Украинский военный на линии соприкосновения возле Горловки в Донецкой области - Sputnik Česká republika, 1920
Napětí na hranici Ruska a Ukrajiny v kontextu bezpečnostní krize
Kyjev a západní státy v poslední době obviňují Rusko z údajného zesilování „agresivních akcí“ na hranici s Ukrajinou. V Moskvě odmítají nepodložená obvinění s tím, že se nikdo nemusí zajímat o to, jak Rusko přesouvá jednotky na svém území, neboť nechystá žádné plány na invazi na Ukrajinu.

„My jsme NATO.“ Lipavský chce nasadit české vojáky na východě aliance

© Foto : Twitter / Jan LipavskýČeský ministr zahraničí Jan Lipavský a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu
Český ministr zahraničí Jan Lipavský a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Bruselu - Sputnik Česká republika, 1920, 27.01.2022
Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský (Piráti) podporuje nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla. Česká republika by se na tom měla podílet. Uvedl to ve čtvrtek po setkání v Bruselu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem.
Den poté, co NATO a Spojené státy poskytly odpověď Rusku ohledně bezpečnostních záruk, se v Bruselu setkali Lipavský a Stoltenberg. Podle slov šéfa české diplomacie oba považují ruské požadavky za nepřijatelné a na schůzce byla deklarována podpora Ukrajiny.
Kromě toho Lipavský generálního tajemníka ujistil, že Česká republika nadále zůstává věrna svým spojeneckým závazkům, a to včetně zvýšení výdajů na obranu.
„V NATO jsem znovu ujistil Jense Stoltenberga, že Česká republika přikládá Alianci a transatlantickým vztahům velký význam. Jsme připraveni dostát spojeneckým závazkům, včetně výdajů na obranu. Shodli jsme se na podpoře Ukrajiny a nepřijatelnosti ruských požadavků,“ oznámil na Twitteru Lipavský a přidal hashtag #WeAreNATO (Jsme NATO).
Jak informuje ČTK, Lipavský podpořil posílení východního křídla NATO a dodal, že by se na něm Česká republika měla podílet. Podle dnešního vyjádření slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka NATO zvažuje nasadit své jednotky i na Slovensku.
„Vytvoření takovýchto útvarů, a hlavně dodání reálných vojenských kapacit by bylo ve prospěch bezpečnosti České republiky,“ řekl po jednání se Stoltenbergem Lipavský. „Věřím, že Česká republika najde dostatečně silný příspěvek do posilování již existujících struktur,“ dodal.
O podobě českého zapojení se bude ještě diskutovat.
Ve středu vláda ČR odsouhlasila darování 4 000 dělostřeleckých granátů Ukrajině. Kabinet zvažuje i další pomoc, řekl po jednání se Stoltenbergem Lipavský.
Jedná se o první osobní setkání Stoltenberga a Lipavského. Oba rovněž jednali o přípravě příští Strategické koncepce NATO. Jak uvádí české ministerstvo, v rámci své cesty se šéf české diplomacie setká také s komisařem EU pro řešení krizí Janezem Lenarčičem, kterému představí priority pro předsednictví ČR v Radě EU v humanitární oblasti.
Připomeňme, že ve středu večer NATO a Spojené státy předaly svou písemnou odpověď na ruské návrhy o otázkách bezpečnosti v Evropě. Stoltenberg deklaroval, že se Severoatlantická aliance nevzdá své zásady „otevřených dveřích“. Kromě toho chce, aby Rusko stáhlo „svá vojska“ z Gruzie, Ukrajiny a Moldavska.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu konstatoval, že Washington ve své odpovědi označil oblasti, kde je možné spolupracovat, ale jsou i základní principy, kterých se USA nevzdají.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek prohlásil, že Spojené státy ve své reakci na návrhy RF týkající se bezpečnostních záruk neodpověděly na tu nejdůležitější otázku – o nerozšíření NATO na východ.

Jednání na pozadí napětí na Ukrajině

Na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy smlouvy se Spojenými státy a dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Zejména Moskva od svých západních partnerů požaduje právní záruky odmítnutí dalšího rozšiřování NATO na východ, připojení Ukrajiny k alianci a zřízení vojenských základen v postsovětských zemích. Návrhy také obsahují klauzuli o nerozmístění útočných zbraní NATO v blízkosti hranic Ruska a stažení aliančních sil ve východní Evropě na pozice z roku 1997.
Kyjev a západní státy nedávno vyjádřily znepokojení nad údajným nárůstem „agresivních akcí“ Ruska v blízkosti hranic Ukrajiny. Rusko taková obvinění opakovaně odmítlo a uvedlo, že jsou využívána jako záminka k rozmístění dalšího vojenského materiálu NATO v blízkosti ruských hranic. Tiskový mluvčí prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko přesouvá vojska na svém území a dle vlastního uvážení, což nikoho neohrožuje a nikoho by to nemělo znepokojovat.
Jak již dříve řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, Rusko nevytváří žádné záminky pro konfliktní situaci kolem Ukrajiny. Rusko podle něj nevylučuje, že Západem vychvalovaná hysterie kolem Ukrajiny má za cíl pokrýt kyjevskou linii sabotování minských dohod o Donbasu. Kreml poznamenal, že informační hysterie USA a NATO o Ukrajině je velkoryse orámovaná lžemi a fejky.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg - Sputnik Česká republika, 1920, 26.01.2022
Svět
Stoltenberg: Rusko musí stáhnout svou armádu ze třech států, dialog musí být
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала