Sonda ExoMars Orbiter pořídila skvostnou fotografii kráteru na Marsu. Vypadá jako pařez s letokruhy

Na Marsu byl objeven kráter, který zhora připomíná pařez. Informovala o tom Evropská kosmická agentura. Snímek pořídila evropsko-ruská sonda ExoMars Trace Gas Orbiter 13. června 2021.

Snímek byl pořízen z výšky 400 kilometrů nad Acidalia Planitia na severní polokouli planety na 52. stupni zeměpisné šířky.

Kráter vznikl pádem meteoritu a dosahuje průměru více než pět kilometrů. Jeho vnitřní povrch je bohatý na vodní led. Předpokládá se, že vznikl v minulé éře, kdy se osa planety nakláněla jinak a v této oblasti se mohla objevit kapalná voda.

Nejvýraznějším vnějším znakem tohoto kráteru je vzor soustředných kruhů, podobný letokruhům pokáceného stromu. Vědci se domnívají, že tyto kruhy vznikly v důsledku sezónních teplotních výkyvů, které způsobily, že se materiál bohatý na led cyklicky rozpínal a smršťoval. Kráter by tak mohl pomoci při studiu historie klimatu Marsu.

Sonda Trace Gas Orbiter byla vypuštěna v roce 2016. Jejím hlavním cílem je vysvětlit původ metanu a dalších plynů v atmosféře Marsu, které mohou naznačovat biologickou aktivitu.

Obří ledovec na Marsu?

Zpracování údajů měření ruského neutronového teleskopu FREND na palubě sondy Trace Gas Orbiter rusko-evropské mise ExoMars 2016 odhalilo neobvykle vysoký obsah vody na dně kaňonu Valles Marineris poblíž rovníku na Marsu.

Kaňon Valles Marineris na Marsu objevila sonda Mariner 9 v roce 1971. Táhne se podél čtvrtiny délky rovníku v délce asi 4 500 km a je hluboký až 7 km. Kaňon vznikl asi před 3,5 miliardami lety, kdy se na Marsu zformovala vulkanická oblast Tharsis a sopečná hora Olymp, nejvyšší ve sluneční soustavě. Tektonické procesy vyvolané sopkami vedly ke vzniku obrovské trhliny, která se vlivem vodní eroze nakonec změnila v kaňon. Proces jeho vzniku byl pravděpodobně dokončen asi před 2 miliardami lety.

Předpokládá se, že kaňon mohl být během vývoje planety občas zaplněn vodou. Na jeho svazích jsou nyní patrné sesuvy půdy a kanály, které jsou pouze nepřímým důkazem pokračujících hydrologických procesů. Proto je tento kaňon jedním z nejzajímavějších míst pro studium historie Marsu, jehož vysoké stěny obsahují geologický záznam planety.

Během pobytu na oběžné dráze Marsu měří sonda FREND neutronové toky z povrchu planety, které jsou výsledkem bombardování galaktickým kosmickým zářením. Vzhledem k tomu, že energetické spektrum neutronů závisí na koncentraci atomů vodíku v zemi, poskytuje jeho měření poměrně přesný odhad koncentrace vodíku ve vrstvě až do hloubky přibližně 1 m.

Hlavním rysem teleskopu FREND je schopnost mapovat Mars s vysokým prostorovým rozlišením, řádově několik desítek kilometrů. Díky tomu mohli ruští vědci poprvé odhadnout obsah vodíku v relativně malých „oázách“ na povrchu Marsu.

Je známo, že téměř veškerý vodík v marsovské hmotě je obsažen v molekulách vody. Dosud se předpokládalo, že na současném Marsu je většina vody v podobě ledových usazenin přítomna pouze v cirkumpolárních oblastech. Odhady obsahu vody v půdě v mírných zeměpisných šířkách a na rovníku odpovídaly pouze několika procentům hmotnosti.

Ledovec pokrývá plochu asi 41 000 km2. To je více než dvojnásobek rozlohy Ladožského jezera, největší sladkovodní vodní plochy v Evropě.

Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.