Ученые в лаборатории - Sputnik Česká republika, 1920
Věda a technologie
Novinky v technologiích, objevy a výzkum

I po 110 milionech let vypadá téměř jako živý. Slovenský vědec s kolegy objevil ještěra z druhohor

CC BY 4.0 / Čerňanský, A., Stanley, E.L., Daza, J.D. et al. / General view of Retinosaurus hkamtiensis (cropped photo)Slovenský vědec s kolegy objevil ještěra z druhohor
Slovenský vědec s kolegy objevil ještěra z druhohor - Sputnik Česká republika, 1920, 04.02.2022
Žil 45 milionů let před slavným Tyranosaurem Rexem, ale stále vypadá, jako by ještě před pár dny běhal mezi stromy a lovil kořist. O dokonale zachovaném ještěrovi v barmském jantaru vyšel v pondělí článek v prestižním časopise Scientific Reports. Jeho hlavním autorem je vědec z Univerzity Komenského v Bratislavě Andrej Čerňanský.
Tělo plaza, který žil na Zemi před 110 miliony let, uchovala pryskyřice ze stromu, včetně kůže a kožních šupin. Uvězněný ještěr z jantaru dostal název Retinosaurus hkamtiensis. Nedospělý jedinec má zachovanou hlavu a přední část těla spolu s lopatkovým pletencem a předními končetinami. Délka lebky je přibližně jen jeden centimetr. Šlo tedy o relativně malého ještěra, avšak v případě jantaru jsou menší nálezy běžné. Pryskyřice je přirozená past pro mnohé organismy, a ty pak dokonale zakonzervuje.
„Nikdy nezapomenu na moment, kdy jsem se v Bangkoku v prosinci 2019 díval do mikroskopu a v jantaru jsem uviděl ještěra, který byl tak dokonale zachován, že vypadal, jako by zahynul teprve před pár dny. I pro zkušeného paleontologa to totiž nebyl běžný pohled,“ popisuje Andrej Čerňanský z Univerzity Komenského začátky výzkumu.
Nález má uvnitř dokonale trojrozměrně zachovalou kostru. V porovnání s ostatními nálezy z barmského jantaru má perfektně zachovalou kompletní kůži. Viditelné jsou jednotlivé kožní šupiny, jejich tvar, a to jak na hlavě, tak na těle. Dokonce jsou zachovány zbytky oka a víčka. Uvnitř vědci překvapivě našli průdušnici a část průdušek. Nález představuje jedinečnou možnost vidět reálný vzhled plaza, který chodil po Zemi před 110 miliony let. Jedná se o nejzachovalejší nález, co se týče měkkých tkání. Ve většině případů se zachovává pouze kostra.
Fosilie od svého objevu procestovala světem. Z Asie putovala do USA, kde v Texasu podstoupila CT. Následně letěla do Austrálie, kde vědci při její studii použili velmi výkonnou počítačovou tomografii – synchrotron. Tato metoda jim umožnila studovat každý drobný detail tohoto pravěkého ještěra. Nakonec cestovala do Švýcarska, kde je dodnes uložena v muzeu.
Fylogenetické analýzy díky molekulárním datům zařadily plaza Retinosaurus z jantaru jako příbuzného linií Tepexisaurus a Xantusiidae. To poukazuje na zajímavou hypotézu, že dnešní skupina známá výlučně ze Severní a Střední Ameriky mohla mít původ jinde, než indikuje dosud známá biogeografie. To by mohlo souviset s raným třepením linií ještěrů během spodní křídy. V tomto případě někde v Gondwanu (jižní kontinenty + Indie). Mikroplotna Barma Terrane (dnešní Myanmar) totiž pravděpodobně v době, kdy žil tento ještěr, nebyla součástí Asie. V dané době mohlo být toto území ostrovem, který se oddělil od Austrálie a putoval směrem na severozápad.

„Téma je stále dost kontroverzní a ponechává prostor pro další interpretace týkající se původu živočišných linií vyskytujících se během křídy v této oblasti,“ přibližuje evoluční biolog a paleontolog Andrej Čerňanský z Přírodovědecké fakulty UK.

Vědec se dlouhodobě věnuje výzkumu obratlovců ukrytých v barmském jantaru, který, zdá se, ukrývá ještě mnohá tajemství.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала