko. Podle něj některé ruské požadavky jsou postaveny tak, aby bylo možné ustoupit za předpokladu, že ustoupí i Západ. Přitom poukázal na klíčový problém neutrality Ukrajiny.
„Pozice otevřených dveří ještě neznamená, že ten aspirující stát se skutečně tou členskou zemí stane. Jde o to, aby se Ukrajina nestala de iure, ale de facto. Větší počet zbraní, které se dodávají na Ukrajinu, nebo přítomnost západních vojsk na jejím území, to je přesně to, co Rusové budou požadovat, aby se tak nedělo,“ vysvětlil.
Americký prezident Joe Biden - Sputnik Česká republika, 1920, 25.01.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Biden může učinit rozhodnutí přesunout vojska do Evropy. Eskalace na Ukrajině může prý změnit svět
„Ukazuje se podle mého názoru, že současný bezpečnostní rámec v Evropě naprosto nevyhovuje, a je potřeba se zamyslet a zaměřit na nějakou jinou architekturu, která učiní Evropu bezpečnější. Myslím si, že pro Rusko je nepřekonatelný fakt, že by se Ukrajina či Gruzie staly členskými zeměmi Severoatlantické aliance. Byť je evidentní, že se to nestane zítra, je faktem, že spolupráce mezi Západem a Ukrajinou se bude utužovat. A to bude Rusům vadit. Každá velmoc je nervózní, když se k jejich hranici přibližuje a posiluje jiná velmoc,“ popisuje dále reálný stav věcí.
Klíč pro řešení konfliktu kolem Ukrajiny je podle Šándora splnění dohody Minsk 2. V této otázce nelze pouze kritizovat Rusko, neboť Kyjev neplní svůj závazek poskytnout větší samostatnost pro nekontrolované území.
„Problém je, že ukrajinská vládní politika to není schopná protlačit kyjevským parlamentem. Do té doby se Rusové budou chovat tak, jak se chovají. Oni dobře pragmaticky vědí, že rozbitou Ukrajinu do Evropské unie ani NATO nikdo de iure nevezme,“ poukázal generál v záloze.

Revize vztahů s Ruskem

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k revizi vztahů s Ruskem, které zásadním způsobem poškodila vrbětická kauza. Nicméně rozhodnutí poslat vojenský materiál na Ukrajinu tomu příliš nepomůže.
„Pokud Američané dodají Ukrajině protitankové řízené střely Javelin, jsou to Američané. Ale u těch javelinů můžeme tvrdit, že je to obranná zbraň, jde proti tanku. Stejně jako lehké protitankové střely Britů, které dodávají Ukrajině. Ale munice do samohybných houfnic ráže 152 milimetrů Dana už nemůže být čistě označena za obrannou záležitost. Proto si nemyslím, že tyto dvě věci se mohou potkat v dobrém,“ vysvětluje Šándor.
Dále odmítl přirovnání k mnichovské zradě či okupaci v roce 1968. „Je to brutální geopolitika o tom, jestli Ukrajina bude ve sféře vlivu Západu, rozuměj nárůstu přítomnosti armády Spojených států u hranic s Ruskou federací,“ zdůrazňuje generál.
Přitom poukázal, že v dnešní době je složité mít racionální debatu o zahraniční politice a obzvláště Rusku.
„Chceme-li skutečně vést vážnou debatu nejenom o Rusku, ale o všech problémech, se kterými se potýkáme, tak se prosím vyhněme jedné věci. Má-li někdo jiný názor, nedělejme z něj trolla, agenta Kremlu, dezinformátora, debila,“ poukázal odborník.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov - Sputnik Česká republika, 1920, 26.01.2022
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Ministr zahraničí RF Lavrov: USA tlačí Kyjev k přímým provokacím proti Rusku
„Všichni ti, kteří přímo nebo nepřímo podporují vojenská řešení problémů, by se měli zvednout ze židle a spolu se svými rodinnými příslušníky zaujmout první řadu v bojujících vojscích. To by jim zchladilo hlavy a přestali by uvažovat tímto studenoválečnickým postojem,“ zdůraznil.
V souvislosti s událostmi na Ukrajině připomeňme, že americký prezident Joe Biden v nejbližší budoucnosti může rozhodnout poslat do Evropy některé vojenské jednotky, aby posílil východní křídlo NATO. Rozmístění amerických vojáků na Ukrajině odmítl. Vyslat na Ukrajinu armádu Severoatlantické aliance odmítl i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Spojené státy a některé další země NATO ale nadále pokračují v dodávkách zbraní Ukrajině.
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала