Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

„Oblak střepin“ pro ničení roje dronů: co vynalezli ruští vojáci?

© Foto : RostecIllustrační foto
Illustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 05.02.2022
Konflikty v Náhorním Karabachu a Jemenu ukázaly, že existence moderních protiletadlových prostředků nezaručuje spolehlivou ochranu před nálety dronů. Není divu, že se metody obrany před útoky bezpilotních letounů budou zdokonalovat. Jakým směrem? To se pokusil zjistit Sputnik.
Vojenská univerzita Ministerstva obrany RF navrhla nový způsob boje s „rojem“ malých bezpilotních letounů. Nápad vysvětlený v patentu spočívá v zasažení roje malých dronů polem střepin z kvadrokoptéry, která chrání objekt. Bezpilotní letoun je vybaven řídicím blokem a vícehlavňovým bojovým modulem, který ve vhodném okamžiku odpálí salvu a vytvoří tak pole střepin.
Boj s drony při organizování ochrany objektů, VIP osob a ozbrojených sil se stává stále aktuálnějším tématem. Rozebereme, jakým způsobem se můžeme ochránit před bezpilotními letouny.

Co máme dělat, když je dronů více?

Odražení útoku velkých bezpilotních letounů je nesporně sférou činnosti vojsk protivzdušné obrany. Útok dronů, které zachycují obyčejné radary, může být odražen tradičními protiletadlovými raketovými komplexy a protiletadlovým dělostřelectvem. Radary mohou zachycovat velké útočné nebo výzvědné drony na dost velkou vzdálenost. A mohou tedy být sestřeleny ve vzdálenosti několika desítek kilometrů.
Středně velké drony, jako je turecký Bayraktar, se dají těžko zachytit ve velké vzdálenosti od chráněného objektu: výška jejich letu je menší, rozměry poměrně malé a radiolokační viditelnost nepatrná. Avšak ve vzdálenosti několika kilometrů může být podobný dron zachycen moderními prostředky pro kontrolu vzdušné situace a zničen protiletadlovým systémem typu Pancir-S, který může mj. sestřelit také rakety odpálené podobným dronem. Otázka je, jestli bude obrana objektu zorganizována takovým způsobem, aby byl komplex v bojové pohotovosti, a aby mu stačila rychlost navádění na různé cíle a munici. Vždyť tajemství boje s podobnými drony spočívá ve správné a komplexní organizaci vícestupňové obrany. Musíme být vždy připraveni na to, že těch dronů bude více a že útok může být připravován hned z několika směrů. Bojové zkušenosti z posledních konfliktů – v Náhorním Karabachu a Jemenu – ukazují, že moderní protiletadlové prostředky nezaručují obráncům spolehlivou ochranu.

Exkluzivní střela pro bezpilotní letouny

Pro boj s velkými a středně velkými drony se mohou užívat stíhací drony vybavené menšími (nejvíce 100 kg) raketami třídy „vzduch-vzduch“. Jako takové se mohou používat (s jistými výhradami, pokud jde o jejich hmotnost) tradiční letecké střely třídy R-60M nebo dokonce R-73. Zdá se, že by bylo více odůvodněné použití střel přenosných protiletadlových kompletů typu Igla-S nebo Verba – ty mají menší rozměry a hmotnost než letecké střely a jejich charakteristiky umožňují střelbu na vzdušné cíle, které vyzařují teplo.
S rozvojem bezpilotního letectva se samozřejmě objeví také specializované střely „vzduch-vzduch“ pro drony. Bude to logické s ohledem na nynější úroveň rozvoje elektroniky a na to, že se objevily vysoce efektivní motory na tuhé palivo. Podobné střely mohou mít hmotnost až 50 kg a dosah až 5 km. Budou pravděpodobně vybaveny vysoce citlivou infračervenou samonaváděcí hlavicí a budou používány podle zásady „odpálil a pustil to z hlavy“, nebude tedy nutné, aby operátor sledoval v zaměřovači cíl až do okamžiku zásahu. Myslím si, že vývoj podobných raket probíhá ve vojensko- průmyslových komplexech už nyní.

Na každý roj se najde svůj systém radioelektronického boje

A konečně, co máme dělat s těmi malými drony – s ohledem na to, že se mohou jejich roje objevit na bojišti už v nejbližší době? Roj dronů je řízen vlastní umělou inteligencí (UI) a může vykonávat složité zkoordinované akce, které jen těžko zachytí tradiční obranné systémy. Roj může provádět pozorování a průzkum, útoky jednotlivými drony nebo celým „hejnem“ najednou, a to z nejméně chráněných směrů. Ochránit se před podobným náletem dokážeme jen tehdy, když postavíme nad objektem svérázný „deštník“.
Podobným „deštníkem“ může být využití systémů radioelektronického boje. V současné době existuje velké množství komplexů, které umožňují mířenou poruchou přerušit rádiové řízení těchto dronů, nebo dokonce zastavit fungování systémů družicové navigace v jednotlivé oblasti. Jde mj. o prostředky ochrany před drony od společností Zala a Kaspersky Antidrone, které jsou přístupné na trhu, a o vojenské systémy typu Žitěl nebo Pole-21.
Pokrok samozřejmě nestojí na místě a s podobnými obrannými prostředky se bude bojovat – drony budou mít větší autonomii a budou moci působit bez rádiového spojení. Možná se objeví také drony, které si budou v mimořádné situaci vyměňovat informace nikoli pomocí rádia, ale třeba světelných nebo laserových systémů přenosu informace. Možná, že drony budou užívat nových frekvenčních pásem nebo spojovacích systémů odolnějších vůči poruchám – tento boj obrany a útoku bude věčný.

Oblak střepin a laserový kanón

Tam, kde se nepodaří zabránit aktivitě roje dronů za pomoci radioelektronického boje, bude ho třeba zničit. A tady je logický bezprostřední zásah. Ruští vojáci navrhují způsob zásahu střepinami – to je tradiční způsob pro rakety „vzduch-vzduch“ typu R-73, R-60M a R-77, které ničí své cíle mířeným oblakem střepin. Stejně tak je možné zlikvidovat skupinový vzdušný cíl. Pro zaručenou likvidaci roje dronů je nutná samozřejmě velká hustota střepinového oblaku. Myslím si, že je to možné za využití buď vícehlavňových nebo rychlopalných odpalovacích zařízení se speciálními granáty. Využití pro tyto účely svérázných „vzdušných kamikaze“ – kvadrokoptér – je samozřejmě také možné. Platforma pro umístění podobných obranných systémů může být jakákoli – tank, obrněný transportér, člun nebo dron.
Technologicky dokonalejším, ale také dražším prostředkem boje s roji dronů by mohly být laserové systémy protivzdušné obrany. S rozvojem laserové techniky a s objevením systémů pro vysoce přesné a rychlé pozicování laseru bude možné zachycení dronů a jejich sestřelování laserovým kanónem. Myslím si, že se podobné systémy objeví už v nejbližších letech ve výzbroji loďstev předních zemí světa – už byly anoncovány a zkouší se. Proč ale na lodích? Tyto systémy si vyžadují velké množství elektrické energie a mají zatím dost velké rozměry a na lodích není nedostatek energie a nebývají problémy s umístěním komplexu zbraní o hmotnosti několika tun. Postupně ale tyto systémy „vystoupí z moře na souši“.
V jednom interview bývalý ministr zahraničí Německa Heiko Maas varoval: horečné zbrojení za využití umělé inteligence už probíhá naplno a nyní jsme v polovině tohoto zápasu. To znamená, že v nejbližších letech může vyvrcholit. Bude velmi zajímavé sledovat, jak se zdokonalují metody využití bezpilotních letounů a ochrana před nimi.
Ruský bezpilotní stroj (BPLA) Grom (Hrom)  - Sputnik Česká republika, 1920, 30.01.2022
Názory
Raketové systémy všech druhů. Na co se ještě specializuje jedna z hlavních vojenských korporací RF
Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.
Zprávy
0
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала