Lukašenko pohrozil Ukrajině přerušením dodávek elektřiny

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Minsk nebude dodávat Ukrajině palivo a elektřinu, pokud Kyjev zahájí eskalaci vztahů s Ruskem.

„Přerušíme veškeré dodávky nejen pohonných hmot a maziv, ale spolu s Ruskem i elektřiny... Nebudeme dodávat, pokud začnou válčit... proti nám nebo proti Rusku. Takže budeme bojovat, bránit se,“ řekl Lukašenko v exkluzivním rozhovoru pro youtubový kanál Solovjov Live. Záznam byl odvysílán na televizním kanálu Rossija 1 a platformě SMOTRIM.

Minsk a Moskva společně odpoví, pokud Kyjev zahájí válku proti Donbasu, prohlásil dále Lukašenko. Jedna z otázek se týkala toho, jak by se běloruská armáda zachovala, kdyby se ukrajinské úřady rozhodly použít sílu proti Donbasu.

„Přesně jako ruská,“ odpověděl Lukašenko.

Na otázku, zda půjde o společnou reakci Běloruska a Ruska, odpověděl: „Samozřejmě.“

Lukašenko zároveň vyjádřil přesvědčení, že to jsou Spojené státy, kdo tlačí Kyjev do války. Podle jeho názoru se ruský prezident Vladimir Putin v této situaci chová správně. „Podporuji to. Vytyčili jsme červené čáry. Šlápnete na červenou čáru, a dostanete,“ řekl běloruský prezident. Na otázku, zda může být odpovědí raketový úder na území Ukrajiny, odpověděl slovem, že „nejen“.

„Cokoli, co existuje. Pokud jsi nakreslil červenou čáru, nakreslil jsi ji za jakým účelem? Aby ji nikdo nepřekročil,“ zdůraznil Lukašenko. Nicméně běloruský prezident věří, že v případě války s Ukrajinou nedojde k velké válce v Evropě, protože „žijeme příliš pohodlně“.

„Proto chápou, že je zbytečné s námi válčit, především s Ruskem. Nemluvíme o jaderných zbraních jakéhokoli druhu. Ale je lepší se nás nedotýkat. Nedotýkejte se nás,“ zdůraznil Lukašenko.

Dodal, že je také nepravděpodobné, že by Ukrajina začala válku s Ruskem a Běloruskem, jak by si Západ přál. „Ukrajina s námi nikdy nebude válčit. Tato válka bude trvat tři nebo maximálně čtyři dny. Nebude tam nikdo, kdo by proti nám bojoval,“ uzavřel prezident.

Situace mezi RF a Západem

V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.

V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má dojít k příměří a stažení těžkých zbraní z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.

Kreml a Ministerstvo zahraničí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšíření zahraničního seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení, čímž ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.

Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.